Biografický slovník
FILCÍK Jan Nepomuk Josef 19.11.1785-25.1.1837: Porovnání verzí
(FILCÍK_Jan_Nepomuk_Josef_19.11.1785-25.1.1837) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.11.1785 | | datum narození = 19.11.1785 | ||
| − | | místo narození = Kopidlno | + | | místo narození = Kopidlno |
| datum úmrtí = 25.1.1837 | | datum úmrtí = 25.1.1837 | ||
| − | | místo úmrtí = Chrast | + | | místo úmrtí = Chrast (u Chrudimi) |
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
62- Osvětový nebo veřejný činitel | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FILCÍK, Jan Nepomuk Josef,''' ''* 19. 11. 1785 Kopidlno, † 25. 1. 1837 Chrast (u Chrudimi), učitel, hudebník, skladatel, pedagogický spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Pro učitelskou dráhu se rozhodl už v mládí navzdory nepříznivým | ||
| + | podmínkám týkajícím se zabezpečení výuky i vlastní existence. | ||
| + | Výchozí pedagogické vzdělání získal 1803 podobně jako | ||
| + | většina učitelů triviálek v několikaměsíčním kursu při hlavní | ||
| + | škole v Jičíně. 1804 nastoupil jako pomocný učitel do školy | ||
| + | v Kolíně. Brzy však poznal, že pro pedagogickou práci byl tzv. | ||
| + | preparandou připraven zcela nedostatečně. Rozhodl se proto | ||
| + | své znalosti prohloubit a pokračoval ve svém vzdělávání v Praze, | ||
| + | kde navštěvoval 1805 tzv. normální školu. Ta nabízela kvalitnější | ||
| + | výuku, ovšem jen v němčině. Pro F., ačkoli celý život učil a působil | ||
| + | v českém prostředí, to však nebyla vážná překážka a školu | ||
| + | úspěšně v témže roce zakončil. Další dvě léta učil v Praze na | ||
| + | Hradčanech, poté se vrátil do rodného kraje, kde získal postupně | ||
| + | místo pomocného učitele v Ostružné a v Hrochově Týnci. | ||
| + | 1812 přesídlil už jako skutečný učitel do Chrasti, kde žil a pracoval | ||
| + | až do smrti. Jeho učitelské působení bylo oceňováno nejen | ||
| + | žáky i rodiči, ale také školskými a církevními institucemi. Obdržel | ||
| + | několik pochvalných dekretů od zemských úřadů a královéhradecké | ||
| + | biskupské konzistoře, 1830 mu byl udělen titul vzorný | ||
| + | učitel. Vedle vlastní výuky se věnoval i tvorbě učebnic, | ||
| + | zejména pro základní výuku matematiky, přírodopisu, psaní, | ||
| + | vlastivědy apod. Některá díla vyšla až po jeho smrti a řada prací | ||
| + | zůstala v rukopisu. Významnou kapitolu v F. činnosti zaujímala | ||
| + | hudba. Vzápětí po příchodu do Chrasti založil smíšený sbor, se | ||
| + | kterým uváděl i náročné skladby J. Haydna, W. A. Mozarta ad. | ||
| + | K vrcholným hudebním produkcím pod F. vedením patřilo | ||
| + | např. 1831 Mozartovo ''Requiem'' a v následujícím roce uvedené | ||
| + | ''Miserere'' téhož skladatele. V souladu s osvícenskými tradicemi | ||
| + | nevěnoval ve výuce pozornost jen čtení, psaní a počítání (tzv. | ||
| + | triviu), ale také základům přírodovědy, historie, zeměpisu a zmíněné | ||
| + | hudbě, dále také praktickým dovednostem, především | ||
| + | včelařství a sadařství. K F. žákům patřila přímo i nepřímo řada | ||
| + | českých učitelů. K jeho odkazu se v následující generaci hlásil | ||
| + | především F. Čupr a později další až do dneška. 1864 byl na | ||
| + | chrasteckém hřbitově odhalen F. pomník a při té příležitosti shrnul | ||
| + | F. Čupr jako jeden z prvních jeho životní osudy a pedagogické | ||
| + | zásluhy. Ani později nebyl F. zapomenut a Základní umělecká | ||
| + | škola v Chrasti nese jeho jméno. Některá F. díla zůstala v rukopisech, | ||
| + | např.: ''Početní kniha'', ''Vyučování řeči německé'', ''Generálbas český aneb pravidla varhanická''. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Pravidla dobropísemnosti české, 1822 (2., rozšířené vyd. 1827); Proč | ||
| + | a proto při umění početním, 1824 (další rozšířená vyd. pod názvem Rychlý | ||
| + | počtář, 1830, 1833); Písemnosti pro nejútlejší mládež českou a moravskou, | ||
| + | 1831;Houslí škola, 1832; Mravný kalendář s uvedením do zpěvu, 1833; Přírodopis | ||
| + | co kratochvilník školní, 1835; Starožitnosti, 1843; Zahradníček, | ||
| + | 1844, 1849. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' RSN 3, s. 90; OSN 9, s. 198; MSN 2, s. 736; HS 1, s. 321; MČE 2, s. 428; | ||
| + | Koleška D, s. 72; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského, | ||
| + | 1885, s. 91–94; J. V. Novák – K. Vorovka, Kniha moudrosti, sborník | ||
| + | aforismů a sentencí pedagogických, 1892, s. 311; J. Šmíd, Obraz života a působení | ||
| + | J. N. F., in: Beseda učitelská 1900; M. Veleta, Některé východočeské | ||
| + | kantorské rody a česká hudebně výchovná tradice, in: Sborník Pedagogické | ||
| + | fakulty Hradec Králové 14, 1971, zvl. s. 21–30 (rodokmen); J. Ludvová, | ||
| + | Česká hudební teorie 1750–1850, in: Studie ČSAV 23, 1985, rejstřík (s bibliografií); | ||
| + | H. Prchalová, J. N. F., 1785–1837: životopisný medailonek k 200. | ||
| + | výročí narození pedagoga, 1985; M. Králová, Chrastecký učitel J. N. F. a jeho | ||
| + | metoda vyučování německého jazyka, 1996, bakalářská práce, Univerzita Pardubice; J. Kučera – J. Zeman a kol., Spisovatelé Chrudimska 1, 1999, s. | ||
| + | 69–73; D. Luxová, J. N. F. aneb národní buditel světa učitelského, 2008, bakalářská | ||
| + | práce UP, Olomouc (se soupisem pramenů a literatury). | ||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| Řádka 23: | Řádka 86: | ||
[[Kategorie:1785]] | [[Kategorie:1785]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kopidlno]] |
[[Kategorie:1837]] | [[Kategorie:1837]] | ||
[[Kategorie:Chrast]] | [[Kategorie:Chrast]] | ||
Verze z 24. 12. 2017, 12:34
| Jan Nepomuk Josef FILCÍK | |
 | |
| Narození | 19.11.1785 |
|---|---|
| Místo narození | Kopidlno |
| Úmrtí | 25.1.1837 |
| Místo úmrtí | Chrast (u Chrudimi) |
| Povolání |
61- Pedagog 62- Osvětový nebo veřejný činitel 63- Spisovatel 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55093 |
FILCÍK, Jan Nepomuk Josef, * 19. 11. 1785 Kopidlno, † 25. 1. 1837 Chrast (u Chrudimi), učitel, hudebník, skladatel, pedagogický spisovatel
Pro učitelskou dráhu se rozhodl už v mládí navzdory nepříznivým podmínkám týkajícím se zabezpečení výuky i vlastní existence. Výchozí pedagogické vzdělání získal 1803 podobně jako většina učitelů triviálek v několikaměsíčním kursu při hlavní škole v Jičíně. 