FIEBER Franz Xaver 1.3.1807-22.2.1872: Porovnání verzí

Z Personal
(FIEBER_Franz_Xaver_1.3.1807-22.2.1872)
 
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Franz Xaver FIEBER
+
}}
 +
 
 +
'''FIEBER, Franz Xaver,''' ''* 1. 3. 1807 Praha, † 22. 2. 1872 Chrudim, soudní úředník, botanik, entomolog''
 +
 
 +
Narodil se v zámožné rodině. 1824–28 studoval na pražské polytechnice,
 +
kde poté přednášel jako suplující profesor botaniky
 +
a zoologie. Školu opustil a působil jako úředník českého apelačního
 +
soudu, sekretář zemského soudu ve Vysokém Mýtě, poté
 +
ředitel pomocných úřadů při krajském soudu v Chrudimi.
 +
 
 +
Od mládí měl blízký vztah zvláště k botanice a entomologii.
 +
Sbíral rostliny v okolí Prahy, Vysokého Mýta, Chrudimi a v Ploskovicích
 +
na Litoměřicku. Stal se spolupracovníkem Opizova
 +
Výměnného ústavu, do významných botanických publikací popisoval
 +
a kreslil rostliny (např. ''Reliquiae Haenkeanae'', 1826–35;
 +
''Symbolae botanicae'' K. Presla, 1830–39; ''Oekonomisch-technische Flora Böhmens'' B. Berchtolda, 1836–43). Hlavní F. význam spočíval
 +
ve výzkumu a entomologickém sběratelství. Patřil k nejlepším
 +
českým znalcům hmyzích řádů ploštice (Heteroptera), stejnokřídlí
 +
(Homoptera) a rovnokřídlí (Orthoptera). Jeho kniha
 +
''Die europäischen Hemiptera, Halbflügler'' (''Rhynochota, Heteroptera'',
 +
1861) se stala základní příručkou pro studium ploštic. Zamýšlel
 +
zpracovat a vydat podobnou práci také o evropských stejnokřídlých,
 +
publikoval řadu popisů a předběžných výzkumných
 +
poznatků ve sbornících ''Verhandlungen der zoologisch-botanischen Gessellschaft in Wien'', avšak uprostřed přípravných prací
 +
zemřel. Znal dobře též brouky (Coleoptera) a rovnokřídlý hmyz
 +
(Orthoptera), které popsal pro časopis ''Lotos''. Pro ''Almanach de Carlsbad'' Jeana de Carro 1843 uspořádal rovněž seznam ploštic
 +
Chebska a Karlovarska, studoval také hmyzí faunu Prahy a blízkého
 +
okolí a napsal o nich několik prací.
 +
 
 +
1851 vstoupil do pražského německého přírodovědného spolku
 +
Lotos, 1871 do Entomologického spolku ve Štětíně, dále se stal
 +
členem KČSN a dopisujícím členem carské Ruské akademie.
 +
 
 +
Korespondoval si s významnými zahraničními entomology, mj.
 +
s kustodem zoologického kabinetu ve Vídni J. A. Ferrarim,
 +
s G. Kraatzem v Berlíně, s L. F. von Heyderem ve Frankfurtu.
 +
Nepublikované rukopisy, skici k určovacím klíčům i kresby získali
 +
po F. smrti badatelé F. Reiber, L. Lethiery a A. Puton.
 +
Reiber, který přeložil F. rukopisy do francouzštiny, je uveřejnil
 +
v ''Revue et magasin de zoologie'' (1875–76 a 1878) a v ''Revue d’entomologie'' (Caen, 1884–85). F. jméno nese několik druhů
 +
hmyzu: saranče Pseudopodisma fieberi Scudder (1898), ploštice-
 +
kněžice Elasmucha fieberi Jakov (1865) a rod křísků Fieberiella
 +
Signoret (1880). F. sbírky byly deponovány v Národním
 +
muzeu v Paříži a v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Die böhmischen und österreichischen Cetonien, in: Jahrbücher
 +
des böhmischen Museums für Natur- und Länderkunde, Geschichte, Kunst
 +
und Literatur 2, 1831, sv. 4, s. 467–474; Fauna Pragensis. Übersicht der seltenern
 +
Insecten-Arten in der Umgebung von Prag, in: Topographisches
 +
Taschenbuch von Prag zunächst für Naturforscher und Ärzte, 1837,
 +
s. 120–126; Classification der europäischen Orthopteren, in: Abhandlungen
 +
der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften 5/6, 1850;
 +
Synopsis der europäischen Orthoptera mit besonderer Rücksicht auf die in
 +
Böhmen vorkommenden Arten..., in: Lotos 3, 1853, dodatky; 4–5,
 +
1854–1855; Die Familie der Berytideae, in: Wiener Entomologische Monatschrift
 +
3, 1859, s. 200–209; Katalog der europäischen Cicadinen, Wien
 +
1872.
 +
 
 +
'''L:''' Index Litteraturae Entomologicae 1, 1928, sv. 2, s. 353–354; 2, 1965,
 +
sv. 2, s. 40–41 (bibliografie); Entomologist monthly magazine, London,
 +
August 1872, s. 278–279; Festschrift zoologische-botanische Gesellschaft in
 +
Wien 50, 1900, s. 302–305; Botanik und Zoologie in Österreich in den
 +
Jahren 1850 bis 1900. Festschrift, herausgegeben von der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien anläßlich der Feier ihres fünfzigjährigen
 +
Bestandes, Wien 1901, s. 302–305;OSN9, s. 177; Wurzbach 4, s. 224–225;
 +
I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském
 +
území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti
 +
pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 78; Koleška, s. 48–49.
 +
 
