Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FILIP Ladislav 15.6.1898-29.11.1986

{{Infobox - osoba
| jméno = Ladislav FILIP
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 15.6.1898
| místo narození = Libeň (dnes Praha)
| datum úmrtí = 29.11.1986
| místo úmrtí = Nymburk
| povolání = 15- Lékaři

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 186
}}

'''FILIP, Ladislav,''' ''* 15. 6. 1898 Libeň (dnes Praha), † 29. 11. 1986 Nymburk, lékař internista, kardiolog''

Syn restauratéra, radního a sokolského činitele v Libni Františka
F., jenž se 1901 významně zasloužil o připojení Libně k Praze.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Křemencově ulici na Novém
Městě pražském vystudoval 1917–22 medicínu na Lékařské
fakultě UK. Od 1913 byl činný ve skautském hnutí; stal
se předním funkcionářem a propagátorem skautingu u nás.
1922–25 pracoval jako demonstrátor na srdečním a rentgenologickém
oddělení univerzitní polikliniky u Václava Libenského;
1925–26 absolvoval studijní pobyt na francouzských klinikách
v Paříži a v Nancy, seznámil se s metodami francouzské kardiologické
školy a uváděl je do prostředí české medicíny. 1926 se
podílel na založení Léčebného a vyšetřovacího ústavu v Poděbradech
a stal se jeho vedoucím lékařem. 1933–37 vybudoval
v Poděbradech vlastní soukromé kardiologické sanatorium, kde
za německé okupace poskytl útočiště mnohým odbojářům
a prominentním osobnostem první republiky. 1939–43 se aktivně
účastnil protinacistické rezistence; 1943–45 byl vězněn
gestapem v terezínské Malé pevnosti a v Norimberku. Zkušenosti
z vězení, vězeňské medicíny a stravování zúročil v odborných
pracích. 1945–46 byl předsedou revolučního národního
výboru v Poděbradech, zasloužil se o oživení poválečného lázeňského
provozu a podnítil založení elitního internátního gymnázia
(Koleje krále Jiřího) v poděbradském zámku. 1946 se habilitoval
na LF UK, kde pak několik let přednášel. Po likvidaci
svého sanatoria začátkem padesátých let působil jako ordinář ve
Státních lázních Poděbrady. Zabýval se chorobami oběhu krevního
a problematikou zdravé výživy a životosprávy, publikoval
odborné i popularizační spisy (''Krevní tlak v lékařské praxi'', 1927;
''Léčení chorob oběhu krevního'', 1933; ''Breviář chorého srdcem'', 1940;
''Choroby krevního oběhu pro praxi'', 1949; ''Jak žít po padesátce'',
1969) a vyvíjel rozsáhlou činnost osvětovou. Věnoval se též
christologickým studiím. Je autorem rozsáhlého spisu o Ježíši
jako historické osobnosti (''Státník Ježíš, král izraelský''), v němž
vysvětloval mnohé biblické zázraky na základě poznatků moderní
medicíny, psychologie a dalších vědních disciplin a hledal důkazy
o Ježíšově pobytu v Indii a na Dálném východě.

'''L:''' Tomeš 1, s. 313; V. Sailer, Byli jsme tři lékaři, 1972.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/272488 Bibliografie dějin Českých zemí]

Josef Tomeš

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]

[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1986]]
[[Kategorie:Nymburk]]