Biografický slovník
FIEDLER Gustav 25.3.1849-27.4.1936: Porovnání verzí
(FIEDLER_Gustav_25.3.1849-27.4.1936) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Trutnov | | místo narození = Trutnov | ||
| datum úmrtí = 27.4.1936 | | datum úmrtí = 27.4.1936 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Ostrava |
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
43- Významný představitel obecní správy | 43- Významný představitel obecní správy | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FIEDLER, Gustav,''' ''* 25. 3. 1849 Trutnov, † 27. 4. 1936 Ostrava, advokát, politik, komunální politik'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem báňského inženýra Leopolda F., pozdějšího horního | ||
| + | inspektora Severní dráhy v Moravské Ostravě. Absolvoval německé | ||
| + | evangelické gymnázium v Těšíně a právnickou fakultu ve | ||
| + | Vídni. Praktikoval jako advokátní koncipient v Praze, Vídni | ||
| + | a Těšíně. Vrátil se do Moravské Ostravy, kde si 1878 otevřel advokátní | ||
| + | kancelář a uzavřel sňatek s Idou, dcerou Heinricha Golda, | ||
| + | ředitele cukrovaru. Měli spolu dvě děti: syna Richarda, bankovního | ||
| + | úředníka, a Margaretu, jež se provdala za primáře | ||
| + | tamní nemocnice F. Neugebauera. | ||
| + | |||
| + | F. 1879–1918 působil v obecním výboru Moravské Ostravy, | ||
| + | 1890 se stal místostarostou, často zastupoval starostu A. Johannyho | ||
| + | v době jeho nepřítomnosti během vykonávání zemského | ||
| + | poslaneckého mandátu. 1901 byl zvolen šestým moravsko-ostravským | ||
| + | starostou, z funkce odstoupil 1918 kvůli neutěšené zásobovací | ||
| + | situaci ve městě, kterou nedokázal zvládnout. Po abdikaci | ||
| + | převzal resort chudinské péče a ochrany dětí. V rámci starostenského | ||
| + | úřadu se soustředil mj. na zajištění zásobování města pitnou | ||
| + | vodou, rozvoj místních drah i německého školství, zlepšení | ||
| + | úrovně městské veřejné nemocnice, výstavbu městského divadla | ||
| + | a evangelického kostela. Zájmy města reprezentoval i v jeho | ||
| + | podnicích (spořitelně, elektrárně), v Obchodní a živnostenské | ||
| + | bance v Moravské Ostravě, vykonával úřad cenzora filiálky Rakousko- | ||
| + | uherské banky. F. veřejné působení bylo 1906 odměněno | ||
| + | Rytířským řádem císaře Františka Josefa I. a 1910 Řádem železné | ||
| + | koruny III. třídy za obecně prospěšnou a humanitární | ||
| + | činnost. | ||
| + | |||
| + | Politicky působil v řadách německých nacionálních liberálů. | ||
| + | Stal se členem výborů několika německých spolků v Moravské | ||
| + | Ostravě – ústavověrného, německého domu, městského okrašlovacího, | ||
| + | střeleckého, školského a hasičského, dále pracoval v turnerském, | ||
| + | beskydském spolku a dalších sdruženích. 1906 a 1913 | ||
| + | byl zvolen poslancem zemského sněmu v městské skupině | ||
| + | Moravská Ostrava, Vítkovice a Mariánské Hory za Německou pokrokovou stranu, v jejímž předsednictvu působil. 1918 neakceptoval | ||
| + | vznik Československa a s několika dalšími regionálními | ||
| + | politiky se podílel na vypracování memoranda americkému | ||
| + | prezidentu W. Wilsonovi s názvem ''Denkschrift der Delegation der Deutschen Parteien des Ostmährisch schlesischen'' | ||
| + | ''Industriegebietes, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes'', | ||
| + | jehož cílem měla být přeměna ostravského regionu v suverénní | ||
| + | státní útvar pod mezinárodním patronátem. Po neúspěchu této | ||
| + | iniciativy se stáhl do ústraní, psal pod pseudonymem Starý Ostravan | ||
| + | články s historickými tématy do Ostrauer Zeitung. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Heller 1 (1912), s. 40; A. Adamus, Z dějin moravsko-ostravské radnice, | ||
| + | 1930, s. 82; BL 1, s. 344; B. Przybylová – J. Šerka, Muži s mocí. Portréty starostů | ||
| + | Moravské Ostravy 1861–1918, 1996, s. 21–22; Slezsko 7, s. 30–31; | ||
| + | P. Kladiwa, Obecní výbor Moravské Ostravy 1850–1913, 2004, s. 171–172; | ||
| + | J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu | ||
| + | v letech 1861–1918, 2012, s. 175–176. | ||
| + | |||
| + | Pavel Cibulka | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 74: | ||
[[Kategorie:Trutnov]] | [[Kategorie:Trutnov]] | ||
[[Kategorie:1936]] | [[Kategorie:1936]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Ostrava]] |
Verze z 23. 12. 2017, 18:51
| Gustav FIEDLER | |
 | |
| Narození | 25.3.1849 |
|---|---|
| Místo narození | Trutnov |
| Úmrtí | 27.4.1936 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání |
44- Právník 43- Významný představitel obecní správy |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55052 |
FIEDLER, Gustav, * 25. 3. 1849 Trutnov, † 27. 4. 1936 Ostrava, advokát, politik, komunální politik
Byl synem báňského inženýra Leopolda F., pozdějšího horního inspektora Severní dráhy v Moravské Ostravě. Absolvoval německé evangelické gymnázium v Těšíně a právnickou fakultu ve Vídni. Praktikoval jako advokátní koncipient v Praze, Vídni a Těšíně. Vrátil se do Moravské Ostravy, kde si 1878 otevřel advokátní kancelář a uzavřel sňatek s Idou, dcerou Heinricha Golda, ředitele cukrovaru. Měli spolu dvě děti: syna Richarda, bankovního úředníka, a Margaretu, jež se provdala za primáře tamní nemocnice F. Neugebauera.
F. 1879–1918 působil v obecním výboru Moravské Ostravy, 1890 se stal místostarostou, často zastupoval starostu A. Johannyho v době jeho nepřítomnosti během vykonávání zemského poslaneckého mandátu. 1901 byl zvolen šestým moravsko-ostravským starostou, z funkce odstoupil 1918 kvůli neutěšené zásobovací situaci ve městě, kterou nedokázal zvládnout. Po abdikaci převzal resort chudinské péče a ochrany dětí. V rámci starostenského úřadu se soustředil mj. na zajištění zásobování města pitnou vodou, rozvoj místních drah i německého školství, zlepšení úrovně městské veřejné nemocnice, výstavbu městského divadla a evangelického kostela. Zájmy města reprezentoval i v jeho podnicích (spořitelně, elektrárně), v Obchodní a živnostenské bance v Moravské Ostravě, vykonával úřad cenzora filiálky Rakousko- uherské banky. F. veřejné působení bylo 1906 odměněno Rytířským řádem císaře Františka Josefa I. a 1910 Řádem železné koruny III. třídy za obecně prospěšnou a humanitární činnost.
Politicky působil v řadách německých nacionálních liberálů. Stal se členem výborů několika německých spolků v Moravské Ostravě – ústavověrného, německého domu, městského okrašlovacího, střeleckého, školského a hasičského, dále pracoval v turnerském, beskydském spolku a dalších sdruženích. 1906 a 1913 byl zvolen poslancem zemského sněmu v městské skupině Moravská Ostrava, Vítkovice a Mariánské Hory za Německou pokrokovou stranu, v jejímž předsednictvu působil. 1918 neakceptoval vznik Československa a s několika dalšími regionálními politiky se podílel na vypracování memoranda americkému prezidentu W. Wilsonovi s názvem Denkschrift der Delegation der Deutschen Parteien des Ostmährisch schlesischen Industriegebietes, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes, jehož cílem měla být přeměna ostravského regionu v suverénní státní útvar pod mezinárodním patronátem. Po neúspěchu této iniciativy se stáhl do ústraní, psal pod pseudonymem Starý Ostravan články s historickými tématy do Ostrauer Zeitung.
L: Heller 1 (1912), s. 40; A. Adamus, Z dějin moravsko-ostravské radnice, 1930, s. 82; BL 1, s. 344; B. Przybylová – J. Šerka, Muži s mocí. Portréty starostů Moravské Ostravy 1861–1918, 1996, s. 21–22; Slezsko 7, s. 30–31; P. Kladiwa, Obecní výbor Moravské Ostravy 1850–1913, 2004, s. 171–172; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 175–176.
Pavel Cibulka
