Biografický slovník
FILIP Jiří 9.5.1928-11.3.1995: Porovnání verzí
(FILIP_Jiří_9.5.1928-11.3.1995) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.5.1928 | | datum narození = 9.5.1928 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Šumperk |
| datum úmrtí = 11.3.1995 | | datum úmrtí = 11.3.1995 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Šumperk |
| − | | povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | | povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />61- Pedagog |
| − | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 186 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''FILIP, Jiří,''' ''* 9. 5. 1928 Šumperk, † 11. 3. 1995 Šumperk, pedagog, muzejní pracovník'' | ||
| + | |||
| + | Syn učitele hudby, později úředníka Josefa a Matyldy F., mladší | ||
| + | bratr Zdeňka F. (1925–2008), historika a pedagoga. Po záboru | ||
| + | pohraničí Němci 1938 se s rodiči odstěhoval do Brna, kde navštěvoval | ||
| + | gymnázium, maturoval v rodišti. Absolvoval Filozofickou | ||
| + | fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, od 1952 učil na | ||
| + | průmyslové škole v Šumperku. Bratr Zdeněk v něm záhy vzbudil | ||
| + | zájem o historii. Od poloviny padesátých let F. pracoval v komisi | ||
| + | pro regionální dějiny při okresním výboru KSČ, zajímal se | ||
| + | hlavně o novější dějiny a kulturu, spolupracoval se šumperským | ||
| + | muzeem, zejména při výstavách k ideovým výročím, ale např. | ||
| + | také o učiteli a spisovateli J. Kocourkovi. | ||
| + | |||
| + | Počátkem šedesátých let byl v Šumperku zřízen Vlastivědný | ||
| + | ústav, který měl na území Šumperska, Zábřežska a Jesenicka řídit | ||
| + | a zajišťovat muzejní, galerijní, výstavní a vlastivědnou činnost | ||
| + | a přitom se postarat o vybrané památky i ochranu přírody. | ||
| + | F. se jako ředitel od 1963 podílel na tom, že uvedený model byl | ||
| + | prosazen ve všech okresech tehdejšího Severomoravského kraje. | ||
| + | Zásluhou F. a jeho spolupracovníků (zvláště K. Čunderleho) | ||
| + | vznikla Skupina pro údržbu památek. V době nedostatku stavebních | ||
| + | kapacit a kvalifikovaných řemeslníků opravila sídlo | ||
| + | muzea (tzv. Pavlínin dvůr), vyměnila sloupy arkád na zámku | ||
| + | Velké Losiny, obnovila renesanční fojtství v Branné, opravila zámek | ||
| + | v Loučné nad Desnou anebo zachránila historicky cenný | ||
| + | měšťanský dům ve Starém Městě pod Sněžníkem. | ||
| + | |||
| + | F. inicioval vydávání časopisu ''Obnova památek'', řídil redakční | ||
| + | radu periodika Severní Morava, v němž zřídka publikoval, založil | ||
| + | edice Knihovnička ''Severní Moravy'' (1964–2000, celkem 27 sv.) | ||
| + | a Vlastivědné zajímavosti (1970–94, celkem 254 čísla). Jako | ||
| + | známý organizátor muzejní a vlastivědné práce 1971 obdržel titul | ||
| + | Vzorný pracovník ministerstva kultury. Aktivity v šumperském | ||
| + | muzeu ukončil 1978 v důsledku dlouhodobé nemoci. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Frývaldov a Levá fronta, in: Severní Morava 14, 1966, s. 3–16 (se | ||
| + | Z. Filipem); Tam na východě vidí oči spásu... (Severomoravský příspěvek | ||
| + | k dějinám Interhelpa), in: tamtéž 15, 1967, s. 9–18 (s týmž); První léta KSČ | ||
| + | na Šumpersku (1921–1923), in: Knihovnička Severní Moravy 13, 1971; | ||
| + | Deset let Vlastivědného ústavu v Šumperku, in: Severní Morava 26, 1973, | ||
| + | s. 3–10; Znárodnění průmyslu na šumperském okrese, in: tamtéž 30, 1975, | ||
| + | s. 3–20; Sto let turistiky v Jeseníkách, in: tamtéž 42, 1981, s. 37–48; Hrdinové | ||
| + | od Sokolova (Hynek Voráč a Kurt Wolf ), in: tamtéž 45, 1983, s. 17–22; | ||
| + | Rozhledna na Háji u Šumperka, in: Vlastivědné zajímavosti 1984, č. 204; | ||
| + | Ovčárna, in: tamtéž, 1985, č. 205; Švýcárna v Jeseníkách, in: tamtéž, 1986, | ||
| + | č. 216; Historie a současnost turistiky v okrese Šumperk, 1988 (s kol.); Horské | ||
| + | chaty v Jeseníkách, in: Severní Morava 55, 1988, s. 37–46; Rozhledny | ||
| + | v Jeseníkách, in: tamtéž 57, 1989, s. 11–20; Moravskoslezský sudetský horský | ||
| + | spolek po druhé světové válce, in: tamtéž 61, 1991, s. 73–75;Historie turistiky. | ||
| + | Horská služba, in: Jeseníky. Turistický průvodce ČSFR, 1991, | ||
| + | s. 51–61; Turistika a cestovní ruch, in: Vlastivěda šumperského okresu, | ||
| + | 1993, s. 151–156. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Spurný, J. F. šedesátiletý, in: Severní Morava 55, 1988, s. 73–75 (s bibliografií); | ||
| + | týž, J. F., in: tamtéž 70, 1995, s. 73; J. F. ist tot, in: Altvater 114, | ||
| + | 1995, č. 2, s. 43; Z. Filip, Kdo byl kdo. 200 osobností z historie Šumperska, | ||
| + | 2008, s. 20; Slezsko 9, s. 32–33 (s bibliografií). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/120079 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Fišer | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | [[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 80: | ||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
| + | [[Kategorie:Šumperk]] | ||
[[Kategorie:1995]] | [[Kategorie:1995]] | ||
| + | [[Kategorie:Šumperk]] | ||
Aktuální verze z 18. 11. 2019, 20:02
| Jiří FILIP | |
 | |
| Narození | 9.5.1928 |
|---|---|
| Místo narození | Šumperk |
| Úmrtí | 11.3.1995 |
| Místo úmrtí | Šumperk |
| Povolání |
62- Osvětový nebo veřejný činitel 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 186 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84155 |
FILIP, Jiří, * 9. 5. 1928 Šumperk, † 11. 3. 1995 Šumperk, pedagog, muzejní pracovník
Syn učitele hudby, později úředníka Josefa a Matyldy F., mladší bratr Zdeňka F. (1925–2008), historika a pedagoga. Po záboru pohraničí Němci 1938 se s rodiči odstěhoval do Brna, kde navštěvoval gymnázium, maturoval v rodišti. Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, od 1952 učil na průmyslové škole v Šumperku. Bratr Zdeněk v něm záhy vzbudil zájem o historii. Od poloviny padesátých let F. pracoval v komisi pro regionální dějiny při okresním výboru KSČ, zajímal se hlavně o novější dějiny a kulturu, spolupracoval se šumperským muzeem, zejména při výstavách k ideovým výročím, ale např. také o učiteli a spisovateli J. Kocourkovi.
Počátkem šedesátých let byl v Šumperku zřízen Vlastivědný ústav, který měl na území Šumperska, Zábřežska a Jesenicka řídit a zajišťovat muzejní, galerijní, výstavní a vlastivědnou činnost a přitom se postarat o vybrané památky i ochranu přírody. F. se jako ředitel od 1963 podílel na tom, že uvedený model byl prosazen ve všech okresech tehdejšího Severomoravského kraje. Zásluhou F. a jeho spolupracovníků (zvláště K. Čunderleho) vznikla Skupina pro údržbu památek. V době nedostatku stavebních kapacit a kvalifikovaných řemeslníků opravila sídlo muzea (tzv. Pavlínin dvůr), vyměnila sloupy arkád na zámku Velké Losiny, obnovila renesanční fojtství v Branné, opravila zámek v Loučné nad Desnou anebo zachránila historicky cenný měšťanský dům ve Starém Městě pod Sněžníkem.
F. inicioval vydávání časopisu Obnova památek, řídil redakční radu periodika Severní Morava, v němž zřídka publikoval, založil edice Knihovnička Severní Moravy (1964–2000, celkem 27 sv.) a Vlastivědné zajímavosti (1970–94, celkem 254 čísla). Jako známý organizátor muzejní a vlastivědné práce 1971 obdržel titul Vzorný pracovník ministerstva kultury. Aktivity v šumperském muzeu ukončil 1978 v důsledku dlouhodobé nemoci.
D: výběr: Frývaldov a Levá fronta, in: Severní Morava 14, 1966, s. 3–16 (se Z. Filipem); Tam na východě vidí oči spásu... (Severomoravský příspěvek k dějinám Interhelpa), in: tamtéž 15, 1967, s. 9–18 (s týmž); První léta KSČ na Šumpersku (1921–1923), in: Knihovnička Severní Moravy 13, 1971; Deset let Vlastivědného ústavu v Šumperku, in: Severní Morava 26, 1973, s. 3–10; Znárodnění průmyslu na šumperském okrese, in: tamtéž 30, 1975, s. 3–20; Sto let turistiky v Jeseníkách, in: tamtéž 42, 1981, s. 37–48; Hrdinové od Sokolova (Hynek Voráč a Kurt Wolf ), in: tamtéž 45, 1983, s. 17–22; Rozhledna na Háji u Šumperka, in: Vlastivědné zajímavosti 1984, č. 204; Ovčárna, in: tamtéž, 1985, č. 205; Švýcárna v Jeseníkách, in: tamtéž, 1986, č. 216; Historie a současnost turistiky v okrese Šumperk, 1988 (s kol.); Horské chaty v Jeseníkách, in: Severní Morava 55, 1988, s. 37–46; Rozhledny v Jeseníkách, in: tamtéž 57, 1989, s. 11–20; Moravskoslezský sudetský horský spolek po druhé světové válce, in: tamtéž 61, 1991, s. 73–75;Historie turistiky. Horská služba, in: Jeseníky. Turistický průvodce ČSFR, 1991, s. 51–61; Turistika a cestovní ruch, in: Vlastivěda šumperského okresu, 1993, s. 151–156.
L: F. Spurný, J. F. šedesátiletý, in: Severní Morava 55, 1988, s. 73–75 (s bibliografií); týž, J. F., in: tamtéž 70, 1995, s. 73; J. F. ist tot, in: Altvater 114, 1995, č. 2, s. 43; Z. Filip, Kdo byl kdo. 200 osobností z historie Šumperska, 2008, s. 20; Slezsko 9, s. 32–33 (s bibliografií).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Zdeněk Fišer
