FILIP Ladislav 15.6.1898-29.11.1986: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Ladislav FILIP
 
| jméno = Ladislav FILIP
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Filip Ladislav portret.jpg
 
| datum narození = 15.6.1898
 
| datum narození = 15.6.1898
 
| místo narození = Libeň (dnes Praha)
 
| místo narození = Libeň (dnes Praha)

Aktuální verze z 10. 6. 2020, 17:47

Ladislav FILIP
Narození 15.6.1898
Místo narození Libeň (dnes Praha)
Úmrtí 29.11.1986
Místo úmrtí Nymburk
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 186
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135102

FILIP, Ladislav, * 15. 6. 1898 Libeň (dnes Praha), † 29. 11. 1986 Nymburk, lékař internista, kardiolog

Syn restauratéra, radního a sokolského činitele v Libni Františka F., jenž se 1901 významně zasloužil o připojení Libně k Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Křemencově ulici na Novém Městě pražském vystudoval 1917–22 medicínu na Lékařské fakultě UK. Od 1913 byl činný ve skautském hnutí; stal se předním funkcionářem a propagátorem skautingu u nás. 1922–25 pracoval jako demonstrátor na srdečním a rentgenologickém oddělení univerzitní polikliniky u Václava Libenského; 1925–26 absolvoval studijní pobyt na francouzských klinikách v Paříži a v Nancy, seznámil se s metodami francouzské kardiologické školy a uváděl je do prostředí české medicíny. 1926 se podílel na založení Léčebného a vyšetřovacího ústavu v Poděbradech a stal se jeho vedoucím lékařem. 1933–37 vybudoval v Poděbradech vlastní soukromé kardiologické sanatorium, kde za německé okupace poskytl útočiště mnohým odbojářům a prominentním osobnostem první republiky. 1939–43 se aktivně účastnil protinacistické rezistence; 1943–45 byl vězněn gestapem v terezínské Malé pevnosti a v Norimberku. Zkušenosti z vězení, vězeňské medicíny a stravování zúročil v odborných pracích. 1945–46 byl předsedou revolučního národního výboru v Poděbradech, zasloužil se o oživení poválečného lázeňského provozu a podnítil založení elitního internátního gymnázia (Koleje krále Jiřího) v poděbradském zámku. 1946 se habilitoval na LF UK, kde pak několik let přednášel. Po likvidaci svého sanatoria začátkem padesátých let působil jako ordinář ve Státních lázních Poděbrady. Zabýval se chorobami oběhu krevního a problematikou zdravé výživy a životosprávy, publikoval odborné i popularizační spisy (Krevní tlak v lékařské praxi, 1927; Léčení chorob oběhu krevního, 1933; Breviář chorého srdcem, 1940; Choroby krevního oběhu pro praxi, 1949; Jak žít po padesátce, 1969) a vyvíjel rozsáhlou činnost osvětovou. Věnoval se též christologickým studiím. Je autorem rozsáhlého spisu o Ježíši jako historické osobnosti (Státník Ježíš, král izraelský), v němž vysvětloval mnohé biblické zázraky na základě poznatků moderní medicíny, psychologie a dalších vědních disciplin a hledal důkazy o Ježíšově pobytu v Indii a na Dálném východě.

L: Tomeš 1, s. 313; V. Sailer, Byli jsme tři lékaři, 1972.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš