FIERLA Gustaw 18.7.1896-21.11.1981: Porovnání verzí

Z Personal
(FIERLA_Gustaw_18.7.1896-21.11.1981)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Gustaw FIERLA
 
| jméno = Gustaw FIERLA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fierla Gustaw portret.jpg
 
| datum narození = 18.7.1896
 
| datum narození = 18.7.1896
| místo narození = Horní Lutyně
+
| místo narození = Horní Lutyně (u Karviné)
 
| datum úmrtí = 21.11.1981
 
| datum úmrtí = 21.11.1981
 
| místo úmrtí = Český Těšín
 
| místo úmrtí = Český Těšín
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />61- Pedagog<br />54- Etnograf<br />
61- Pedagog
+
54- Etnograf
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Gustaw FIERLA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 174
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''FIERLA, Gustaw,''' ''* 18. 7. 1896 Horní Lutyně (u Karviné), † 21. 11. 1981 Český Těšín, malíř, pedagog, etnograf''
 +
 
 +
Pocházel z početné rodiny výtvarně nadaného dělníka, továrního
 +
malíře keramiky. Vzdělání získal na polském reálném gymnáziu
 +
v Orlové a v Těšíně, kde 1916 maturoval. Byl odveden na
 +
frontu, avšak po náhlé smrti otce se vrátil a pečoval o matku
 +
a sourozence. Po skončení první světové války vstoupil do polské
 +
armády, zúčastnil se vojenských akcí na Těšínsku a 1919 byl
 +
odměněn medailí Za obrone Śląska. Učil na polských obecných
 +
a středních školách v Karviné a Těšíně.
 +
 
 +
Ve studiích 1920–25 pokračoval na AVU v Krakově, kde absolvoval
 +
u profesorů S. Dębického a J. Mehoffera s finanční pomocí
 +
rodiny své snoubenky, učitelky S. Dworzakové z Těšína (vzali
 +
se asi 1928), a díky stipendiu Matice školské (Macierz Szkolna).
 +
Vrátil se do Orlové, kde učil na polském gymnáziu kreslení, věnoval
 +
se vlastní tvorbě a účastnil se života uměleckých sdružení
 +
v regionu.Na podzim 1939 byl krátce internován v táboře Skrochovice
 +
u Opavy, po propuštění dostal zákaz veřejné a umělecké
 +
činnosti. Věznění mu způsobilo trvalé zdravotní potíže. 1945
 +
nastoupil opět jako profesor na orlovské gymnázium, později
 +
učil na tamní pedagogické škole, 1955 odešel na odpočinek.
 +
1973 se přestěhoval k rodině své švagrové do Českého Těšína,
 +
kde dožil.
 +
 
 +
Základem F. tvorby byla figurální a portrétní malba, později výrazně
 +
ovlivněná impresionismem, jenž dodával postavám zvláštní
 +
výraz monumentality. Do námětů se promítly cesty na venkov
 +
a zájem o přírodu, znalci oceňovali pečlivě propracovanou
 +
kompozici i barevnost děl. V padesátých letech ho inspiroval
 +
socialistický realismus, do té doby převažující náměty nahradil
 +
postavami havířů, pohledy na průmyslovou zástavbu a industriální
 +
krajinu. Pro zájemce o malbu organizoval mezinárodní letní
 +
plenéry. Začal vystavovat již za studií na AVU, první autorskou
 +
přehlídku uspořádal 1923 v gymnáziu v Orlové spolu s kolegou
 +
K. Piegzou, po níž každý rok následovaly další. 1928 vystavoval
 +
v Brně a 1929 v Poznani, kde byl autorem expozice Zaolzia. Po
 +
návratu z Krakova se stal členem Moravsko-slezského sdružení
 +
výtvarných umělců v Ostravě a pravidelně se zúčastňoval členských
 +
výstav v ostravském Domě umění (1928–38, 1947–48),
 +
v Brně, Opavě, Přerově aj. 1937 patřil k spoluzakladatelům polského
 +
tvůrčího uskupení Śląski Związek Literacko-Artystyczny.
 +
F. tvorbu představila souborná výstava k šedesátým narozeninám
 +
(1956), jeho poslední velkou přehlídku 1972 připravili
 +
A. Maňka a W. Iwanka, celoživotní výstavu uskutečnil 1996
 +
Polský kulturně osvětový svaz v České republice (PZKO).
 +
 
 +
Od počátku třicátých let se systematicky věnoval sběru, dokumentaci
 +
a studiu lidové kultury na Těšínsku. Pracoval jako kustod
 +
muzejních sbírek Matice školské v Českém Těšíně a shromáždil
 +
unikátní soubor hmotných dokladů každodenního života, především
 +
krojů, v závěru druhé světové války však byla sbírka zničena.
 +
Znalosti z dokumentace lidové kultury uplatnil v regionální
 +
publicistice, přispíval do časopisu ''Zwrot'', do ''Kalendarzu Zwrotu'', 1969 publikoval ve Vratislavi monografii o lašských
 +
krojích v edici Polskie Stroje Ludowe (Polské lidové kroje). Text
 +
doplnil střihovými nákresy a fotografiemi. Na přelomu šedesátých
 +
a sedmdesátých let byl jedním z autorů sborníku ''Płyniesz Olzo'', dvoudílné monografie věnované lidové kultuře polského
 +
etnika na Těšínsku.
 +
 
