FIEDLER Jiří 11.8.1909-1.6.1972: Porovnání verzí

Z Personal
(FIEDLER_Jiří_11.8.1909-1.6.1972)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 11.8.1909
 
| datum narození = 11.8.1909
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Hradec Králové
 
| datum úmrtí = 1.6.1972
 
| datum úmrtí = 1.6.1972
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
 
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Jiří FIEDLER
+
}}
 +
 
 +
'''FIEDLER, Jiří,''' ''* 11. 8. 1909 Hradec Králové, † 1. 6. 1972 Praha, režisér''
 +
 
 +
Maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a absolvoval hudební
 +
vědu na UK 1935. Současně studoval zpěv a 1936/37 byl stipendistou
 +
sboru Národního divadla, 1937–41 členem operního
 +
sboru v Zemském divadle v Brně. 1941–45 byl angažován jako
 +
operní režisér v Olomouci, v tzv. Novém divadle v někdejším Lidovém
 +
domě v Hodolanech, jež nahradilo městskou scénu zabranou
 +
Němci. Poprvé tam samostatně spolupracoval jako režisér
 +
s dirigentem Karlem Nedbalem (1942, B. Smetana: ''Prodaná nevěsta'') a nastudoval i výjimečná operní představení (1943,
 +
Z. Folprecht: ''Zlomené srdce'', scénická symfonie, premiéru dirigoval
 +
K. Nedbal; 1944, R. Karel: ''Smrt kmotřička'', v době, kdy
 +
autor už byl vězněn na Pankráci, dirigent J. Budík; 1945,
 +
R. Strauss: ''Salome'', dirigent K. Nedbal). 1946 se stal režisérem
 +
pražského Divadla 5. května, zpočátku společného činoherního
 +
a operního souboru, který pod správou Ústřední rady odborů
 +
(ÚRO) zabral bývalé Nové německé divadlo. Po brzkém osamostatnění
 +
Opery 5. května v téže budově spolupracoval s prvořadými
 +
osobnostmi pozdějšího poválečného českého operního jeviště
 +
a mohl se podílet na jejich moderních inscenačních
 +
postupech: s výtvarníkem Josefem Svobodou (1945, O. Ostrčil:
 +
''Kunálovy oči'') a dirigentem Karlem Ančerlem, s nímž nastudoval
 +
mj. čtvrttónovou operu Aloise Háby ''Matka'' (1947, též vynikající
 +
představení Mozartova ''Dona Giovanniho'' aj.). 1947 ztratila
 +
Opera 5. května svého zakladatele (ÚRO) a dostávala se do provozních
 +
problémů. 1948 byla z ideologických důvodů sloučena
 +
s operním souborem Národního divadla (budova přejmenována
 +
na Smetanovo divadlo); F. byl 1949 přeřazen do ND a zůstal
 +
tam do 1950. V prvních letech své režijní aktivity měl největší
 +
umělecké možnosti. Uvedl Ostrčilovu operu ''Poupě'', Janáčkovy
 +
''Výlety pana Broučka'', Karlovy ''Tři vlasy děda Vševěda'' (vše 1948/49),
 +
v sezoně 1950/51 Fibichův scénický melodram ''Námluvy Pelopovy''.
 +
1950 získal první cenu soutěže Divadelní žatva za režii
 +
Čajkovského opery ''Eugen Oněgin''.
 +
 
 +
Následující tři roky (1950–53) byl ředitelem a režisérem Slovenského
 +
národního divadla v Bratislavě. 1953 musel nastoupit
 +
vojenskou službu v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého,
 +
jehož součástí byla též Armádní opera, stal se režisérem
 +
a zástupcem vedoucího. Soubor Armádní opery, kde působili
 +
většinou mladí a schopní hudebníci a divadelníci, vystupoval po
 +
celém území Československa, hrál pro široké publikum (za
 +
dobu F. činnosti zhlédlo jeho představení 440 000 diváků) a měl
 +
v repertoáru nejen opery, ale i tzv. estrády, složené z kratších částí
 +
populárních oper. F. nastudoval Kovařovicovu operu ''Psohlavci''
 +
(1953, též na Zimním stadionu v Praze), Dvořákovu ''Rusalku'' a Smetanovu ''Hubičku'' (1954), operu ''Mirandolina'' B. Martinů
 +
(1955, s výpravou K. Svolinského ad.). Soubor byl zrušen 1955
 +
a jeho členové postupně přešli do jiných divadel.
 +
 
