FICNER František 25.6.1903-1985: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FICNER František 25.6.1903-0.0.1985 na FICNER František 25.6.1903-1985 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 165
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 18. 11. 2019, 15:18

František FICNER
Narození 25.6.1903
Místo narození Čelechovice na Hané
Úmrtí 1985
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 165

FICNER, František, * 25. 6. 1903 Čelechovice na Hané, † 1985?, pedagog, geolog, paleontolog

Pocházel z rodiny dělníka. F. absolvoval učitelský ústav v Olomouci, kde se spřátelil s přírodovědcem M. Remešem, který u něho vzbudil zájem o paleontologii. Učil postupně 1928–29 v Litobratřicích nedaleko Znojma, 1929–38 v Suchohrdlích (nyní část Znojma), odkud musel odejít po obsazení pohraničí Německem; usadil se v Brně, kde působil na měšťance v Kotlářské ulici, v Králově Poli a naposledy v Řečkovicích. 1963 odešel do penze.

Celý život se amatérsky zabýval geologií a paleontologií čelechovického devonu, geologické jednotky s hojnými nálezy zkamenělin. Shromáždil z tamních vápencových lomů rozsáhlou sbírku fosilních korálů, mechovek, lilijic, brachiopodů, měkkýšů, trilobitů, stromatopor a dalších bezobratlých. Po druhé světové válce se stal externím spolupracovníkem Ústředního ústavu geologického (ÚÚG) v Praze a také spolupracoval s V. Kalabisem na MU v Brně. 1977 vymezil v čelechovickém devonu patnáct stratigrafických horizontů, patřících hraničnímu intervalu stupňů givet-eifel (střední a svrchní část středního devonu; stáří okolo 380 milionů let). Spolu s paleontologem V. Havlíčkem předložili 1978 stratigrafickou charakteristiku jednotlivých horizontů a určili třiapadesát druhů ze čtyřiceti čtyř rodů brachiopodů (ramenonožců), z toho sedm druhů bylo nových. F. se dále zaměřil na rugosní korál Calceola sandalina, shromáždil exempláře různých ontogenetických stadií od juvenilních po gerontické. Rovněž sbíral v juře v okolí Mikulova a na Stránské skále v Brně a v terciéru u Slatinky u Letovic, Borače u Tišnova aj.

Po jeho smrti větší část sbírky získal ÚÚG (nyní Česká geologická služba) v Praze, menší část zůstala ve vlastnictví rodiny. Ve zpracovávání sbírky pokračoval A. Galle z Geologického ústavu AV ČR, který doplnil F. materiál a připravil ho k otištění. Vzhledem k úplnému vytěžení fosiliferní vrstvy v čelechovických lomech má dnes F. sbírka mimořádnou dokumentační hodnotu.

D: Nové geologické průzkumy a paleontologické nálezy v čelechovickém devonu, in: Sborník Vlastivědného muzea v Prostějově, oddíl přírodovědný 1961, s. 29–51; Lidové názvy devonských zkamenělin z Čelechovic na Hané, in: tamtéž, s. 56–58; Two thick-shelled brachiopods from theMiddle Devonian of Moravia, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 50, 1975, č. 6, 361–363 (s V. Havlíčkem); Čelechovický devon a jeho současná stratigrafie, in: Čas. Mineral. Geol. 22, 1977, č. 1, s. 111; Middle Devonian brachiopods from Čelechovice, Moravia, in: Sborník geologických věd, Paleontologie, sv. 21, 1978, s. 69–104 (s V. Havlíčkem); Middle Devonian Calceola sandalina (Linnaeus, 1771) (Anthozoa, Rugosa) from Moravia (Czech Republic): aspects of functional morphology, gerontic growth patterns, and epibionts, in: Geodiversitas (Paris) 26, 2004, 1, s. 17–31 (s A. Gallem).

L: V. Havlíček, Sedmdesát let odborného učitele F. F., in: Věstník Ústředního ústavu geologického 48, 1973, č. 3, s. 185–186; J. Kříž, Odborný učitel F. F. slaví pětasedmdesátiny, in: Čas. Mineral. Geol. 23, 1978, 1, s. 91–92; I. Chlupáč a kol., Geologická minulost České republiky, 2002, s. 148.

Pavel Vlašímský