 +
Po přestěhování do Českého Těšína se podílel na práci Sekcje
 +
Ludoznawcze při Zarządu Głównym Polskiego Związku Kulturalno-
 +
Oświatowego w Republice Czeskiej (Hlavní výbor Svazu,
 +
ZGPZKO). Byl pohřben na českotěšínském městském hřbitově.
 +
 
 +
'''D:''' Ondraszek w sztuce, in: Zwrot 2, 1952, č. 1, s. 6–9; Strój i jeho cześci
 +
w naszych pieśniach ludowych, in: Biuletyn Ludoznawczy 1, 1968, s. 18–65;
 +
Strój Lachów śląskich, Wrocław 1969; Ludowe skrzynie malowane, in:
 +
Biuletyn Ludoznawczy 3, 1970, s. 15–23; Strój cieszyński, 1977; Sprzętarstvo
 +
ludowe, in: Płyniesz Olzo. Zarys kultury materialnej ludu cieszyńskiego 2,
 +
1972, s. 65–89; Stroje ludowe na Śląsku Cieszyńskim, in: tamtéž, s. 203–223;
 +
Rzeźba ludowa w drzewie, in: tamtéž, s. 225–237;Malarstwo ludowe na szkle,
 +
in: tamtéž, s. 239–253.
 +
 
 +
'''L:''' Slezsko 2, s. 26–27 (se soupisem díla a literatury); Lidová kultura. Národopisná
 +
encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek
 +
(eds.), 2007, s. 52 (se soupisem literatury); A. Grobelný, Prof. G. F. o pobytu
 +
v koncentračním táboře ve Skrochovicích, in: Těšínsko 8, 1965, č. 19–20,
 +
s. 34–35; A. Sivek, Pozdrav G. F., in: tamtéž 9, 1966, č. 3, s. 13–16; V. Hýl,
 +
Polští výtvarníci na Těšínsku, in: tamtéž 12, 1969, č. 2, s. 26–28; K. Piegza,
 +
Moje wzpomnienia o prof. G. F., in: Biuletyn Ludoznawczy, zeszyt
 +
15 poświęcony pamięci prof. G. F., 1985, s. 9–34; týž, Spis obrazów G. F., in:
 +
tamtéž, s. 92–115; A. Piegzowa, Reprodukcje obrazów G. F., in: tamtéž,
 +
s. 66–72; táž, O G. F. v prasie, in: tamtéž, s. 75–91; J. Szymik, Bibliografia
 +
prac G. F., in: tamtéž, s. 116–117; I. Purzycka, Polscy artyści na Zaolziu
 +
1945–1995, Bielsko-Biała 1995, s. 26; W. Owczarzy, G. F., 1996; Leksykon
 +
PZKO, 1997, s. 49, 212–221; K. Jiřík, Výtvarní umělci severní Moravy
 +
a Slezska ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě 1900–1950, 2006,
 +
s. 27.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/391031 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Jiřina Veselá
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Aktuální verze z 9. 6. 2020, 19:29

Gustaw FIERLA
Narození 18.7.1896
Místo narození Horní Lutyně (u Karviné)
Úmrtí 21.11.1981
Místo úmrtí Český Těšín
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
61- Pedagog
54- Etnograf
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 174

FIERLA, Gustaw, * 18. 7. 1896 Horní Lutyně (u Karviné), † 21. 11. 1981 Český Těšín, malíř, pedagog, etnograf

Pocházel z početné rodiny výtvarně nadaného dělníka, továrního malíře keramiky. Vzdělání získal na polském reálném gymnáziu v Orlové a v Těšíně, kde 1916 maturoval. Byl odveden na frontu, avšak po náhlé smrti otce se vrátil a pečoval o matku a sourozence. Po skončení první světové války vstoupil do polské armády, zúčastnil se vojenských akcí na Těšínsku a 1919 byl odměněn medailí Za obrone Śląska. Učil na polských obecných a středních školách v Karviné a Těšíně.

Ve studiích 1920–25 pokračoval na AVU v Krakově, kde absolvoval u profesorů S. Dębického a J. Mehoffera s finanční pomocí rodiny své snoubenky, učitelky S. Dworzakové z Těšína (vzali se asi 1928), a díky stipendiu Matice školské (Macierz Szkolna). Vrátil se do Orlové, kde učil na polském gymnáziu kreslení, věnoval se vlastní tvorbě a účastnil se života uměleckých sdružení v regionu.Na podzim 1939 byl krátce internován v táboře Skrochovice u Opavy, po propuštění dostal zákaz veřejné a umělecké činnosti. Věznění mu způsobilo trvalé zdravotní potíže. 1945 nastoupil opět jako profesor na orlovské gymnázium, později učil na tamní pedagogické škole, 1955 odešel na odpočinek. 1973 se přestěhoval k rodině své švagrové do Českého Těšína, kde dožil.

