FIEDLER Jiří 11.8.1909-1.6.1972: Porovnání verzí
(FIEDLER_Jiří_11.8.1909-1.6.1972) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.8.1909 | | datum narození = 11.8.1909 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Hradec Králové |
| datum úmrtí = 1.6.1972 | | datum úmrtí = 1.6.1972 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | | povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FIEDLER, Jiří,''' ''* 11. 8. 1909 Hradec Králové, † 1. 6. 1972 Praha, režisér'' | ||
+ | |||
+ | Maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a absolvoval hudební | ||
+ | vědu na UK 1935. Současně studoval zpěv a 1936/37 byl stipendistou | ||
+ | sboru Národního divadla, 1937–41 členem operního | ||
+ | sboru v Zemském divadle v Brně. 1941–45 byl angažován jako | ||
+ | operní režisér v Olomouci, v tzv. Novém divadle v někdejším Lidovém | ||
+ | domě v Hodolanech, jež nahradilo městskou scénu zabranou | ||
+ | Němci. Poprvé tam samostatně spolupracoval jako režisér | ||
+ | s dirigentem Karlem Nedbalem (1942, B. Smetana: ''Prodaná nevěsta'') a nastudoval i výjimečná operní představení (1943, | ||
+ | Z. Folprecht: ''Zlomené srdce'', scénická symfonie, premiéru dirigoval | ||
+ | K. Nedbal; 1944, R. Karel: ''Smrt kmotřička'', v době, kdy | ||
+ | autor už byl vězněn na Pankráci, dirigent J. Budík; 1945, | ||
+ | R. Strauss: ''Salome'', dirigent K. Nedbal). 1946 se stal režisérem | ||
+ | pražského Divadla 5. května, zpočátku společného činoherního | ||
+ | a operního souboru, který pod správou Ústřední rady odborů | ||
+ | (ÚRO) zabral bývalé Nové německé divadlo. Po brzkém osamostatnění | ||
+ | Opery 5. května v téže budově spolupracoval s prvořadými | ||
+ | osobnostmi pozdějšího poválečného českého operního jeviště | ||
+ | a mohl se podílet na jejich moderních inscenačních | ||
+ | postupech: s výtvarníkem Josefem Svobodou (1945, O. Ostrčil: | ||
+ | ''Kunálovy oči'') a dirigentem Karlem Ančerlem, s nímž nastudoval | ||
+ | mj. čtvrttónovou operu Aloise Háby ''Matka'' (1947, též vynikající | ||
+ | představení Mozartova ''Dona Giovanniho'' aj.). 1947 ztratila | ||
+ | Opera 5. května svého zakladatele (ÚRO) a dostávala se do provozních | ||
+ | problémů. 1948 byla z ideologických důvodů sloučena | ||
+ | s operním souborem Národního divadla (budova přejmenována | ||
+ | na Smetanovo divadlo); F. byl 1949 přeřazen do ND a zůstal | ||
+ | tam do 1950. V prvních letech své režijní aktivity měl největší | ||
+ | umělecké možnosti. Uvedl Ostrčilovu operu ''Poupě'', Janáčkovy | ||
+ | ''Výlety pana Broučka'', Karlovy ''Tři vlasy děda Vševěda'' (vše 1948/49), | ||
+ | v sezoně 1950/51 Fibichův scénický melodram ''Námluvy Pelopovy''. | ||
+ | 1950 získal první cenu soutěže Divadelní žatva za režii | ||
+ | Čajkovského opery ''Eugen Oněgin''. | ||
+ | |||
+ | Následující tři roky (1950–53) byl ředitelem a režisérem Slovenského | ||
+ | národního divadla v Bratislavě. 1953 musel nastoupit | ||
+ | vojenskou službu v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, | ||
+ | jehož součástí byla též Armádní opera, stal se režisérem | ||
+ | a zástupcem vedoucího. Soubor Armádní opery, kde působili | ||
+ | většinou mladí a schopní hudebníci a divadelníci, vystupoval po | ||
+ | celém území Československa, hrál pro široké publikum (za | ||
+ | dobu F. činnosti zhlédlo jeho představení 440 000 diváků) a měl | ||
+ | v repertoáru nejen opery, ale i tzv. estrády, složené z kratších částí | ||
+ | populárních oper. F. nastudoval Kovařovicovu operu ''Psohlavci'' | ||
+ | (1953, též na Zimním stadionu v Praze), Dvořákovu ''Rusalku'' a Smetanovu ''Hubičku'' (1954), operu ''Mirandolina'' B. Martinů | ||
+ | (1955, s výpravou K. Svolinského ad.). Soubor byl zrušen 1955 | ||
+ | a jeho členové postupně přešli do jiných divadel. | ||
+ | |||
+ | 1955–58 F. působil jako režisér Hudebního divadla Karlín, poté | ||
+ | několik let hostoval na různých scénách. V Plzni nastudoval | ||
+ | Dvořákovu operu ''Čert a Káča'' a Verdiho ''Aidu'' (1958, již dříve | ||
+ | G. Verdi: ''Macbeth'', 1947; B. Smetana: ''Čertova stěna'', 1948), | ||
+ | hostoval v Olomouci, Brně a Ústí nad Labem, kde byl po roce | ||
+ | 1961 angažován. 1967 odešel do invalidního důchodu. Přijímal | ||
+ | krátkodobé pedagogické úvazky v oboru režie opery a operního | ||
+ | herectví (AMU, Praha, 1948/49, Vysoká škola múzických umění, | ||
+ | Bratislava, 1950–52, JAMU, Brno, 1956/57). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' http://archiv.narodni-divadlo.cz (seznam inscenací v ND a civilní fotografie); | ||
+ | L. Veselý, Národní divadlo od květnové revoluce, 1951, s. 20, 22, 23, | ||
+ | 34, 456, 47, 55, 58, 63, 64, 70; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, | ||
+ | s. 313, 314, 408; A. Rektorys, Zdeněk Fibich, Sborník studií a dokumentů | ||
+ | 1, 1951, s. 617–619 (nastudování Námluv Pelopových 1950, přetisk z Hudebních | ||
+ | rozhledů 3, 1950/51, č. 5, s. 12); Sto let českého divadla v Plzni, | ||
+ | 1965, s. 175, 193, 195, 199; E. Kolárová, Zpráva o Armádní opeře, in: Theatralia | ||
+ | 8, AUC – Philosophica et Historica 4, 1989, s. 75–91; O. Janáčková, | ||
+ | Velká opera 5. května. Divadlo nové doby. 1945–1948, 1989, s. 104–107 | ||
+ | (foto); J. Štefanides a kol., Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku | ||
+ | 1479), 2008, s. 133–135, 162, 163. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Divadelní ústav, Praha, dokumentace (bibliografie z Divadelních novin, | ||
+ | kartotéka Straková). | ||
+ | |||
+ | Jitka Ludvová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]] | [[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]] | ||
[[Kategorie:1909]] | [[Kategorie:1909]] | ||
+ | [[Kategorie:Hradec Králové]] | ||
[[Kategorie:1972]] | [[Kategorie:1972]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 23. 12. 2017, 19:14
Jiří FIEDLER | |
Narození | 11.8.1909 |
---|---|
Místo narození | Hradec Králové |
Úmrtí | 1.6.1972 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55054 |
FIEDLER, Jiří, * 11. 8. 1909 Hradec Králové, † 1. 6. 1972 Praha, režisér
Maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a absolvoval hudební vědu na UK 1935. Současně studoval zpěv a 1936/37 byl stipendistou sboru Národního divadla, 1937–41 členem operního sboru v Zemském divadle v Brně. 1941–45 byl angažován jako operní režisér v Olomouci, v tzv. Novém divadle v někdejším Lidovém domě v Hodolanech, jež nahradilo městskou scénu zabranou Němci. Poprvé tam samostatně spolupracoval jako režisér s dirigentem Karlem Nedbalem (1942, B. Smetana: Prodaná nevěsta) a nastudoval i výjimečná operní představení (1943, Z. Folprecht: Zlomené srdce, scénická symfonie, premiéru dirigoval K. Nedbal; 1944, R. Karel: Smrt kmotřička, v době, kdy autor už byl vězněn na Pankráci, dirigent J. Budík; 1945, R. Strauss: Salome, dirigent K. Nedbal). 1946 se stal režisérem pražského Divadla 5. května, zpočátku společného činoherního a operního souboru, který pod správou Ústřední rady odborů (ÚRO) zabral bývalé Nové německé divadlo. Po brzkém osamostatnění Opery 5. května v téže budově spolupracoval s prvořadými osobnostmi pozdějšího poválečného českého operního jeviště a mohl se podílet na jejich moderních inscenačních postupech: s výtvarníkem Josefem Svobodou (1945, O. Ostrčil: Kunálovy oči) a dirigentem Karlem Ančerlem, s nímž nastudoval mj. čtvrttónovou operu Aloise Háby Matka (1947, též vynikající představení Mozartova Dona Giovanniho aj.). 1947 ztratila Opera 5. května svého zakladatele (ÚRO) a dostávala se do provozních problémů. 1948 byla z ideologických důvodů sloučena s operním souborem Národního divadla (budova přejmenována na Smetanovo divadlo); F. byl 1949 přeřazen do ND a zůstal tam do 1950. V prvních letech své režijní aktivity měl největší umělecké možnosti. Uvedl Ostrčilovu operu Poupě, Janáčkovy Výlety pana Broučka, Karlovy Tři vlasy děda Vševěda (vše 1948/49), v sezoně 1950/51 Fibichův scénický melodram Námluvy Pelopovy. 1950 získal první cenu soutěže Divadelní žatva za režii Čajkovského opery Eugen Oněgin.
Následující tři roky (1950–53) byl ředitelem a režisérem Slovenského národního divadla v Bratislavě. 1953 musel nastoupit vojenskou službu v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, jehož součástí byla též Armádní opera, stal se režisérem a zástupcem vedoucího. Soubor Armádní opery, kde působili většinou mladí a schopní hudebníci a divadelníci, vystupoval po celém území Československa, hrál pro široké publikum (za dobu F. činnosti zhlédlo jeho představení 440 000 diváků) a měl v repertoáru nejen opery, ale i tzv. estrády, složené z kratších částí populárních oper. F. nastudoval Kovařovicovu operu Psohlavci (1953, též na Zimním stadionu v Praze), Dvořákovu Rusalku a Smetanovu Hubičku (1954), operu Mirandolina B. Martinů (1955, s výpravou K. Svolinského ad.). Soubor byl zrušen 1955 a jeho členové postupně přešli do jiných divadel.
1955–58 F. působil jako režisér Hudebního divadla Karlín, poté několik let hostoval na různých scénách. V Plzni nastudoval Dvořákovu operu Čert a Káča a Verdiho Aidu (1958, již dříve G. Verdi: Macbeth, 1947; B. Smetana: Čertova stěna, 1948), hostoval v Olomouci, Brně a Ústí nad Labem, kde byl po roce 1961 angažován. 1967 odešel do invalidního důchodu. Přijímal krátkodobé pedagogické úvazky v oboru režie opery a operního herectví (AMU, Praha, 1948/49, Vysoká škola múzických umění, Bratislava, 1950–52, JAMU, Brno, 1956/57).
L: http://archiv.narodni-divadlo.cz (seznam inscenací v ND a civilní fotografie); L. Veselý, Národní divadlo od květnové revoluce, 1951, s. 20, 22, 23, 34, 456, 47, 55, 58, 63, 64, 70; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, s. 313, 314, 408; A. Rektorys, Zdeněk Fibich, Sborník studií a dokumentů 1, 1951, s. 617–619 (nastudování Námluv Pelopových 1950, přetisk z Hudebních rozhledů 3, 1950/51, č. 5, s. 12); Sto let českého divadla v Plzni, 1965, s. 175, 193, 195, 199; E. Kolárová, Zpráva o Armádní opeře, in: Theatralia 8, AUC – Philosophica et Historica 4, 1989, s. 75–91; O. Janáčková, Velká opera 5. května. Divadlo nové doby. 1945–1948, 1989, s. 104–107 (foto); J. Štefanides a kol., Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku 1479), 2008, s. 133–135, 162, 163.
P: Divadelní ústav, Praha, dokumentace (bibliografie z Divadelních novin, kartotéka Straková).
Jitka Ludvová