FIEGERTH Zacharias ?1744-9.2.1818: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FIEGERTH Zacharias 0.0.1744-9.2.1818 na FIEGERTH Zacharias ?1744-9.2.1818 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 172
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 18. 11. 2019, 16:16

Zacharias FIEGERTH
Narození kolem 1744
Místo narození Lipová (u Děčína)
Úmrtí 9.2.1818
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 172

FIEGERTH, Zacharias (též FIGERT), * kolem 1744 Lipová (u Děčína), † 9. 2. 1818 Praha, architekt, stavitel

F. profesní kariéru před příchodem do Prahy nelze doložit. Na Novém Městě pražském se objevil nejpozději 1781, kdy se tam stal měšťanem. (1783 tu byla pokřtěna dcera Marie Anna Johanna Theresie, která se narodila jeho manželce Apolonii.) F. patřil k nejexponovanějším stavitelům pozdního baroka a klasicismu v Čechách, který pracoval pro šlechtu i pro měšťanstvo. Jeho první známou pražskou realizací se stala pozdně barokní přestavba domu čp. 378/I Na Můstku na Starém Městě pražském. Je-li datace do 1789 správná, pak na ni velmi časně použil klasicistních prvků, ještě stále kombinovaných s pozdně barokními. Architektonické řešení domu ukazuje, že již tehdy patřil k vyzrálým architektům. Kvalitně provedené měšťanské stavby mu patrně pomohly do šlechtických služeb. Mezi 1793–94 se stal dvorním stavitelem knížete Josefa Kinského, pro něhož pracoval na zámcích v Budenicích na Slánsku (1795–96) a v Peruci na Lounsku, kde navrhl zvýšení obou bočních křídel. V Praze 1796 upravoval Kinským palác na Staroměstském náměstí, podle dochovaných variabilních plánů lze doložit stále trvající dichotomii mezi pozdně barokním a klasicistním názorem, tedy rozpor mezi tradičním a moderním. F. pracoval i pro další šlechtice: pro Salmy v Lobendavě přestavoval jejich patronátní kostel Navštívení P. Marie, klasicistně upravoval dům Kapounům ze Svojkova čp. 676/I na Starém Městě pražském (1791), zatímco stavbu pro C. k. dvorního cenzora F. A. Mayera, dům čp. 798/I, provedl 1795 ještě v pozdně barokním stylu pouze domovní portál směřuje k novému slohu. Převážná část jeho projektů na úpravu staroměstských domů vznikala až 1800–10 a byla již čistě klasicistní.

D: Staré Město pražské, U Bílého krocana (čp. 566/I) v Celetné ul., 1791 a 1794; obnova domu čp. 951/I v Liliové ul., 1791 a 1795 (přestavěl 1827 Jan Fiala); Praha-Malá Strana, přestavba a zvýšení domu čp. 48/III v Mostecké ul., 1794; Staré Město pražské, dům čp. 1002/I v Kozí ul., 1795 (klasicistně upraven 1832); dům čp. 161/I v Karlově ul., 1800; rozšíření domu čp. 629/I v Týnské ul., 1801; Praha-Malá Strana, změny v čp. 358/III ve Vlašské ul., 1801; Staré Město pražské, úprava Petráčkovského domu čp. 640/I v Týnu, 1805; plány velké přestavby čp. 8/I na Malém nám., 1807; plány přestavby domu čp. 439/I v Michalské ul., 1809; projekt přeměny domu čp. 185/I v Karlově ul. (byl realizován jen z menší části), 1810; klasicistní úprava domu čp. 941/I ve Vejvodově ul., 1814; Nové Město pražské, klasicistní nájemní dům U Bezděků čp. 679/II ve Vodičkově ul., 1814–1816; Staré Město pražské, klasicistní přestavba domu čp. 643/I v Týně, 1817.

L: H. Schmerber, Prager Baukunst um 1780, Strassburg 1913, s. 11, 28, 39; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 28, 1916, s. 162; 29, 1917, s. 57; M. Lier, Z dějin domů čp. 382, 381, 380, 379, 378/I až do zboření brány Na Můstku, in: Za Starou Prahu 9, 1923, s. 38; Umělecké památky Čech 1, 1977, s. 258; Praha národního obrození, 1980, s. 45, 48, 49, 56; L. Lancinger, Z místopisu Nového Města pražského, in: Pražský sborník historický 24, 1991, s. 147; 25, 1992, s. 154; Umělecké památky Prahy, Staré Město, 1996, s. 154, 189, 196, 234, 274, 288, 298, 305, 317, 318, 329, 340, 342, 382, 410, 421, 433, 436, 437, 446, 477, 506, 508, 519; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 29; Umělecké památky Prahy, Nové Město, 1998, s. 402, 583; Umělecké památky Prahy, Malá Strana, 1999, s. 191, 274, 380, 413, 455, 572; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 182, 216, 410, 428, 527; Umělecké památky Prahy, Pražský hrad a Hradčany, 2000, s. 339; Saur 39, s. 380.

Pavel Vlček