FIC Viktor Miroslav 5.1.1922-2.2.2005: Porovnání verzí

Z Personal
(FIC_Viktor_Miroslav_5.1.1922-2.2.2005)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.1.1922
 
| datum narození = 5.1.1922
| místo narození = Dambořice, o. Hodonín
+
| místo narození = Dambořice (u Hodonína)
 
| datum úmrtí = 2.2.2005
 
| datum úmrtí = 2.2.2005
| místo úmrtí = St. Catherines, Ontario
+
| místo úmrtí = St. Catherines (Ontario, Kanada)
 
| povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva
 
| povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva
 
61- Pedagog
 
61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Viktor Miroslav FIC
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''FIC, Viktor Miloslav''' ''(též Victor), * 5. 1. 1922 Dambořice (u Hodonína), † 2. 2. 2005 St. Catharines (Ontario, Kanada), orientalista, politolog''
 +
 
 +
Syn malíře pokojů Adolfa F. Maturoval na střední průmyslové
 +
škole ve Zlíně, 1945–48 studoval na Vysoké škole politické a sociální
 +
v Praze. Jako člen studentské protikomunistické deputace
 +
k E. Benešovi 23. února 1948 byl vyloučen ze studia a vězněn
 +
v Praze-Pankráci a na Kladně. Utekl z práce v uhelných dolech
 +
a emigroval do Kanady. Tam vystudoval politologii a slavistiku
 +
na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru (1953), poté na
 +
Columbia University v New Yorku, kde získal i doktorát (1968).
 +
Od 1958 přednášel v Asii: nejprve v Indii, kde se oženil a kde
 +
1959 získal v Majsúru diplom z indologie, 1961–63 v Barmě,
 +
1963–71 na univerzitě Nanyang v Singapuru. Od 1971 byl
 +
profesorem politologie a ředitelem Ústavu studií Tichooceánské
 +
oblasti na Brockově univerzitě v St. Catharines. V Kanadě zastával
 +
i řadu dalších vědeckých funkcí, aktivně pracoval rovněž
 +
v československých exilových organizacích. 1993 byl emeritován,
 +
dále však přednášel v Číně, Thajsku, Indonésii aj. S manželkou
 +
Alexandrou měli dceru a syna.
 +
 
 +
Zabýval se zejména indologií (otázkou šíření buddhismu do
 +
Číny, Tibetu a zemí jihovýchodní Asie) a politologickými otázkami
 +
vývoje současné jihovýchodní Asie. Účastnil se archeologických
 +
výzkumů v Lóthalu (Gudžarát), podnikl několik výzkumných
 +
cest do Číny, např. po trase Hedvábné stezky. Napsal
 +
i několik prací o československých legiích v Rusku, o pražském
 +
jaru 1968 a o Chartě 77, celkem publikoval třináct monografií.
 +
1998 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka.
 +
 
 +
'''L:''' www.damborice.cz; Kdo byl kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté
 +
a iberoamerikanisté, 1999, s. 129–131 (s bibliografií); Tomeš 1, s. 310.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Verze z 19. 12. 2017, 20:11

Viktor Miroslav FIC
Narození 5.1.1922
Místo narození Dambořice (u Hodonína)
Úmrtí 2.2.2005
Místo úmrtí St. Catherines (Ontario, Kanada)
Povolání

58- Teoretik nebo historik státu a práva

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134750

FIC, Viktor Miloslav (též Victor), * 5. 1. 1922 Dambořice (u Hodonína), † 2. 2. 2005 St. Catharines (Ontario, Kanada), orientalista, politolog

Syn malíře pokojů Adolfa F. Maturoval na střední průmyslové škole ve Zlíně, 1945–48 studoval na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Jako člen studentské protikomunistické deputace k E. Benešovi 23. února 1948 byl vyloučen ze studia a vězněn v Praze-Pankráci a na Kladně. Utekl z práce v uhelných dolech a emigroval do Kanady. Tam vystudoval politologii a slavistiku na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru (1953), poté na Columbia University v New Yorku, kde získal i doktorát (1968). Od 1958 přednášel v Asii: nejprve v Indii, kde se oženil a kde 1959 získal v Majsúru diplom z indologie, 1961–63 v Barmě, 1963–71 na univerzitě Nanyang v Singapuru. Od 1971 byl profesorem politologie a ředitelem Ústavu studií Tichooceánské oblasti na Brockově univerzitě v St. Catharines. V Kanadě zastával i řadu dalších vědeckých funkcí, aktivně pracoval rovněž v československých exilových organizacích. 1993 byl emeritován, dále však přednášel v Číně, Thajsku, Indonésii aj. S manželkou Alexandrou měli dceru a syna.

Zabýval se zejména indologií (otázkou šíření buddhismu do Číny, Tibetu a zemí jihovýchodní Asie) a politologickými otázkami vývoje současné jihovýchodní Asie. Účastnil se archeologických výzkumů v Lóthalu (Gudžarát), podnikl několik výzkumných cest do Číny, např. po trase Hedvábné stezky. Napsal i několik prací o československých legiích v Rusku, o pražském jaru 1968 a o Chartě 77, celkem publikoval třináct monografií. 1998 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka.

L: www.damborice.cz; Kdo byl kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 129–131 (s bibliografií); Tomeš 1, s. 310.

Jiří Martínek