Verze z 18. 11. 2019, 16:17, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FIEK Emil 23.8.1840-21.7.1897

Z Personal
Emil FIEK
Narození 23.8.1840
Místo narození Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko)
Úmrtí 21.7.1897
Místo úmrtí Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko)
Povolání 16- Farmakolog nebo farmaceut
6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 172-173

FIEK, Emil, * 23. 8. 1840 Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko), † 21. 7. 1897 Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko), lékárník, botanik

Syn lékárníka Huga F. pocházel z Poznaňska, vystudoval gymnázium v Landsbergu (nyní Gorzów Wielkopolski), většinu života však pracoval jako lékárník v různých městech tehdy pruského Slezska, zejména ve Svídnici a Jelení Hoře. Celoživotně se věnoval výzkumu slezské květeny, a neopomíjel ani území, jež bylo později včleněno do ČSR (tehdy tzv. rakouský podíl); botanizoval též v oblasti Teplicko-adršpašských skal, Krkonoš a Jeseníků. Jeho hlavním dílem je květena Slezska Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Anteils, vydaná 1881 ve Vratislavi a zahrnující slezské fanerogamy a cévnaté kryptogamy. Objemná práce o více než sedmi stech stranách shrnula dosavadní výsledky floristických výzkumů. F. dílo upravil i do stručnějšího určovacího klíče Exkursionsflora für Schlesien (1888). Od konce osmdesátých let zpracovával roční zprávy o výsledcích floristického bádání ve slezské oblasti pro komisi pro přípravu květeny Německa (Flora von Deutschland) i pro Slezskou společnost pro vlasteneckou kulturu (Schlesische Gesellschaft für vaterländische Kultur) ve Vratislavi, částečně ve spolupráci s F. Paxem a Th. Schubem. Jeho zásluhou (spolu s dílem jeho předchůdce J. Mildeho a následovníka Schubeho) bylo území rakouského Slezska ve druhé polovině 19. století floristicky nejprobádanější součástí pozdější ČSR.

D: bibliografie prací in: J. Futák – K. Domin, Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952, Bratislava 1960, s. 202.

L: I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 43, 78; Th. Schube, E. F., in: Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft, General-Versammlung 16, 1898, s. 12–17 (s bibliografií).

Jan Janko