FIEDOR Theodor 5.8.1848-25.11.1887: Porovnání verzí
(FIEDOR_Theodor_(st.)_5.8.1848-25.11.1887) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Theodor | + | | jméno = Theodor FIEDOR |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.8.1848 | | datum narození = 5.8.1848 | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FIEDOR, Theodor''' ''(též FIDOR), * 5. 8. 1848 Opava, † 25. 11. 1887 Opava, podnikatel v potravinářství, knihař'' | ||
+ | |||
+ | Otec '''Kašpar Melchior Baltasar F.''' (* 5. 1. 1811 Ostrava, | ||
+ | † 16. 12. 1879 Opava) pocházel z rodiny řezníka, vyučil se soukeníkem | ||
+ | a jako tovaryš se dostal do Opavy, kde se 1838 oženil | ||
+ | s Amálii Salingerovou (* 10. 7. 1816Opava, † 9. 11. 1896Opava), | ||
+ | po matce pocházející z pekařské rodiny Schwarzů, a měl s ní | ||
+ | čtyři děti. F. byl nejmladší. Soukenickému podnikání se příliš | ||
+ | nedařilo, a tak 1840 začala Amálie péci na opavské promenádě | ||
+ | karlovarské oplatky (pokračovala v již zavedeném podnikání některého | ||
+ | z příbuzných, reklamní logo firmy uvádí datum založení | ||
+ | 1830). Postupně se stal oplatkářem Kašpar Baltasar a jejich | ||
+ | dcera Marie, provd. Steffanová (* 11. 8. 1846Opava, † 5. 10. 1925 | ||
+ | Opava), která si zavedla na počátku sedmdesátých let 19. století | ||
+ | rovněž úspěšnou výrobu oplatek. | ||
+ | |||
+ | F. se zpočátku neúčastnil rodinného podnikání a vyučil se knihařem. | ||
+ | Po sňatku s Marií Wallkovou (* 6. 8. 1855 Opava, † 10. 10. 1917 | ||
+ | Opava) poznal přednosti továrenského zpracování oplatek. | ||
+ | 1879 po smrti otce zakoupili s manželkou dům v Masařské ulici č. 11 v Opavě a pomocí strojů začali vyrábět oplatky, sušenky | ||
+ | a perníčky ve velkém. Měli úspěch, a proto neustále rozšiřovali | ||
+ | výrobu i nabídku. Po F. náhlé smrti (1887) továrnu převzala | ||
+ | vdova a počínala si zdatně, závod vybavila velkokapacitními | ||
+ | stroji, rozšířila sortiment a získala další odbyt. Poptávka byla vysoká, | ||
+ | a tak 1901 výrobu přemístila do Olomoucké ulice č. 8. | ||
+ | Marie F. vedla závod až do smrti. Byla pohřbena do rodinné | ||
+ | hrobky na opavském hřbitově. | ||
+ | |||
+ | V rodinné tradici a vedení firmy Theodor Fiedor pokračoval | ||
+ | prvorozený syn '''Oskar F.''' (* 11. 8. 1880 Opava, † po 1946). | ||
+ | Podnik transformoval 1925 na společnost s ručením omezeným | ||
+ | a stal se jejím ředitelem i jednatelem. Společníkem firmy byl | ||
+ | i mladší bratr '''Theodor F. ml.''' (* 26. 8. 1882 Opava, † po | ||
+ | 1946), který pracoval jako provozní ředitel. (Byl též aktivním | ||
+ | sportovcem, spoluzakladatelem a hráčem fotbalového Troppauer | ||
+ | DSV.) Další společnicí a posléze i jedinou majitelkou se stala | ||
+ | Oskarova manželka '''Christina F.''', roz. Jelínková (* 22. 6. 1896 | ||
+ | Sheffield, Anglie, † po 1946), z rodiny majitelů známé likérky. | ||
+ | Rodina vlastnila i velkostatek Krásné Loučky-Kobylí poblíž | ||
+ | Krnova. V době transformace (1925) měla továrna více než čtyři | ||
+ | stovky zaměstnanců a disponovala čtyřmi ochrannými známkami. | ||
+ | Od konce dvacátých let začala vyrábět tzv. Tartalletes, kulaté | ||
+ | plněné oplatky máčené v čokoládě s náplní z lískových jader, | ||
+ | karamelu, mletého cukru a kakaového másla; tento populární | ||
+ | výrobek se dnes jmenuje Fidorka. | ||
+ | |||
+ | Podnik přežil druhou světovou válku, 1945 byl znárodněn | ||
+ | a byla na něj uvalena národní správa, Theodor F. tam do 1946 | ||
+ | pracoval jako dělník. Pokus o zachránění rodinného majetku se | ||
+ | i navzdory rozluce manželství Oskara a Christiny F. nezdařil | ||
+ | (1946) a celá rodina byla krátce poté vystěhována do americké | ||
+ | okupační zóny v Německu, další informace se nepodařilo zjistit. | ||
+ | Opavské čokoládovny fungovaly jako národní podnik Opavia, | ||
+ | který byl v devadesátých letech 20. století privatizován francouzským | ||
+ | koncernem Danone; vyráběl pod značkou Opavia-LU. | ||
+ | 1997 se výroba přesunula do nového areálu v Opavě-Vávrovicích. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' 140 let výroby trvanlivého pečiva v Opavě 1840–1980, 1980; Slezsko 10, | ||
+ | s. 60–62; J. Vaca, 150 let kombinovaného podniku Opavia, in: Vlastivědné | ||
+ | listy 16, 1990, s. 30–32; Podnikatelé, s. 111–112. | ||
+ | |||
+ | Tomáš Burda | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] |
Verze z 23. 12. 2017, 19:23
Theodor FIEDOR | |
Narození | 5.8.1848 |
---|---|
Místo narození | Opava |
Úmrtí | 25.11.1887 |
Místo úmrtí | Opava |
Povolání | 31- Potravinář |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=72284 |
FIEDOR, Theodor (též FIDOR), * 5. 8. 1848 Opava, † 25. 11. 1887 Opava, podnikatel v potravinářství, knihař
Otec Kašpar Melchior Baltasar F. (* 5. 1. 1811 Ostrava, † 16. 12. 1879 Opava) pocházel z rodiny řezníka, vyučil se soukeníkem a jako tovaryš se dostal do Opavy, kde se 1838 oženil s Amálii Salingerovou (* 10. 7. 1816Opava, † 9. 11. 1896Opava), po matce pocházející z pekařské rodiny Schwarzů, a měl s ní čtyři děti. F. byl nejmladší. Soukenickému podnikání se příliš nedařilo, a tak 1840 začala Amálie péci na opavské promenádě karlovarské oplatky (pokračovala v již zavedeném podnikání některého z příbuzných, reklamní logo firmy uvádí datum založení 1830). Postupně se stal oplatkářem Kašpar Baltasar a jejich dcera Marie, provd. Steffanová (* 11. 8. 1846Opava, † 5. 10. 1925 Opava), která si zavedla na počátku sedmdesátých let 19. století rovněž úspěšnou výrobu oplatek.
F. se zpočátku neúčastnil rodinného podnikání a vyučil se knihařem. Po sňatku s Marií Wallkovou (* 6. 8. 1855 Opava, † 10. 10. 1917 Opava) poznal přednosti továrenského zpracování oplatek. 1879 po smrti otce zakoupili s manželkou dům v Masařské ulici č. 11 v Opavě a pomocí strojů začali vyrábět oplatky, sušenky a perníčky ve velkém. Měli úspěch, a proto neustále rozšiřovali výrobu i nabídku. Po F. náhlé smrti (1887) továrnu převzala vdova a počínala si zdatně, závod vybavila velkokapacitními stroji, rozšířila sortiment a získala další odbyt. Poptávka byla vysoká, a tak 1901 výrobu přemístila do Olomoucké ulice č. 8. Marie F. vedla závod až do smrti. Byla pohřbena do rodinné hrobky na opavském hřbitově.
V rodinné tradici a vedení firmy Theodor Fiedor pokračoval prvorozený syn Oskar F. (* 11. 8. 1880 Opava, † po 1946). Podnik transformoval 1925 na společnost s ručením omezeným a stal se jejím ředitelem i jednatelem. Společníkem firmy byl i mladší bratr Theodor F. ml. (* 26. 8. 1882 Opava, † po 1946), který pracoval jako provozní ředitel. (Byl též aktivním sportovcem, spoluzakladatelem a hráčem fotbalového Troppauer DSV.) Další společnicí a posléze i jedinou majitelkou se stala Oskarova manželka Christina F., roz. Jelínková (* 22. 6. 1896 Sheffield, Anglie, † po 1946), z rodiny majitelů známé likérky. Rodina vlastnila i velkostatek Krásné Loučky-Kobylí poblíž Krnova. V době transformace (1925) měla továrna více než čtyři stovky zaměstnanců a disponovala čtyřmi ochrannými známkami. Od konce dvacátých let začala vyrábět tzv. Tartalletes, kulaté plněné oplatky máčené v čokoládě s náplní z lískových jader, karamelu, mletého cukru a kakaového másla; tento populární výrobek se dnes jmenuje Fidorka.
Podnik přežil druhou světovou válku, 1945 byl znárodněn a byla na něj uvalena národní správa, Theodor F. tam do 1946 pracoval jako dělník. Pokus o zachránění rodinného majetku se i navzdory rozluce manželství Oskara a Christiny F. nezdařil (1946) a celá rodina byla krátce poté vystěhována do americké okupační zóny v Německu, další informace se nepodařilo zjistit. Opavské čokoládovny fungovaly jako národní podnik Opavia, který byl v devadesátých letech 20. století privatizován francouzským koncernem Danone; vyráběl pod značkou Opavia-LU. 1997 se výroba přesunula do nového areálu v Opavě-Vávrovicích.
L: 140 let výroby trvanlivého pečiva v Opavě 1840–1980, 1980; Slezsko 10, s. 60–62; J. Vaca, 150 let kombinovaného podniku Opavia, in: Vlastivědné listy 16, 1990, s. 30–32; Podnikatelé, s. 111–112.
Tomáš Burda