 +
1955–58 F. působil jako režisér Hudebního divadla Karlín, poté
 +
několik let hostoval na různých scénách. V Plzni nastudoval
 +
Dvořákovu operu ''Čert a Káča'' a Verdiho ''Aidu'' (1958, již dříve
 +
G. Verdi: ''Macbeth'', 1947; B. Smetana: ''Čertova stěna'', 1948),
 +
hostoval v Olomouci, Brně a Ústí nad Labem, kde byl po roce
 +
1961 angažován. 1967 odešel do invalidního důchodu. Přijímal
 +
krátkodobé pedagogické úvazky v oboru režie opery a operního
 +
herectví (AMU, Praha, 1948/49, Vysoká škola múzických umění,
 +
Bratislava, 1950–52, JAMU, Brno, 1956/57).
 +
 
 +
'''L:''' http://archiv.narodni-divadlo.cz (seznam inscenací v ND a civilní fotografie);
 +
L. Veselý, Národní divadlo od květnové revoluce, 1951, s. 20, 22, 23,
 +
34, 456, 47, 55, 58, 63, 64, 70; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959,
 +
s. 313, 314, 408; A. Rektorys, Zdeněk Fibich, Sborník studií a dokumentů
 +
1, 1951, s. 617–619 (nastudování Námluv Pelopových 1950, přetisk z Hudebních
 +
rozhledů 3, 1950/51, č. 5, s. 12); Sto let českého divadla v Plzni,
 +
1965, s. 175, 193, 195, 199; E. Kolárová, Zpráva o Armádní opeře, in: Theatralia
 +
8, AUC – Philosophica et Historica 4, 1989, s. 75–91; O. Janáčková,
 +
Velká opera 5. května. Divadlo nové doby. 1945–1948, 1989, s. 104–107
 +
(foto); J. Štefanides a kol., Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku
 +
1479), 2008, s. 133–135, 162, 163.
 +
 
 +
'''P:''' Divadelní ústav, Praha, dokumentace (bibliografie z Divadelních novin,
 +
kartotéka Straková).
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
 
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
  
 
[[Kategorie:1909]]
 
[[Kategorie:1909]]
 +
[[Kategorie:Hradec Králové]]
 
[[Kategorie:1972]]
 
[[Kategorie:1972]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 23. 12. 2017, 19:14

Jiří FIEDLER
Narození 11.8.1909
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 1.6.1972
Místo úmrtí Praha
Povolání 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55054

