FIKARI Miroslav 12.9.1912-17.2.1982: Porovnání verzí
(FIKARI_Miroslav_12.9.1912-17.2.1982) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.9.1912 | | datum narození = 12.9.1912 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 17.2.1982 | | datum úmrtí = 17.2.1982 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FIKARI, Miroslav,''' ''* 12. 9. 1912 Praha, † 17. 2. 1982 Bratislava (Slovensko), loutkář, malíř, grafik, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Od 1925 působil jako výtvarník, loutkoherec a režisér v ochotnickém | ||
+ | souboru Družstva pro postavení tělocvičny Sokola v Praze- | ||
+ | Vinohradech, od 1928 studoval na pražské Státní grafické škole, | ||
+ | 1932–38 na UMPRUM u F. Kysely, 1946/47 na DAMU scénografii | ||
+ | a jevištní výtvarnictví u F. Tröstera. 1939–44 byl asistentem | ||
+ | na UMPRUM, 1944–45 pracoval v Památkovém úřadu, | ||
+ | 1945–47 jako asistent na VŠUP v Praze. Během třicátých a čtyřicátých | ||
+ | let scénograficky spolupracoval s několika divadly, navrhoval | ||
+ | výpravy pro pražská divadla Disk a D 34. Poté odešel na Slovensko | ||
+ | a 1947–80 vyučoval na grafickém oddělení Střední školy | ||
+ | uměleckého průmyslu v Bratislavě, kde 1950 založil a do 1962 | ||
+ | vedl loutkářský soubor, který se díky svému modernímu pojetí | ||
+ | loutkářství a využíváním netradičních postupů stal jedním z nejlepších | ||
+ | amatérských těles, a vystupoval na slovenských (Bratislava, | ||
+ | Košice, Trenčín, Žilina) a celostátních přehlídkách (Chrudim, | ||
+ | Praha). F. využíval všech forem loutkového divadla: maňáskového | ||
+ | (''Húsatko'', 1950; ''Veľký Ivan'', 1953; ''Zvieratká a vodník Topelec'', | ||
+ | 1955; ''Bubáci'', 1959), dvouručních loutek (''Zlato kráľa Magamona'', | ||
+ | 1954), plošných loutek v kombinaci s maňásky (''Na počiatku bola nuda'', 1961), laternymagiky (''Cínový vojačik'', 1960). Inspiraci | ||
+ | divadlem Dálného východu i poetickou stínohru využil např. | ||
+ | ve hrách ''Ej, zapískal Jánošík'', ''Král Lávra'' (obě 1956), ''Radúz a Mahulena'' | ||
+ | (1958) a ''Panelová estráda s kladiátorom'' (1962). K některým | ||
+ | hrám navrhoval i scénu a napsal technické a režijní poznámky. | ||
+ | Jako režisér, výtvarník i loutkoherec se F. zasloužil o rozvoj | ||
+ | slovenského amatérského loutkářství. 1951 inicioval založení souboru | ||
+ | Radost, 1960 Stálé loutkové ochotnické scény v Domě osvěty | ||
+ | v Bratislavě ad. 1969 přispěl k první slovenské souborné výstavě | ||
+ | loutek v Martině. Jako pedagog vychoval řadu významných | ||
+ | slovenských interpretů a autorů (V. Predmerský, M. Tomanová, | ||
+ | J. Pogorielová, H. Cigánová, V. Popovič). Publikoval v časopisech | ||
+ | ''Československý loutkář'', ''Javisko'' ad. Spolu J. Ozábalem napsal metodickou | ||
+ | příručku ''Sólista s bábkou'' (1983), podílel se na organizování | ||
+ | přehlídky Divadelní dílny v Martině, od 1972 byl členem | ||
+ | mezinárodní organizace UNIMA, 1961 získal čestný odznak | ||
+ | Václava Matěje Kopeckého. Patřil k průkopníkům moderního | ||
+ | loutkářství v Československu. Věnoval se i malbě, grafice | ||
+ | a knižním ilustracím. Své práce vystavoval v Praze (1940, 1946), | ||
+ | Bratislavě (1948), Martině (1967) a v Púchově (1980). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' knihy: Aranžovanie 1, Bratislava 1956 (s J. Prachárem); Ako začať, Bratislava | ||
+ | 1960; Stručný prehľad umeleckých grafických techník, Bratislava 1971. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Bábkar telom i dušou, in: Československý loutkář 26, 1976, č. 5, | ||
+ | s. 108–110; M. F., Zo spomienok, in: V. Štefko, Slovenské ochotnícke bábkové | ||
+ | divadlo, Bratislava 1979, s. 105–111; V. Predmerský, Cena spomienky: | ||
+ | M. F., in: Javisko 29, 1997, č. 9, s. 32; Ďakujeme, pán profesor: Spomienka | ||
+ | na M. F., in: Kultúrny život 3, 2002, č. 7, s. 4–5; nekrology in: Československý | ||
+ | loutkář 32, 1982, č. 5, s. 104; Javisko 14, 1982, č. 5, s. 283; Učitelské noviny | ||
+ | 32, 1982, č. 12, s. 11; Výtvarný život 27, 1982, č. 6, s. 44; Encyklopédia | ||
+ | dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 365; BLS 2, s. 563; | ||
+ | Encyclopaedia Beliana 4, Bratislava 2005, s. 393. | ||
+ | |||
+ | Anna Šourková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
Řádka 16: | Řádka 73: | ||
[[Kategorie:1912]] | [[Kategorie:1912]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1982]] | [[Kategorie:1982]] | ||
+ | [[Kategorie:Bratislava]] |
Verze z 24. 12. 2017, 12:08
Miroslav FIKARI | |
Narození | 12.9.1912 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 17.2.1982 |
Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55088 |
FIKARI, Miroslav, * 12. 9. 1912 Praha, † 17. 2. 1982 Bratislava (Slovensko), loutkář, malíř, grafik, pedagog
Od 1925 působil jako výtvarník, loutkoherec a režisér v ochotnickém souboru Družstva pro postavení tělocvičny Sokola v Praze- Vinohradech, od 1928 studoval na pražské Státní grafické škole, 1932–38 na UMPRUM u F. Kysely, 1946/47 na DAMU scénografii a jevištní výtvarnictví u F. Tröstera. 1939–44 byl asistentem na UMPRUM, 1944–45 pracoval v Památkovém úřadu, 1945–47 jako asistent na VŠUP v Praze. Během třicátých a čtyřicátých let scénograficky spolupracoval s několika divadly, navrhoval výpravy pro pražská divadla Disk a D 34. Poté odešel na Slovensko a 1947–80 vyučoval na grafickém oddělení Střední školy uměleckého průmyslu v Bratislavě, kde 1950 založil a do 1962 vedl loutkářský soubor, který se díky svému modernímu pojetí loutkářství a využíváním netradičních postupů stal jedním z nejlepších amatérských těles, a vystupoval na slovenských (Bratislava, Košice, Trenčín, Žilina) a celostátních přehlídkách (Chrudim, Praha). F. využíval všech forem loutkového divadla: maňáskového (Húsatko, 1950; Veľký Ivan, 1953; Zvieratká a vodník Topelec, 1955; Bubáci, 1959), dvouručních loutek (Zlato kráľa Magamona, 1954), plošných loutek v kombinaci s maňásky (Na počiatku bola nuda, 1961), laternymagiky (Cínový vojačik, 1960). Inspiraci divadlem Dálného východu i poetickou stínohru využil např. ve hrách Ej, zapískal Jánošík, Král Lávra (obě 1956), Radúz a Mahulena (1958) a Panelová estráda s kladiátorom (1962). K některým hrám navrhoval i scénu a napsal technické a režijní poznámky. Jako režisér, výtvarník i loutkoherec se F. zasloužil o rozvoj slovenského amatérského loutkářství. 1951 inicioval založení souboru Radost, 1960 Stálé loutkové ochotnické scény v Domě osvěty v Bratislavě ad. 1969 přispěl k první slovenské souborné výstavě loutek v Martině. Jako pedagog vychoval řadu významných slovenských interpretů a autorů (V. Predmerský, M. Tomanová, J. Pogorielová, H. Cigánová, V. Popovič). Publikoval v časopisech Československý loutkář, Javisko ad. Spolu J. Ozábalem napsal metodickou příručku Sólista s bábkou (1983), podílel se na organizování přehlídky Divadelní dílny v Martině, od 1972 byl členem mezinárodní organizace UNIMA, 1961 získal čestný odznak Václava Matěje Kopeckého. Patřil k průkopníkům moderního loutkářství v Československu. Věnoval se i malbě, grafice a knižním ilustracím. Své práce vystavoval v Praze (1940, 1946), Bratislavě (1948), Martině (1967) a v Púchově (1980).
D: knihy: Aranžovanie 1, Bratislava 1956 (s J. Prachárem); Ako začať, Bratislava 1960; Stručný prehľad umeleckých grafických techník, Bratislava 1971.
L: Bábkar telom i dušou, in: Československý loutkář 26, 1976, č. 5, s. 108–110; M. F., Zo spomienok, in: V. Štefko, Slovenské ochotnícke bábkové divadlo, Bratislava 1979, s. 105–111; V. Predmerský, Cena spomienky: M. F., in: Javisko 29, 1997, č. 9, s. 32; Ďakujeme, pán profesor: Spomienka na M. F., in: Kultúrny život 3, 2002, č. 7, s. 4–5; nekrology in: Československý loutkář 32, 1982, č. 5, s. 104; Javisko 14, 1982, č. 5, s. 283; Učitelské noviny 32, 1982, č. 12, s. 11; Výtvarný život 27, 1982, č. 6, s. 44; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 365; BLS 2, s. 563; Encyclopaedia Beliana 4, Bratislava 2005, s. 393.
Anna Šourková