FIGAR Richard 19.7.1866-21.5.1921: Porovnání verzí

Z Personal
(FIGAR_Richard_19.7.1866-21.5.1921)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.7.1866
 
| datum narození = 19.7.1866
| místo narození =  
+
| místo narození = Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem)
 
| datum úmrtí = 21.5.1921
 
| datum úmrtí = 21.5.1921
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Richard FIGAR
+
}}
 +
 
 +
'''FIGAR, Richard''' ''(též Hofer), * 19. 7. 1866 Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem), † 21. 5. 1921 Praha, zpěvák''
 +
 
 +
Studoval v Praze gymnázium a obchodní akademii. Zpěvu se
 +
učil v pěvecké škole bývalého člena Prozatímního divadla Jana
 +
Lukese, repertoár získával u kapelníka Národního divadla Mořice
 +
Angra, mimiku studoval u režiséra Josefa Šmahy a v Hamburku
 +
u režiséra Julia Schwaba. První angažmá získal 1889 v Opavě
 +
v oboru lyrického tenoru, v ročních odstupech vystřídal scény
 +
v Olomouci, Halle nad Sálou, Poznani (1892/93) a v Královci
 +
(1893/94). Od následující sezony byl prvním tenoristou v Národním
 +
divadle v Záhřebu, kde byla 1895 otevřena nová divadelní
 +
budova. Zpíval chorvatsky a během šestiletého angažmá se
 +
zasloužil o rozvoj chorvatské opery a koncertního života. Hostoval
 +
v Bremerhavenu, Flensburgu a Bydhošti, 1898 v pražském
 +
Národním divadle (hostování se snažil dojednat už 1897). V sezoně
 +
1900/01 působil s úspěchem jako první tenorista v Düsseldorfu.
 +
V srpnu 1901 ho přijal šéf opery Karel Kovařovic do
 +
pražského Národního divadla jako prvního tenoristu s nevypověditelnou
 +
pětiletou smlouvou. 1906 F. vážně onemocněl, načas
 +
přerušil činnost a ještě na začátku roku 1907 se vyrovnával
 +
s následky choroby. Koncem srpna 1907 ukončil smlouvu
 +
(v září vedl soudní spor o přeplacenou gáži) a od října nastoupil
 +
do operního souboru v Kielu (pouze 1907/08). Později vystupoval
 +
jen výjimečně. 1908 se stal pražským měšťanem a založil
 +
vyšší pěveckou školu.
 +
 
 +
Na zahraničních scénách získával F. dobré kritiky díky své spolehlivosti,
 +
solidnosti a všestranným hlasovým předpokladům.
 +
Zpíval tenorové role rozmanitých typů (Tamino, W. A. Mozart:
 +
''Kouzelná flétna''; Don José, G. Bizet: ''Carmen''; Max, C. M. Weber:
 +
''Čarostřelec''; Heřman, P. I. Čajkovskij: ''Piková dáma''), včetně náročných
 +
postav zobrazujících pěvce (Postilion, A. Adam: ''Postilion z Lonjumeau''; Stradella, F. Flotow: ''Alessander Stradella''). Pozitivní
 +
ohlas měly zejména jeho výkony v italských operách (Almaviva,
 +
G. Rossini: ''Lazebník sevillský''). Do pražského Národního divadla
 +
nastupoval v době, kdy z angažmá odcházel vynikající, ale
 +
málo disciplinovaný pěvec Karel Burian, a F. byl přijat, aby ho
 +
nahradil. Publikum ho s Burianem bezprostředně srovnávalo
 +
a kritika rozšířila názor, že je dobrým pěvcem, ale bez osobní
 +
přitažlivosti. V Národním divadle nastudoval F. téměř padesát
 +
rolí všech oborů, včetně Bořivoje v premiéře Dvořákova oratoria
 +
''Svatá Ludmila'' (1901/02). Uplatnil se ve světovém repertoáru (Alfred Germont, G. Verdi: ''Violetta''; Othello, G. Verdi: ''Othello'')
 +
a vytvořil titulní postavy Wagnerových oper (Tannhäuser, Lohengrin,
 +
Walther von Stolzing, vše 1901) i významných českých
 +
děl (Jan Sladký-Kozina, K. Kovařovic: ''Psohlavci''; Jíra, B. Smetana:
 +
''Braniboři v Čechách''; Jaroměř, Z. Fibich: ''Pád Arkuna''; Dimitrij:
 +
A. Dvořák: ''Dimitrij''). V německých divadlech vystupoval
 +
pod jménem Hofer, v literatuře se objevuje s oběma jmény (Figar-
 +
Hofer), používal též jména Fikar, jež bylo úředně potvrzeno
 +
až 1920.
 +
 
 +
'''L:''' ODS, s. 836; Pazdírek, s. 262; Kosch, s. 817 (jako Hofer); ND a jeho
 +
předchůdci, s. 100; HS 1, s. 319; OSN 28, s. 413; Z. Nejedlý, Opera Národního
 +
divadla od roku 1900 do převratu, 1936, rejstřík; J. Němeček, Opera
 +
Národního divadla v období Karla Kovařovice, 1969, rejstřík (ve sv. 2); Neuer
 +
deutscher Bühnenalmanach Berlin 1891–1901, rejstříky (zahraniční angažmá);
 +
archiv.narodni-divadlo.cz; nekrology in: Dalibor 37, 1921, s. 154; Národní
 +
listy 22. 5. 1921; Lidové noviny 23. 5. 1921.
 +
 