Základem F. tvorby byla figurální a portrétní malba, později výrazně ovlivněná impresionismem, jenž dodával postavám zvláštní výraz monumentality. Do námětů se promítly cesty na venkov a zájem o přírodu, znalci oceňovali pečlivě propracovanou kompozici i barevnost děl. V padesátých letech ho inspiroval socialistický realismus, do té doby převažující náměty nahradil postavami havířů, pohledy na průmyslovou zástavbu a industriální krajinu. Pro zájemce o malbu organizoval mezinárodní letní plenéry. Začal vystavovat již za studií na AVU, první autorskou přehlídku uspořádal 1923 v gymnáziu v Orlové spolu s kolegou K. Piegzou, po níž každý rok následovaly další. 1928 vystavoval v Brně a 1929 v Poznani, kde byl autorem expozice Zaolzia. Po návratu z Krakova se stal členem Moravsko-slezského sdružení výtvarných umělců v Ostravě a pravidelně se zúčastňoval členských výstav v ostravském Domě umění (1928–38, 1947–48), v Brně, Opavě, Přerově aj. 1937 patřil k spoluzakladatelům polského tvůrčího uskupení Śląski Związek Literacko-Artystyczny. F. tvorbu představila souborná výstava k šedesátým narozeninám (1956), jeho poslední velkou přehlídku 1972 připravili A. Maňka a W. Iwanka, celoživotní výstavu uskutečnil 1996 Polský kulturně osvětový svaz v České republice (PZKO).

Od počátku třicátých let se systematicky věnoval sběru, dokumentaci a studiu lidové kultury na Těšínsku. Pracoval jako kustod muzejních sbírek Matice školské v Českém Těšíně a shromáždil unikátní soubor hmotných dokladů každodenního života, především krojů, v závěru druhé světové války však byla sbírka zničena. Znalosti z dokumentace lidové kultury uplatnil v regionální publicistice, přispíval do časopisu Zwrot, do Kalendarzu Zwrotu, 1969 publikoval ve Vratislavi monografii o lašských krojích v edici Polskie Stroje Ludowe (Polské lidové kroje). Text doplnil střihovými nákresy a fotografiemi. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byl jedním z autorů sborníku Płyniesz Olzo, dvoudílné monografie věnované lidové kultuře polského etnika na Těšínsku.

Po přestěhování do Českého Těšína se podílel na práci Sekcje Ludoznawcze při Zarządu Głównym Polskiego Związku Kulturalno- Oświatowego w Republice Czeskiej (Hlavní výbor Svazu, ZGPZKO). Byl pohřben na českotěšínském městském hřbitově.

D: Ondraszek w sztuce, in: Zwrot 2, 1952, č. 1, s. 6–9; Strój i jeho cześci w naszych pieśniach ludowych, in: Biuletyn Ludoznawczy 1, 1968, s. 18–65; Strój Lachów śląskich, Wrocław 1969; Ludowe skrzynie malowane, in: Biuletyn Ludoznawczy 3, 1970, s. 15–23; Strój cieszyński, 1977; Sprzętarstvo ludowe, in: Płyniesz Olzo. Zarys kultury materialnej ludu cieszyńskiego 2, 1972, s. 65–89; Stroje ludowe na Śląsku Cieszyńskim, in: tamtéž, s. 203–223; Rzeźba ludowa w drzewie, in: tamtéž, s. 225–237;Malarstwo ludowe na szkle, in: tamtéž, s. 239–253.

L: Slezsko 2, s. 26–27 (se soupisem díla a literatury); Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek (eds.), 2007, s. 52 (se soupisem literatury); A. Grobelný, Prof. G. F. o pobytu v koncentračním táboře ve Skrochovicích, in: Těšínsko 8, 1965, č. 19–20, s. 34–35; A. Sivek, Pozdrav G. F., in: tamtéž 9, 1966, č. 3, s. 13–16; V. Hýl, Polští výtvarníci na Těšínsku, in: tamtéž 12, 1969, č. 2, s. 26–28; K. Piegza, Moje wzpomnienia o prof. G. F., in: Biuletyn Ludoznawczy, zeszyt 15 poświęcony pamięci prof. G. F., 1985, s. 9–34; týž, Spis obrazów G. F., in: tamtéž, s. 92–115; A. Piegzowa, Reprodukcje obrazów G. F., in: tamtéž, s. 66–72; táž, O G. F. v prasie, in: tamtéž, s. 75–91; J. Szymik, Bibliografia prac G. F., in: tamtéž, s. 116–117; I. Purzycka, Polscy artyści na Zaolziu 1945–1995, Bielsko-Biała 1995, s. 26; W. Owczarzy, G. F., 1996; Leksykon PZKO, 1997, s. 49, 212–221; K. Jiřík, Výtvarní umělci severní Moravy a Slezska ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě 1900–1950, 2006, s. 27.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiřina Veselá