 +
Zdeněk Koleška
  
== Literatura ==
 
OSN, 9, 177; ÖBL 1, 311; BLGBL 1, 342; archiv ČVUT; Botanici 78; Koleška, 15, 48; Janko, 555;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:7- Zoolog]]
 
[[Kategorie:7- Zoolog]]

Verze z 19. 12. 2017, 19:49

Franz Xaver FIEBER
Narození 1.3.1807
Místo narození Praha
Úmrtí 22.2.1872
Místo úmrtí Chrudim
Povolání

7- Zoolog

6- Botanik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55037

FIEBER, Franz Xaver, * 1. 3. 1807 Praha, † 22. 2. 1872 Chrudim, soudní úředník, botanik, entomolog

Narodil se v zámožné rodině. 1824–28 studoval na pražské polytechnice, kde poté přednášel jako suplující profesor botaniky a zoologie. Školu opustil a působil jako úředník českého apelačního soudu, sekretář zemského soudu ve Vysokém Mýtě, poté ředitel pomocných úřadů při krajském soudu v Chrudimi.

Od mládí měl blízký vztah zvláště k botanice a entomologii. Sbíral rostliny v okolí Prahy, Vysokého Mýta, Chrudimi a v Ploskovicích na Litoměřicku. Stal se spolupracovníkem Opizova Výměnného ústavu, do významných botanických publikací popisoval a kreslil rostliny (např. Reliquiae Haenkeanae, 1826–35; Symbolae botanicae K. Presla, 1830–39; Oekonomisch-technische Flora Böhmens B. Berchtolda, 1836–43). Hlavní F. význam spočíval ve výzkumu a entomologickém sběratelství. Patřil k nejlepším českým znalcům hmyzích řádů ploštice (Heteroptera), stejnokřídlí (Homoptera) a rovnokřídlí (Orthoptera). Jeho kniha Die europäischen Hemiptera, Halbflügler (Rhynochota, Heteroptera, 1861) se stala základní příručkou pro studium ploštic. Zamýšlel zpracovat a vydat podobnou práci také o evropských stejnokřídlých, publikoval řadu popisů a předběžných výzkumných poznatků ve sbornících Verhandlungen der zoologisch-botanischen Gessellschaft in Wien, avšak uprostřed přípravných prací zemřel. Znal dobře též brouky (Coleoptera) a rovnokřídlý hmyz (Orthoptera), které popsal pro časopis Lotos. Pro Almanach de Carlsbad Jeana de Carro 1843 uspořádal rovněž seznam ploštic Chebska a Karlovarska, studoval také hmyzí faunu Prahy a blízkého okolí a napsal o nich několik prací.

1851 vstoupil do pražského německého přírodovědného spolku Lotos, 1871 do Entomologického spolku ve Štětíně, dále se stal členem KČSN a dopisujícím členem carské Ruské akademie.

Korespondoval si s významnými zahraničními entomology, mj. s kustodem zoologického kabinetu ve Vídni J. A. Ferrarim, s G. Kraatzem v Berlíně, s L. F. von Heyderem ve Frankfurtu. Nepublikované rukopisy, skici k určovacím klíčům i kresby získali po F. smrti badatelé F. Reiber, L. Lethiery a A. Puton. Reiber, který přeložil F. rukopisy do francouzštiny, je uveřejnil v Revue et magasin de zoologie (1875–76 a 1878) a v Revue d’entomologie (Caen, 1884–85). F. jméno nese několik druhů hmyzu: saranče Pseudopodisma fieberi Scudder (1898), ploštice- kněžice Elasmucha fieberi Jakov (1865) a rod křísků Fieberiella Signoret (1880). F. sbírky byly deponovány v Národním muzeu v Paříži a v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni.

D: výběr: Die böhmischen und österreichischen Cetonien, in: Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur- und Länderkunde, Geschichte, Kunst und Literatur 2, 1831, sv. 4, s. 467–474; Fauna Pragensis. Übersicht der seltenern Insecten-Arten in der Umgebung von Prag, in: Topographisches Taschenbuch von Prag zunächst für Naturforscher und Ärzte, 1837, s. 120–126; Classification der europäischen Orthopteren, in: Abhandlungen der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften 5/6, 1850; Synopsis der europäischen Orthoptera mit besonderer Rücksicht auf die in Böhmen vorkommenden Arten..., in: Lotos 3, 1853, dodatky; 4–5, 1854–1855; Die Familie der Berytideae, in: Wiener Entomologische Monatschrift 3, 1859, s. 200–209; Katalog der europäischen Cicadinen, Wien 1872.

L: Index Litteraturae Entomologicae 1, 1928, sv. 2, s. 353–354; 2, 1965, sv. 2, s. 40–41 (bibliografie); Entomologist monthly magazine, London, August 1872, s. 278–279; Festschrift zoologische-botanische Gesellschaft in Wien 50, 1900, s. 302–305; Botanik und Zoologie in Österreich in den Jahren 1850 bis 1900. Festschrift, herausgegeben von der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien anläßlich der Feier ihres fünfzigjährigen Bestandes, Wien 1901, s. 302–305;OSN9, s. 177; Wurzbach 4, s. 224–225; I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 78; Koleška, s. 48–49.

Zdeněk Koleška