FIEDLER, Jiří, * 11. 8. 1909 Hradec Králové, † 1. 6. 1972 Praha, režisér

Maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a absolvoval hudební vědu na UK 1935. Současně studoval zpěv a 1936/37 byl stipendistou sboru Národního divadla, 1937–41 členem operního sboru v Zemském divadle v Brně. 1941–45 byl angažován jako operní režisér v Olomouci, v tzv. Novém divadle v někdejším Lidovém domě v Hodolanech, jež nahradilo městskou scénu zabranou Němci. Poprvé tam samostatně spolupracoval jako režisér s dirigentem Karlem Nedbalem (1942, B. Smetana: Prodaná nevěsta) a nastudoval i výjimečná operní představení (1943, Z. Folprecht: Zlomené srdce, scénická symfonie, premiéru dirigoval K. Nedbal; 1944, R. Karel: Smrt kmotřička, v době, kdy autor už byl vězněn na Pankráci, dirigent J. Budík; 1945, R. Strauss: Salome, dirigent K. Nedbal). 1946 se stal režisérem pražského Divadla 5. května, zpočátku společného činoherního a operního souboru, který pod správou Ústřední rady odborů (ÚRO) zabral bývalé Nové německé divadlo. Po brzkém osamostatnění Opery 5. května v téže budově spolupracoval s prvořadými osobnostmi pozdějšího poválečného českého operního jeviště a mohl se podílet na jejich moderních inscenačních postupech: s výtvarníkem Josefem Svobodou (1945, O. Ostrčil: Kunálovy oči) a dirigentem Karlem Ančerlem, s nímž nastudoval mj. čtvrttónovou operu Aloise Háby Matka (1947, též vynikající představení Mozartova Dona Giovanniho aj.). 1947 ztratila Opera 5. května svého zakladatele (ÚRO) a dostávala se do provozních problémů. 1948 byla z ideologických důvodů sloučena s operním souborem Národního divadla (budova přejmenována na Smetanovo divadlo); F. byl 1949 přeřazen do ND a zůstal tam do 1950. V prvních letech své režijní aktivity měl největší umělecké možnosti. Uvedl Ostrčilovu operu Poupě, Janáčkovy Výlety pana Broučka, Karlovy Tři vlasy děda Vševěda (vše 1948/49), v sezoně 1950/51 Fibichův scénický melodram Námluvy Pelopovy. 1950 získal první cenu soutěže Divadelní žatva za režii Čajkovského opery Eugen Oněgin.

Následující tři roky (1950–53) byl ředitelem a režisérem Slovenského národního divadla v Bratislavě. 1953 musel nastoupit vojenskou službu v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, jehož součástí byla též Armádní opera, stal se režisérem a zástupcem vedoucího. Soubor Armádní opery, kde působili většinou mladí a schopní hudebníci a divadelníci, vystupoval po celém území Československa, hrál pro široké publikum (za dobu F. činnosti zhlédlo jeho představení 440 000 diváků) a měl v repertoáru nejen opery, ale i tzv. estrády, složené z kratších částí populárních oper. F. nastudoval Kovařovicovu operu Psohlavci (1953, též na Zimním stadionu v Praze), Dvořákovu Rusalku a Smetanovu Hubičku (1954), operu Mirandolina B. Martinů (1955, s výpravou K. Svolinského ad.). Soubor byl zrušen 1955 a jeho členové postupně přešli do jiných divadel.

1955–58 F. působil jako režisér Hudebního divadla Karlín, poté několik let hostoval na různých scénách. V Plzni nastudoval Dvořákovu operu Čert a Káča a Verdiho Aidu (1958, již dříve G. Verdi: Macbeth, 1947; B. Smetana: Čertova stěna, 1948), hostoval v Olomouci, Brně a Ústí nad Labem, kde byl po roce 1961 angažován. 1967 odešel do invalidního důchodu. Přijímal krátkodobé pedagogické úvazky v oboru režie opery a operního herectví (AMU, Praha, 1948/49, Vysoká škola múzických umění, Bratislava, 1950–52, JAMU, Brno, 1956/57).

L: http://archiv.narodni-divadlo.cz (seznam inscenací v ND a civilní fotografie); L. Veselý, Národní divadlo od květnové revoluce, 1951, s. 20, 22, 23, 34, 456, 47, 55, 58, 63, 64, 70; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, s. 313, 314, 408; A. Rektorys, Zdeněk Fibich, Sborník studií a dokumentů 1, 1951, s. 617–619 (nastudování Námluv Pelopových 1950, přetisk z Hudebních rozhledů 3, 1950/51, č. 5, s. 12); Sto let českého divadla v Plzni, 1965, s. 175, 193, 195, 199; E. Kolárová, Zpráva o Armádní opeře, in: Theatralia 8, AUC – Philosophica et Historica 4, 1989, s. 75–91; O. Janáčková, Velká opera 5. května. Divadlo nové doby. 1945–1948, 1989, s. 104–107 (foto); J. Štefanides a kol., Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku 1479), 2008, s. 133–135, 162, 163.

P: Divadelní ústav, Praha, dokumentace (bibliografie z Divadelních novin, kartotéka Straková).

Jitka Ludvová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FIEDLER_Jiří_11.8.1909-1.6.1972&oldid=101546“