FIC Viktor Miroslav 5.1.1922-2.2.2005: Porovnání verzí
(FIC_Viktor_Miroslav_5.1.1922-2.2.2005) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.1.1922 | | datum narození = 5.1.1922 | ||
− | | místo narození = Dambořice | + | | místo narození = Dambořice (u Hodonína) |
| datum úmrtí = 2.2.2005 | | datum úmrtí = 2.2.2005 | ||
− | | místo úmrtí = St. Catherines | + | | místo úmrtí = St. Catherines (Ontario, Kanada) |
| povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva | | povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''FIC, Viktor Miloslav''' ''(též Victor), * 5. 1. 1922 Dambořice (u Hodonína), † 2. 2. 2005 St. Catharines (Ontario, Kanada), orientalista, politolog'' | |
+ | |||
+ | Syn malíře pokojů Adolfa F. Maturoval na střední průmyslové | ||
+ | škole ve Zlíně, 1945–48 studoval na Vysoké škole politické a sociální | ||
+ | v Praze. Jako člen studentské protikomunistické deputace | ||
+ | k E. Benešovi 23. února 1948 byl vyloučen ze studia a vězněn | ||
+ | v Praze-Pankráci a na Kladně. Utekl z práce v uhelných dolech | ||
+ | a emigroval do Kanady. Tam vystudoval politologii a slavistiku | ||
+ | na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru (1953), poté na | ||
+ | Columbia University v New Yorku, kde získal i doktorát (1968). | ||
+ | Od 1958 přednášel v Asii: nejprve v Indii, kde se oženil a kde | ||
+ | 1959 získal v Majsúru diplom z indologie, 1961–63 v Barmě, | ||
+ | 1963–71 na univerzitě Nanyang v Singapuru. Od 1971 byl | ||
+ | profesorem politologie a ředitelem Ústavu studií Tichooceánské | ||
+ | oblasti na Brockově univerzitě v St. Catharines. V Kanadě zastával | ||
+ | i řadu dalších vědeckých funkcí, aktivně pracoval rovněž | ||
+ | v československých exilových organizacích. 1993 byl emeritován, | ||
+ | dále však přednášel v Číně, Thajsku, Indonésii aj. S manželkou | ||
+ | Alexandrou měli dceru a syna. | ||
+ | |||
+ | Zabýval se zejména indologií (otázkou šíření buddhismu do | ||
+ | Číny, Tibetu a zemí jihovýchodní Asie) a politologickými otázkami | ||
+ | vývoje současné jihovýchodní Asie. Účastnil se archeologických | ||
+ | výzkumů v Lóthalu (Gudžarát), podnikl několik výzkumných | ||
+ | cest do Číny, např. po trase Hedvábné stezky. Napsal | ||
+ | i několik prací o československých legiích v Rusku, o pražském | ||
+ | jaru 1968 a o Chartě 77, celkem publikoval třináct monografií. | ||
+ | 1998 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' www.damborice.cz; Kdo byl kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté | ||
+ | a iberoamerikanisté, 1999, s. 129–131 (s bibliografií); Tomeš 1, s. 310. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 19. 12. 2017, 20:11
Viktor Miroslav FIC | |
Narození | 5.1.1922 |
---|---|
Místo narození | Dambořice (u Hodonína) |
Úmrtí | 2.2.2005 |
Místo úmrtí | St. Catherines (Ontario, Kanada) |
Povolání |
58- Teoretik nebo historik státu a práva 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134750 |
FIC, Viktor Miloslav (též Victor), * 5. 1. 1922 Dambořice (u Hodonína), † 2. 2. 2005 St. Catharines (Ontario, Kanada), orientalista, politolog
Syn malíře pokojů Adolfa F. Maturoval na střední průmyslové škole ve Zlíně, 1945–48 studoval na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Jako člen studentské protikomunistické deputace k E. Benešovi 23. února 1948 byl vyloučen ze studia a vězněn v Praze-Pankráci a na Kladně. Utekl z práce v uhelných dolech a emigroval do Kanady. Tam vystudoval politologii a slavistiku na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru (1953), poté na Columbia University v New Yorku, kde získal i doktorát (1968). Od 1958 přednášel v Asii: nejprve v Indii, kde se oženil a kde 1959 získal v Majsúru diplom z indologie, 1961–63 v Barmě, 1963–71 na univerzitě Nanyang v Singapuru. Od 1971 byl profesorem politologie a ředitelem Ústavu studií Tichooceánské oblasti na Brockově univerzitě v St. Catharines. V Kanadě zastával i řadu dalších vědeckých funkcí, aktivně pracoval rovněž v československých exilových organizacích. 1993 byl emeritován, dále však přednášel v Číně, Thajsku, Indonésii aj. S manželkou Alexandrou měli dceru a syna.
Zabýval se zejména indologií (otázkou šíření buddhismu do Číny, Tibetu a zemí jihovýchodní Asie) a politologickými otázkami vývoje současné jihovýchodní Asie. Účastnil se archeologických výzkumů v Lóthalu (Gudžarát), podnikl několik výzkumných cest do Číny, např. po trase Hedvábné stezky. Napsal i několik prací o československých legiích v Rusku, o pražském jaru 1968 a o Chartě 77, celkem publikoval třináct monografií. 1998 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka.
L: www.damborice.cz; Kdo byl kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 129–131 (s bibliografií); Tomeš 1, s. 310.
Jiří Martínek