Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FIEGERTH Zacharias ?1744-9.2.1818

{{Infobox - osoba
| jméno = Zacharias FIEGERTH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = kolem 1744
| místo narození = Lipová (u Děčína)
| datum úmrtí = 9.2.1818
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 74- Architekt

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 172
}}

'''FIEGERTH, Zacharias''' ''(též FIGERT), * kolem 1744 Lipová (u Děčína), † 9. 2. 1818 Praha, architekt, stavitel''

F. profesní kariéru před příchodem do Prahy nelze doložit. Na
Novém Městě pražském se objevil nejpozději 1781, kdy se tam
stal měšťanem. (1783 tu byla pokřtěna dcera Marie Anna Johanna
Theresie, která se narodila jeho manželce Apolonii.)
F. patřil k nejexponovanějším stavitelům pozdního baroka a klasicismu
v Čechách, který pracoval pro šlechtu i pro měšťanstvo.
Jeho první známou pražskou realizací se stala pozdně barokní
přestavba domu čp. 378/I Na Můstku na Starém Městě pražském.
Je-li datace do 1789 správná, pak na ni velmi časně použil
klasicistních prvků, ještě stále kombinovaných s pozdně barokními.
Architektonické řešení domu ukazuje, že již tehdy patřil
k vyzrálým architektům. Kvalitně provedené měšťanské stavby
mu patrně pomohly do šlechtických služeb. Mezi 1793–94 se
stal dvorním stavitelem knížete Josefa Kinského, pro něhož pracoval
na zámcích v Budenicích na Slánsku (1795–96) a v Peruci
na Lounsku, kde navrhl zvýšení obou bočních křídel. V Praze
1796 upravoval Kinským palác na Staroměstském náměstí,
podle dochovaných variabilních plánů lze doložit stále trvající
dichotomii mezi pozdně barokním a klasicistním názorem, tedy
rozpor mezi tradičním a moderním. F. pracoval i pro další šlechtice:
pro Salmy v Lobendavě přestavoval jejich patronátní kostel
Navštívení P. Marie, klasicistně upravoval dům Kapounům ze
Svojkova čp. 676/I na Starém Městě pražském (1791), zatímco
stavbu pro C. k. dvorního cenzora F. A. Mayera, dům čp. 798/I,
provedl 1795 ještě v pozdně barokním stylu pouze domovní
portál směřuje k novému slohu. Převážná část jeho projektů na
úpravu staroměstských domů vznikala až 1800–10 a byla již čistě
klasicistní.

'''D:''' Staré Město pražské, U Bílého krocana (čp. 566/I) v Celetné ul., 1791
a 1794; obnova domu čp. 951/I v Liliové ul., 1791 a 1795 (přestavěl 1827 Jan
Fiala); Praha-Malá Strana, přestavba a zvýšení domu čp. 48/III v Mostecké
ul., 1794; Staré Město pražské, dům čp. 1002/I v Kozí ul., 1795 (klasicistně
upraven 1832); dům čp. 161/I v Karlově ul., 1800; rozšíření domu čp. 629/I
v Týnské ul., 1801; Praha-Malá Strana, změny v čp. 358/III ve Vlašské ul.,
1801; Staré Město pražské, úprava Petráčkovského domu čp. 640/I v Týnu,
1805; plány velké přestavby čp. 8/I na Malém nám., 1807; plány přestavby
domu čp. 439/I v Michalské ul., 1809; projekt přeměny domu čp. 185/I
v Karlově ul. (byl realizován jen z menší části), 1810; klasicistní úprava
domu čp. 941/I ve Vejvodově ul., 1814; Nové Město pražské, klasicistní nájemní
dům U Bezděků čp. 679/II ve Vodičkově ul., 1814–1816; Staré Město
pražské, klasicistní přestavba domu čp. 643/I v Týně, 1817.

'''L:''' H. Schmerber, Prager Baukunst um 1780, Strassburg 1913, s. 11, 28, 39;
A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách,
in: PA 28, 1916, s. 162; 29, 1917, s. 57; M. Lier, Z dějin domů
čp. 382, 381, 380, 379, 378/I až do zboření brány Na Můstku, in: Za Starou
Prahu 9, 1923, s. 38; Umělecké památky Čech 1, 1977, s. 258; Praha národního
obrození, 1980, s. 45, 48, 49, 56; L. Lancinger, Z místopisu Nového
Města pražského, in: Pražský sborník historický 24, 1991, s. 147; 25, 1992,
s. 154; Umělecké památky Prahy, Staré Město, 1996, s. 154, 189, 196, 234,
274, 288, 298, 305, 317, 318, 329, 340, 342, 382, 410, 421, 433, 436, 437,
446, 477, 506, 508, 519; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903,
I. Ebelová (ed.), 1996, s. 29; Umělecké památky Prahy, Nové Město, 1998,
s. 402, 583; Umělecké památky Prahy, Malá Strana, 1999, s. 191, 274, 380,
413, 455, 572; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999,
s. 182, 216, 410, 428, 527; Umělecké památky Prahy, Pražský hrad a Hradčany,
2000, s. 339; Saur 39, s. 380.

Pavel Vlček

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]

[[Kategorie:1744]]
[[Kategorie:Lipová]]
[[Kategorie:1818]]
[[Kategorie:Praha]]