FIELD T. R. 23.4.1891-4.8.1969: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = T. R. FIELD
 
| jméno = T. R. FIELD
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Field T. R. portret.png
 
| datum narození = 23.4.1891
 
| datum narození = 23.4.1891
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha

Aktuální verze z 9. 6. 2020, 18:23

T. R. FIELD
Narození 23.4.1891
Místo narození Praha
Úmrtí 4.8.1969
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 173
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69164

FIELD, T. R. (vl. jm. Rosenfeld, Theodor Adalbert), * 23. 4. 1891 Praha, † 4. 8. 1969 Praha, spisovatel

Pocházel z židovské rodiny, jeho dědeček byl rabínem v uherském Galgóci (dnes Hlohovec, Slovensko). Otec, pražský lékař venerických chorob, před narozením syna zemřel. Jako pohrobek, poslední z devíti dětí, žil F. s matkou zprvu v Koutu na Šumavě, od 1900 v Praze. Gymnázium studoval v Londýnské ulici, maturoval 1911 na Českoslovanské obchodní akademii. 1912 mu zemřela i matka. Odejel na dva roky do Anglie. Po návratu byl od 1914 zemědělským dělníkem v Radíči nedaleko Sedlčan, současně dokončil rukopis první sbírky s názvem Prakršno, vykazující F. charakteristický smysl pro slovní hravost, fantazii, humor, mystiku i absurditu. Později, inspirován také poetikou nonsensu i dadaismu, rozvinul kolem boha Lomikela a světa Krhútů bohatou fabulaci (ta vyústila v druhé polovině šedesátých let v tzv. krhútské hnutí, jehož protagonisty byli též E. Hrych, P. Hanuš, P. Pujman, R. Krátký). 1915 si F. krátce pronajal a posléze zakoupil pro svou o osm let starší snoubenku (od 1916manželku) Vilmu Křepinskou vinárnu Taverna na Smíchově (dnes Praha). 1916 pracoval jako přístavní dělník na Vltavě, pak jako nádražní dělník. V srpnu téhož roku narukoval. S armádou odjel do Uher, kde nastoupil do vojenské nemocnice v Temešváru, poté byl superarbitrován. Vrátil se do Prahy a 1917 krátce vypomáhal v kanceláři pražského místodržitelství, 1917–21 učil angličtinu na jazykové škole Polyglotta. Díky dobré znalosti jazyků pracoval jako korektor ve Státní tiskárně, překladatel pražské pobočky zaoceánské námořní společnosti Cunard Line, počátkem třicátých let ve společnosti Olcedy, příležitostný překladatel odborných textů i literární poradce podniků Lucerna. V průběhu třicátých let uveřejnil jako T. R. Field tři básnické sbírky: Kosočtverce na ohradách (1930), Kruhy pod očima (1933) a Lomikel na dlásnech (1937), v nichž se vrátil ke krhútské tematice. Ve svém díle autenticky zachytil atmosféru předválečných pražských hospod a vináren (Montmartre, Demínka). Uveřejňoval vtipné literární přesmyčky i parodie na soudobé autory. Po válce vstoupil do Syndikátu českých spisovatelů. 1947 ovdověl, 1949 se znovu oženil se Štěpánkou Jelínkovou. Od padesátých let, kdy pro alkoholismus a počínající duševní chorobu vydával již jen sporadicky, žil z finanční podpory Svazu československých spisovatelů. 1954–55 a 1959 se léčil v psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích, kde vytvořil rukopis Šestnáct pavilonů. 1968 ožil zájem o jeho tvorbu a F. publikoval v periodikách Plamen a Divoké víno.

Dílo F., který byl za svého života považován spíše za bohéma a podivína než za literáta, se dostalo do popředí zájmu díky absurdnosti, s níž autor pojímal období komunistického režimu. V sedmdesátých letech vycházelo v samizdatu (Prakršno, Tři sbírky básní, Výbor básní nalezených v pozůstalosti, všechny 1977). Nebývalý zájem F. vzbudil 1990, poté co vyšel výbor P. Kovaříka Lomikel a jiné zádrhele. Ten také z F. pozůstalosti vydal takřka všechny další knihy: Morodochium (1990), Gottwaldovi do ouška (1992), Odyssea nočního buditele. Z pražských ulic, nevěstinců a pivnic (1993) i nové vydání Kosočtverců na ohradách (1998), do nichž zahrnul nejen všechny F. sbírky, ale i podstatnou část literární pozůstalosti a autorovu bibliografii. 2003 vyšla sbírka Mým domovem je tichá putyka.

Jako autor řady mystifikačních textů se F. skrýval pod různými jmény: od dvacátých let pod pseudonymem Bohdan Vojtěch Šumavský, který si ve variantě Bohdan Šumavanský dal 1926 (uváděno i 1923) úředně zapsat, ojediněle se podepisoval i v kombinaci obou jmen jako Bohdan Šumavanský (T. R. Field). V padesátých letech užíval pseudonym Theo Trefil, později Rozina Sepranec, Fedor Karlovič Absurdov, Theodore Rosi Field či Vratiprst Choromysl Krombožinec a šifru Fld; přátelé mu přezdívali Ted, Rosi, Teda. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. 2000 byla na F. rodném domě v Ostrovní ulici v Praze odhalena pamětní deska.

L: Literární noviny 10, 1961, č. 16, s. 12; Večerní Praha 1. 10. 1970, s. 2; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1134; Tomeš 1, s. 311; ČBS, s. 142; LČL 2/2, s. 1277–1278; SČS 1, s. 167–168; P. Kovařík, T. R. F. a pražské hospody, in: Hospody a pivo české společnosti, 1995, passim; www.slovnikceskeliteratury.cz (heslo).

P: Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP, Praha (inventář Z. Groschupová, T. R. F., 1998, edice inv. č. 824).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová