FIEK Emil 23.8.1840-21.7.1897: Porovnání verzí
(FIEK_Emil_23.8.1840-21.7.1897) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.8.1840 | | datum narození = 23.8.1840 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko) |
| datum úmrtí = 21.7.1897 | | datum úmrtí = 21.7.1897 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko) |
| povolání = 16- Farmakolog nebo farmaceut | | povolání = 16- Farmakolog nebo farmaceut | ||
6- Botanik | 6- Botanik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FIEK, Emil,''' ''* 23. 8. 1840 Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko), † 21. 7. 1897 Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko), lékárník, botanik'' | ||
+ | |||
+ | Syn lékárníka Huga F. pocházel z Poznaňska, vystudoval gymnázium | ||
+ | v Landsbergu (nyní Gorzów Wielkopolski), většinu života | ||
+ | však pracoval jako lékárník v různých městech tehdy pruského | ||
+ | Slezska, zejména ve Svídnici a Jelení Hoře. Celoživotně se věnoval výzkumu slezské květeny, a neopomíjel ani území, jež | ||
+ | bylo později včleněno do ČSR (tehdy tzv. rakouský podíl); botanizoval | ||
+ | též v oblasti Teplicko-adršpašských skal, Krkonoš a Jeseníků. | ||
+ | Jeho hlavním dílem je květena Slezska ''Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Anteils'', vydaná 1881 ve Vratislavi a zahrnující | ||
+ | slezské fanerogamy a cévnaté kryptogamy. Objemná | ||
+ | práce o více než sedmi stech stranách shrnula dosavadní výsledky | ||
+ | floristických výzkumů. F. dílo upravil i do stručnějšího určovacího | ||
+ | klíče ''Exkursionsflora für Schlesien'' (1888). Od konce | ||
+ | osmdesátých let zpracovával roční zprávy o výsledcích floristického | ||
+ | bádání ve slezské oblasti pro komisi pro přípravu květeny | ||
+ | Německa (''Flora von Deutschland'') i pro Slezskou společnost pro | ||
+ | vlasteneckou kulturu (Schlesische Gesellschaft für vaterländische | ||
+ | Kultur) ve Vratislavi, částečně ve spolupráci s F. Paxem | ||
+ | a Th. Schubem. Jeho zásluhou (spolu s dílem jeho předchůdce | ||
+ | J. Mildeho a následovníka Schubeho) bylo území rakouského | ||
+ | Slezska ve druhé polovině 19. století floristicky nejprobádanější | ||
+ | součástí pozdější ČSR. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' bibliografie prací in: J. Futák – K. Domin, Bibliografia k flóre ČSR do | ||
+ | r. 1952, Bratislava 1960, s. 202. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském | ||
+ | území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti | ||
+ | pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 43, 78; Th. Schube, E. F., in: | ||
+ | Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft, General-Versammlung | ||
+ | 16, 1898, s. 12–17 (s bibliografií). | ||
+ | |||
+ | Jan Janko | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]] | [[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]] | ||
Řádka 16: | Řádka 51: | ||
[[Kategorie:1840]] | [[Kategorie:1840]] | ||
+ | [[Kategorie:Usch]] | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
+ | [[Kategorie:Jelenia Góra]] |
Verze z 23. 12. 2017, 18:47
Emil FIEK | |
Narození | 23.8.1840 |
---|---|
Místo narození | Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko) |
Úmrtí | 21.7.1897 |
Místo úmrtí | Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko) |
Povolání |
16- Farmakolog nebo farmaceut 6- Botanik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70270 |
FIEK, Emil, * 23. 8. 1840 Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko), † 21. 7. 1897 Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko), lékárník, botanik
Syn lékárníka Huga F. pocházel z Poznaňska, vystudoval gymnázium v Landsbergu (nyní Gorzów Wielkopolski), většinu života však pracoval jako lékárník v různých městech tehdy pruského Slezska, zejména ve Svídnici a Jelení Hoře. Celoživotně se věnoval výzkumu slezské květeny, a neopomíjel ani území, jež bylo později včleněno do ČSR (tehdy tzv. rakouský podíl); botanizoval též v oblasti Teplicko-adršpašských skal, Krkonoš a Jeseníků. Jeho hlavním dílem je květena Slezska Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Anteils, vydaná 1881 ve Vratislavi a zahrnující slezské fanerogamy a cévnaté kryptogamy. Objemná práce o více než sedmi stech stranách shrnula dosavadní výsledky floristických výzkumů. F. dílo upravil i do stručnějšího určovacího klíče Exkursionsflora für Schlesien (1888). Od konce osmdesátých let zpracovával roční zprávy o výsledcích floristického bádání ve slezské oblasti pro komisi pro přípravu květeny Německa (Flora von Deutschland) i pro Slezskou společnost pro vlasteneckou kulturu (Schlesische Gesellschaft für vaterländische Kultur) ve Vratislavi, částečně ve spolupráci s F. Paxem a Th. Schubem. Jeho zásluhou (spolu s dílem jeho předchůdce J. Mildeho a následovníka Schubeho) bylo území rakouského Slezska ve druhé polovině 19. století floristicky nejprobádanější součástí pozdější ČSR.
D: bibliografie prací in: J. Futák – K. Domin, Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952, Bratislava 1960, s. 202.
L: I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 43, 78; Th. Schube, E. F., in: Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft, General-Versammlung 16, 1898, s. 12–17 (s bibliografií).
Jan Janko