1804 nastoupil jako pomocný učitel do školy v Kolíně. Brzy však poznal, že pro pedagogickou práci byl tzv. preparandou připraven zcela nedostatečně. Rozhodl se proto své znalosti prohloubit a pokračoval ve svém vzdělávání v Praze, kde navštěvoval 1805 tzv. normální školu. Ta nabízela kvalitnější výuku, ovšem jen v němčině. Pro F., ačkoli celý život učil a působil v českém prostředí, to však nebyla vážná překážka a školu úspěšně v témže roce zakončil. Další dvě léta učil v Praze na Hradčanech, poté se vrátil do rodného kraje, kde získal postupně místo pomocného učitele v Ostružné a v Hrochově Týnci. 1812 přesídlil už jako skutečný učitel do Chrasti, kde žil a pracoval až do smrti. Jeho učitelské působení bylo oceňováno nejen žáky i rodiči, ale také školskými a církevními institucemi. Obdržel několik pochvalných dekretů od zemských úřadů a královéhradecké biskupské konzistoře, 1830 mu byl udělen titul vzorný učitel. Vedle vlastní výuky se věnoval i tvorbě učebnic, zejména pro základní výuku matematiky, přírodopisu, psaní, vlastivědy apod. Některá díla vyšla až po jeho smrti a řada prací zůstala v rukopisu. Významnou kapitolu v F. činnosti zaujímala hudba. Vzápětí po příchodu do Chrasti založil smíšený sbor, se kterým uváděl i náročné skladby J. Haydna, W. A. Mozarta ad. K vrcholným hudebním produkcím pod F. vedením patřilo např. 1831 Mozartovo Requiem a v následujícím roce uvedené Miserere téhož skladatele. V souladu s osvícenskými tradicemi nevěnoval ve výuce pozornost jen čtení, psaní a počítání (tzv. triviu), ale také základům přírodovědy, historie, zeměpisu a zmíněné hudbě, dále také praktickým dovednostem, především včelařství a sadařství. K F. žákům patřila přímo i nepřímo řada českých učitelů. K jeho odkazu se v následující generaci hlásil především F. Čupr a později další až do dneška. 1864 byl na chrasteckém hřbitově odhalen F. pomník a při té příležitosti shrnul F. Čupr jako jeden z prvních jeho životní osudy a pedagogické zásluhy. Ani později nebyl F. zapomenut a Základní umělecká škola v Chrasti nese jeho jméno. Některá F. díla zůstala v rukopisech, např.: Početní kniha, Vyučování řeči německé, Generálbas český aneb pravidla varhanická.
D: Pravidla dobropísemnosti české, 1822 (2., rozšířené vyd. 1827); Proč a proto při umění početním, 1824 (další rozšířená vyd. pod názvem Rychlý počtář, 1830, 1833); Písemnosti pro nejútlejší mládež českou a moravskou, 1831;Houslí škola, 1832; Mravný kalendář s uvedením do zpěvu, 1833; Přírodopis co kratochvilník školní, 1835; Starožitnosti, 1843; Zahradníček, 1844, 1849.
L: RSN 3, s. 90; OSN 9, s. 198; MSN 2, s. 736; HS 1, s. 321; MČE 2, s. 428; Koleška D, s. 72; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského, 1885, s. 91–94; J. V. Novák – K. Vorovka, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí pedagogických, 1892, s. 311; J. Šmíd, Obraz života a působení J. N. F., in: Beseda učitelská 1900; M. Veleta, Některé východočeské kantorské rody a česká hudebně výchovná tradice, in: Sborník Pedagogické fakulty Hradec Králové 14, 1971, zvl. s. 21–30 (rodokmen); J. Ludvová, Česká hudební teorie 1750–1850, in: Studie ČSAV 23, 1985, rejstřík (s bibliografií); H. Prchalová, J. N. F., 1785–1837: životopisný medailonek k 200. výročí narození pedagoga, 1985; M. Králová, Chrastecký učitel J. N. F. a jeho metoda vyučování německého jazyka, 1996, bakalářská práce, Univerzita Pardubice; J. Kučera – J. Zeman a kol., Spisovatelé Chrudimska 1, 1999, s. 69–73; D. Luxová, J. N. F. aneb národní buditel světa učitelského, 2008, bakalářská práce UP, Olomouc (se soupisem pramenů a literatury).
Pavla Vošahlíková
