FIGAR Richard 19.7.1866-21.5.1921: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Richard FIGAR
 
| jméno = Richard FIGAR
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Figar Richard portret.jpg
 
| datum narození = 19.7.1866
 
| datum narození = 19.7.1866
 
| místo narození = Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem)
 
| místo narození = Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 178-179
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 10. 6. 2020, 15:00

Richard FIGAR
Narození 19.7.1866
Místo narození Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem)
Úmrtí 21.5.1921
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 178-179
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55077

FIGAR, Richard (též Hofer), * 19. 7. 1866 Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem), † 21. 5. 1921 Praha, zpěvák

Studoval v Praze gymnázium a obchodní akademii. Zpěvu se učil v pěvecké škole bývalého člena Prozatímního divadla Jana Lukese, repertoár získával u kapelníka Národního divadla Mořice Angra, mimiku studoval u režiséra Josefa Šmahy a v Hamburku u režiséra Julia Schwaba. První angažmá získal 1889 v Opavě v oboru lyrického tenoru, v ročních odstupech vystřídal scény v Olomouci, Halle nad Sálou, Poznani (1892/93) a v Královci (1893/94). Od následující sezony byl prvním tenoristou v Národním divadle v Záhřebu, kde byla 1895 otevřena nová divadelní budova. Zpíval chorvatsky a během šestiletého angažmá se zasloužil o rozvoj chorvatské opery a koncertního života. Hostoval v Bremerhavenu, Flensburgu a Bydhošti, 1898 v pražském Národním divadle (hostování se snažil dojednat už 1897). V sezoně 1900/01 působil s úspěchem jako první tenorista v Düsseldorfu. V srpnu 1901 ho přijal šéf opery Karel Kovařovic do pražského Národního divadla jako prvního tenoristu s nevypověditelnou pětiletou smlouvou. 1906 F. vážně onemocněl, načas přerušil činnost a ještě na začátku roku 1907 se vyrovnával s následky choroby. Koncem srpna 1907 ukončil smlouvu (v září vedl soudní spor o přeplacenou gáži) a od října nastoupil do operního souboru v Kielu (pouze 1907/08). Později vystupoval jen výjimečně. 1908 se stal pražským měšťanem a založil vyšší pěveckou školu.

Na zahraničních scénách získával F. dobré kritiky díky své spolehlivosti, solidnosti a všestranným hlasovým předpokladům. Zpíval tenorové role rozmanitých typů (Tamino, W. A. Mozart: Kouzelná flétna; Don José, G. Bizet: Carmen; Max, C. M. Weber: Čarostřelec; Heřman, P. I. Čajkovskij: Piková dáma), včetně náročných postav zobrazujících pěvce (Postilion, A. Adam: Postilion z Lonjumeau; Stradella, F. Flotow: Alessander Stradella). Pozitivní ohlas měly zejména jeho výkony v italských operách (Almaviva, G. Rossini: Lazebník sevillský). Do pražského Národního divadla nastupoval v době, kdy z angažmá odcházel vynikající, ale málo disciplinovaný pěvec Karel Burian, a F. byl přijat, aby ho nahradil. Publikum ho s Burianem bezprostředně srovnávalo a kritika rozšířila názor, že je dobrým pěvcem, ale bez osobní přitažlivosti. V Národním divadle nastudoval F. téměř padesát rolí všech oborů, včetně Bořivoje v premiéře Dvořákova oratoria Svatá Ludmila (1901/02). Uplatnil se ve světovém repertoáru (Alfred Germont, G. Verdi: Violetta; Othello, G. Verdi: Othello) a vytvořil titulní postavy Wagnerových oper (Tannhäuser, Lohengrin, Walther von Stolzing, vše 1901) i významných českých děl (Jan Sladký-Kozina, K. Kovařovic: Psohlavci; Jíra, B. Smetana: Braniboři v Čechách; Jaroměř, Z. Fibich: Pád Arkuna; Dimitrij: A. Dvořák: Dimitrij). V německých divadlech vystupoval pod jménem Hofer, v literatuře se objevuje s oběma jmény (Figar- Hofer), používal též jména Fikar, jež bylo úředně potvrzeno až 1920.

L: ODS, s. 836; Pazdírek, s. 262; Kosch, s. 817 (jako Hofer); ND a jeho předchůdci, s. 100; HS 1, s. 319; OSN 28, s. 413; Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, rejstřík; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice, 1969, rejstřík (ve sv. 2); Neuer deutscher Bühnenalmanach Berlin 1891–1901, rejstříky (zahraniční angažmá); archiv.narodni-divadlo.cz; nekrology in: Dalibor 37, 1921, s. 154; Národní listy 22. 5. 1921; Lidové noviny 23. 5. 1921.

P: AHMP (jako Figar), Soupis pražských domovních příslušníků 1830–1920, karton č. 59, poč. č. 52; Divadelní ústav, Praha, dokumentace (kritiky).

Jitka Ludvová