 +
'''P:''' AHMP (jako Figar), Soupis pražských domovních příslušníků 1830–1920,
 +
karton č. 59, poč. č. 52; Divadelní ústav, Praha, dokumentace (kritiky).
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
  
 
[[Kategorie:1866]]
 
[[Kategorie:1866]]
 +
[[Kategorie:Bílá Třemešná]]
 
[[Kategorie:1921]]
 
[[Kategorie:1921]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 24. 12. 2017, 10:42

Richard FIGAR
Narození 19.7.1866
Místo narození Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem)
Úmrtí 21.5.1921
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55077

FIGAR, Richard (též Hofer), * 19. 7. 1866 Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem), † 21. 5. 1921 Praha, zpěvák

Studoval v Praze gymnázium a obchodní akademii. Zpěvu se učil v pěvecké škole bývalého člena Prozatímního divadla Jana Lukese, repertoár získával u kapelníka Národního divadla Mořice Angra, mimiku studoval u režiséra Josefa Šmahy a v Hamburku u režiséra Julia Schwaba. První angažmá získal 1889 v Opavě v oboru lyrického tenoru, v ročních odstupech vystřídal scény v Olomouci, Halle nad Sálou, Poznani (1892/93) a v Královci (1893/94). Od následující sezony byl prvním tenoristou v Národním divadle v Záhřebu, kde byla 1895 otevřena nová divadelní budova. Zpíval chorvatsky a během šestiletého angažmá se zasloužil o rozvoj chorvatské opery a koncertního života. Hostoval v Bremerhavenu, Flensburgu a Bydhošti, 1898 v pražském Národním divadle (hostování se snažil dojednat už 1897). V sezoně 1900/01 působil s úspěchem jako první tenorista v Düsseldorfu. V srpnu 1901 ho přijal šéf opery Karel Kovařovic do pražského Národního divadla jako prvního tenoristu s nevypověditelnou pětiletou smlouvou. 1906 F. vážně onemocněl, načas přerušil činnost a ještě na začátku roku 1907 se vyrovnával s následky choroby. Koncem srpna 1907 ukončil smlouvu (v září vedl soudní spor o přeplacenou gáži) a od října nastoupil do operního souboru v Kielu (pouze 1907/08). Později vystupoval jen výjimečně. 1908 se stal pražským měšťanem a založil vyšší pěveckou školu.

Na zahraničních scénách získával F. dobré kritiky díky své spolehlivosti, solidnosti a všestranným hlasovým předpokladům. Zpíval tenorové role rozmanitých typů (Tamino, W. A. Mozart: Kouzelná flétna; Don José, G. Bizet: Carmen; Max, C. M. Weber: Čarostřelec; Heřman, P. I. Čajkovskij: Piková dáma), včetně náročných postav zobrazujících pěvce (Postilion, A. Adam: Postilion z Lonjumeau; Stradella, F. Flotow: Alessander Stradella). Pozitivní ohlas měly zejména jeho výkony v italských operách (Almaviva, G. Rossini: Lazebník sevillský). Do pražského Národního divadla nastupoval v době, kdy z angažmá odcházel vynikající, ale málo disciplinovaný pěvec Karel Burian, a F. byl přijat, aby ho nahradil. Publikum ho s Burianem bezprostředně srovnávalo a kritika rozšířila názor, že je dobrým pěvcem, ale bez osobní přitažlivosti. V Národním divadle nastudoval F. téměř padesát rolí všech oborů, včetně Bořivoje v premiéře Dvořákova oratoria Svatá Ludmila (1901/02). Uplatnil se ve světovém repertoáru (Alfred Germont, G. Verdi: Violetta; Othello, G. Verdi: Othello) a vytvořil titulní postavy Wagnerových oper (Tannhäuser, Lohengrin, Walther von Stolzing, vše 1901) i významných českých děl (Jan Sladký-Kozina, K. Kovařovic: Psohlavci; Jíra, B. Smetana: Braniboři v Čechách; Jaroměř, Z. Fibich: Pád Arkuna; Dimitrij: A. Dvořák: Dimitrij). V německých divadlech vystupoval pod jménem Hofer, v literatuře se objevuje s oběma jmény (Figar- Hofer), používal též jména Fikar, jež bylo úředně potvrzeno až 1920.

L: ODS, s. 836; Pazdírek, s. 262; Kosch, s. 817 (jako Hofer); ND a jeho předchůdci, s. 100; HS 1, s. 319; OSN 28, s. 413; Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, rejstřík; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice, 1969, rejstřík (ve sv. 2); Neuer deutscher Bühnenalmanach Berlin 1891–1901, rejstříky (zahraniční angažmá); archiv.narodni-divadlo.cz; nekrology in: Dalibor 37, 1921, s. 154; Národní listy 22. 5. 1921; Lidové noviny 23. 5. 1921.

P: AHMP (jako Figar), Soupis pražských domovních příslušníků 1830–1920, karton č. 59, poč. č. 52; Divadelní ústav, Praha, dokumentace (kritiky).

Jitka Ludvová