Biografický slovník
FIDLER Bohumil 27.5.1860-2.6.1944: Porovnání verzí
(FIDLER_Bohumil_27.5.1860-2.6.1944) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.5.1860 | | datum narození = 27.5.1860 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Příbram |
| datum úmrtí = 2.6.1944 | | datum úmrtí = 2.6.1944 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Příbram |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FIDLER, Bohumil''' ''(též FIEDLER), * 27. 5. 1860 Příbram, † 2. 6. 1944 Příbram, dirigent, hudební skladatel, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině učitele a později ředitele měšťanské školy | ||
| + | Ferdinanda Václava F. (1832–1908). Základy houslové hry získal | ||
| + | u místního regenschoriho Jiřího Skočdopole. Poté se naučil hrát | ||
| + | na violoncello, aby se uplatnil ve smyčcovém kvartetu s otcem | ||
| + | a dvěma kamarády. Po absolvování nižšího gymnázia studoval | ||
| + | na učitelském ústavu v Příbrami (1876–80), kde se zdokonalil | ||
| + | v instrumentální hudbě včetně hry na klavír a ve zpěvu. Účinkoval | ||
| + | v příležitostně sestavovaných školních souborech. Po maturitě | ||
| + | vyučoval krátce na dívčí obecné škole a poté do 1889 na učitelském | ||
| + | ústavu, kde s dalšími třemi učiteli utvořil pěvecké kvarteto. | ||
| + | 1880 byl zvolen sbormistrem zpěváckého spolku Lumír, | ||
| + | s nímž po doplnění ženskými hlasy a malým orchestrem provedl operu V. Blodka ''V studni''. Často spoluúčinkovala i F. sestra, pěvkyně | ||
| + | Božena Fidlerová. Až do devadesátých let v jeho orchestrech | ||
| + | obvykle vypomáhali hráči na dechové, zvláště žesťové nástroje | ||
| + | z vynikající příbramské hornické kapely, která později s úpadkem | ||
| + | tamní těžby stříbra zanikla. Chybějící dřevěné dechové nástroje | ||
| + | bývaly nahrazovány harmoniem, a to ještě v počátečním | ||
| + | období Příbramské filharmonie. | ||
| + | |||
| + | Po spojení mužského sboru Lumír (založen 1861) se ženským | ||
| + | sborem Dobromila (založen 1872) F. řídil spojené těleso Lumír – | ||
| + | Dobromila do 1899, s nímž uvedl opery K. Bendla ''Starý ženich'', | ||
| + | B. Smetany ''Prodaná nevěsta'', několik operet, kantáty J. Haydna | ||
| + | ''Stvoření světa'', J. Kličky ''Příchod Čechů'' ''na Říp'' aj. | ||
| + | |||
| + | Od 1889 téměř do konce života byl F. ředitelem kůru v kostele | ||
| + | sv. Jakuba v Příbrami, kde vychoval v tzv. cyrilské škole samostatný | ||
| + | pěvecký sbor se sólisty a doprovodný nástrojový soubor, | ||
| + | s nimiž uvedl mj. mše G. Pierluigiho da Palestrina, A. Dvořáka, | ||
| + | mše vlastní a drobnější skladby. Při hudebních produkcích začaly | ||
| + | postupně účinkovat jeho dcery – pěvkyně Jindřiška, provd. Lukasová, | ||
| + | a klavíristka, varhanice a houslistka Marie, provd. | ||
| + | Petráňová. | ||
| + | |||
| + | F. učil zpěv též na příbramském gymnáziu (1891–1938). Nadále | ||
| + | se věnoval komorní hře, tehdy jako violista ve smyčcovém | ||
| + | kvartetu (mj. s dcerou Marií). Postupně vytvořil při Klubu státních | ||
| + | úředníků malý, tzv. francouzský orchestr, budoucí základ | ||
| + | Příbramské filharmonie, kterou řídil od založení 1908 do 1913. | ||
| + | Již 1909 s ní a s místními pěvci provedl ''Stabat mater'' A. Dvořáka | ||
| + | a na dalších více než dvaceti koncertech uvedl díla Smetanova, | ||
| + | Griegova a jiných skladatelů, často za spoluúčinkování významných | ||
| + | českých interpretů. | ||
| + | |||
| + | Sám zkomponoval pět mší, z nichž ''Missa pastoralis'' (1901) byla | ||
| + | provedena v Týnském chrámu (1903) a jinde v Praze, dále drobnější | ||
| + | chrámové skladby, upravoval vánoční koledy, napsal smíšené | ||
| + | sbory a houslové skladby (zčásti vydány v časopise ''Česká hudba''), | ||
| + | dvacet smutečních pochodů pro dechovou hudbu, skladby | ||
| + | tanečního rázu aj. | ||
| + | |||
| + | F. dal základy hudebního vzdělání pěvkyni Marii Kubátové | ||
| + | a Běle Rozumové, klavíristce Hedvice Barkusové, klavíristce | ||
| + | a varhanici Růženě Žaludové, skladateli, houslistovi a dirigentovi | ||
| + | Hanuši Svobodovi, dirigentu a skladateli Bohuslavu Tvrdému, | ||
| + | skladateli Emilu Němečkovi, varhaníkovi Janu Rainerovi | ||
| + | ad. 1935 vydal paměti ''Můj život a vzpomínky'', v nichž vylíčil též | ||
| + | své přátelské styky s A. Dvořákem (dopisy F. byly převzaty do | ||
| + | edice ''Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty'' 2, 1988, a 4, | ||
| + | 1995). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 318; J. Vrátný – J. Němeček – B. Soukup, B. F., in: Hudební Příbramsko, | ||
| + | 1940, passim; J. A. Richter – S. Kofroň – V. Vepřek, in: 90. výročí | ||
| + | Příbramské filharmonie, 1998, s. 4–5, 28; Půlstoletí od smrti B. F., in: Příbramský | ||
| + | deník 16. 6. 1994; B. F. in: Podbrdsko 2, 1995, s. 176–177. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOkA, Příbram, písemná pozůstalost dcery Marie Petráňové-F., rkp. několika | ||
| + | instrumentálních skladeb; Příbram, kůr chrámu sv. Jakuba, rkps. | ||
| + | chrámových skladeb. | ||
| + | |||
| + | Mojmír Sobotka | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1860]] | [[Kategorie:1860]] | ||
| + | [[Kategorie:Příbram]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
| + | [[Kategorie:Příbram]] | ||
Verze z 19. 12. 2017, 20:38
| Bohumil FIDLER | |
 | |
| Narození | 27.5.1860 |
|---|---|
| Místo narození | Příbram |
| Úmrtí | 2.6.1944 |
| Místo úmrtí | Příbram |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55033 |
FIDLER, Bohumil (též FIEDLER), * 27. 5. 1860 Příbram, † 2. 6. 1944 Příbram, dirigent, hudební skladatel, pedagog
Narodil se v rodině učitele a později ředitele měšťanské školy Ferdinanda Václava F. (1832–1908). Základy houslové hry získal u místního regenschoriho Jiřího Skočdopole. Poté se naučil hrát na violoncello, aby se uplatnil ve smyčcovém kvartetu s otcem a dvěma kamarády. Po absolvování nižšího gymnázia studoval na učitelském ústavu v Příbrami (1876–80), kde se zdokonalil v instrumentální hudbě včetně hry na klavír a ve zpěvu. Účinkoval v příležitostně sestavovaných školních souborech. Po maturitě vyučoval krátce na dívčí obecné škole a poté do 1889 na učitelském ústavu, kde s dalšími třemi učiteli utvořil pěvecké kvarteto. 1880 byl zvolen sbormistrem zpěváckého spolku Lumír, s nímž po doplnění ženskými hlasy a malým orchestrem provedl operu V. Blodka V studni. Často spoluúčinkovala i F. sestra, pěvkyně Božena Fidlerová. Až do devadesátých let v jeho orchestrech obvykle vypomáhali hráči na dechové, zvláště žesťové nástroje z vynikající příbramské hornické kapely, která později s úpadkem tamní těžby stříbra zanikla. Chybějící dřevěné dechové nástroje bývaly nahrazovány harmoniem, a to ještě v počátečním období Příbramské filharmonie.
Po spojení mužského sboru Lumír (založen 1861) se ženským sborem Dobromila (založen 1872) F. řídil spojené těleso Lumír – Dobromila do 1899, s nímž uvedl opery K. Bendla Starý ženich, B. Smetany Prodaná nevěsta, několik operet, kantáty J. Haydna Stvoření světa, J. Kličky Příchod Čechů na Říp aj.
Od 1889 téměř do konce života byl F. ředitelem kůru v kostele sv. Jakuba v Příbrami, kde vychoval v tzv. cyrilské škole samostatný pěvecký sbor se sólisty a doprovodný nástrojový soubor, s nimiž uvedl mj. mše G. Pierluigiho da Palestrina, A. Dvořáka, mše vlastní a drobnější skladby. Při hudebních produkcích začaly postupně účinkovat jeho dcery – pěvkyně Jindřiška, provd. Lukasová, a klavíristka, varhanice a houslistka Marie, provd. Petráňová.
F. učil zpěv též na příbramském gymnáziu (1891–1938). Nadále se věnoval komorní hře, tehdy jako violista ve smyčcovém kvartetu (mj. s dcerou Marií). Postupně vytvořil při Klubu státních úředníků malý, tzv. francouzský orchestr, budoucí základ Příbramské filharmonie, kterou řídil od založení 1908 do 1913. Již 1909 s ní a s místními pěvci provedl Stabat mater A. Dvořáka a na dalších více než dvaceti koncertech uvedl díla Smetanova, Griegova a jiných skladatelů, často za spoluúčinkování významných českých interpretů.
Sám zkomponoval pět mší, z nichž Missa pastoralis (1901) byla provedena v Týnském chrámu (1903) a jinde v Praze, dále drobnější chrámové skladby, upravoval vánoční koledy, napsal smíšené sbory a houslové skladby (zčásti vydány v časopise Česká hudba), dvacet smutečních pochodů pro dechovou hudbu, skladby tanečního rázu aj.
F. dal základy hudebního vzdělání pěvkyni Marii Kubátové a Běle Rozumové, klavíristce Hedvice Barkusové, klavíristce a varhanici Růženě Žaludové, skladateli, houslistovi a dirigentovi Hanuši Svobodovi, dirigentu a skladateli Bohuslavu Tvrdému, skladateli Emilu Němečkovi, varhaníkovi Janu Rainerovi ad. 1935 vydal paměti Můj život a vzpomínky, v nichž vylíčil též své přátelské styky s A. Dvořákem (dopisy F. byly převzaty do edice Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty 2, 1988, a 4, 1995).
L: HS 1, s. 318; J. Vrátný – J. Němeček – B. Soukup, B. F., in: Hudební Příbramsko, 1940, passim; J. A. Richter – S. Kofroň – V. Vepřek, in: 90. výročí Příbramské filharmonie, 1998, s. 4–5, 28; Půlstoletí od smrti B. F., in: Příbramský deník 16. 6. 1994; B. F. in: Podbrdsko 2, 1995, s. 176–177.
P: SOkA, Příbram, písemná pozůstalost dcery Marie Petráňové-F., rkp. několika instrumentálních skladeb; Příbram, kůr chrámu sv. Jakuba, rkps. chrámových skladeb.
Mojmír Sobotka
