FILIPOVSKÝ František 9.3.1845-11.10.1919

Z Personal
František FILIPOVSKÝ
Narození 9.3.1845
Místo narození Rožmitál pod Třemšínem
Úmrtí 11.10.1919
Místo úmrtí Přelouč
Povolání 77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55192

FILIPOVSKÝ, František, * 9. 3. 1845 Rožmitál pod Třemšínem, † 11. 10. 1919 Přelouč, skladatel, flétnista, kapelník

Otec herce Františka F. (1907–1993), strýc pianisty a hudebního publicisty Oldřicha F. (1890–1949). Vyrostl v početné rodině. Po základním vzdělání šel studovat hru na varhany na pražskou varhanickou školu, musel ji však opustit poté, co z finančních důvodů porušil zákaz veřejného vystupování. Jako vynikající houslista, a zvláště flétnista se na několik let stal členem kapely Rudolfa Máši, s níž cestoval po Čechách i zahraničí. 1868 dokončil studium na varhanické škole. (Literatura uvádí, že se stal členem orchestru Prozatímního divadla, ale v divadelním almanachu z tohoto období se mezi kmenovými zaměstnanci nevyskytuje, patrně hrál jen jako výpomoc pro zesílení orchestru; prokazatelně účinkoval při představeních Smetanových oper Prodaná nevěsta a Dalibor.)

F. 1872 nastoupil v Přelouči místo ředitele kůru a kapelníka městské hudby, v jejímž čele stál dvacet sedm let, 1886–1901 vedl i hudbu hasičskou. V roce jeho příchodu do Přelouče byla založena Občanská beseda s místním Pěvecko-hudebním sdružením, na jehož činnosti se F. trvale podílel. Uplatňoval se jako sólový hráč na flétnu nebo jako vedoucí malé kapely při různých spolkových akcích mimo Přelouč, na osvětových přednáškách nebo tanečních zábavách, zejména v Pardubicích. Lze doložit i pražské vystoupení jeho skupiny pod širým nebem ve dvorním pivovaru ve Štěpánské ulici (1898).

Jako skladatel psal hudbu pro denní použití. Jeho díla vydávala před koncem 19. století firma Hoffmannova vdova v edici Aus dem Repertoire der K. u. k. Österr. Ungar.Militärmusik-Capellen a s názvy v několika jazykových variantách (skladby v orchestrálních i komorních a sólových úpravách pro sólovou pikolu s doprovodem klavíru, pro orchestr, pro dvě pikoly, v transkripci pro klavír ad.). Další tisky vycházely v nakladatelství Ludvíka Františka Hnyka v Jablonci nad Nisou a ve firmě F. A. Urbánek (komorní a sólové skladby). Později byly jeho orchestrální skladby upravovány a znovu tištěny v edici Universální orchestr. Podle údaje F. J. Kapusty hrál František Kmoch se svou kapelou Filipovského směs Hudební kvítka (též Hudební květy) v úpravě pro univerzální orchestr po několik desetiletí. Známé se staly zejména skladby Šveholení dvou kosů (koncertní polka pro dvě pikoly, s úpravami), Rej skřítků (hudební žert pro dvoje housle, s úpravami), Rozhovor klarinetu s flétnou, Tlukot slavičí, Dědečkův taneček, Zlaté mládí, příp. též kompozice hudby pro ochotnické divadlo a chrámové skladby. F. instrumentální drobnosti patřily ke stálým součástem repertoáru vojenských koncertů a dostávaly se na pořad vedle úprav hudby Wagnerovy, Griegovy, Rossiniho ad. Známá byla jeho Ouvertura ku památce 100letých narozenin Františka Palackého (1898), jež vyšla v klavírní verzi i jako orchestrální skladba (vydal L. F. Hnyk).

L: OSND 2/1, s. 541; Pazdírek, s. 263; HS 1, s. 322; J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, rejstřík s. 245 (absolutorium varhan); J. Kapusta, Dechové kapely a pochod: František Kmoch, 1974, s. 219; Česká hudba 22, č. 17, 1916; F. Hollmann, Přeloučský regenschori – F. F. starší, in: Zprávy klubu přátel Pardubicka 39, 2004, č. 3–4, s. 68–71.

P: NK, Praha – Hudební oddělení; Městská knihovna, Praha, skladby; Almanah [sic!] Královského zemského divadla 1869–1875, Praha; Knihovna Divadelního ústavu, Praha (seznam členů orchestru; koncerty a inzerce skladeb, in: Národní listy 18. 3. 1882, s. 5; 15. 3. 1898, s. 10; 9. 7. 1909, s. 2; Moravská orlice 27. 10. 1894).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová