Verze z 18. 11. 2019, 19:03, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FILIP Miroslav 27.10.1928-27.4.2009

Z Personal
Miroslav FILIP
Narození 27.10.1928
Místo narození Praha
Úmrtí 27.4.2009
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 186-187

FILIP, Miroslav, * 27. 10. 1928 Praha, † 27. 4. 2009 Praha, šachový velmistr

Původním povoláním byl právník. Od dětství vynikal mimořádnou pamětí. 1940 ho upoutal při svém pražském vystoupení šachista a mistr světa A. Aljechin. 1948 se F. stal mistrem Ústřední jednoty českých šachistů, přední místo mezi československými šachisty potvrdil na šampionátech 1950, kde se dělil o prvenství s J. Fichtlem, 1952, 1953 (spolu se svým dlouholetým konkurentem L. Pachmanem) a 1954. Jako druhý se na mistrovství ČSSR umístil 1961 a 1963 (s L. Kaválkem, pozdějším reprezentantem USA). Třetí místo obsadil na mistrovství republiky 1957.

Od 1952 reprezentoval F. Československo na šachových olympiádách (ŠO), kde hrál 1952, 1956 a 1962 na první šachovnici. Až do 1974 získal na ŠO 62 vítězství, 104 remíz a jen ve 28 partiích byl poražen. 1982, kdy Československo obsadilo 2. místo, vystupoval jako nehrající kapitán. Účastnil se ME družstev 1957 (3. místo), 1961 (4.) a 1970 (5., ale byl klasifikován jako nejlepší hráč na druhé šachovnici). 1954 se podílel na získání titulu mistrů světa v soutěži vysokoškolských družstev v Oslu, kde hrál na první šachovnici.

Od 1955 byl mezinárodním velmistrem a dosáhl dosud největšího individuálního úspěchu československých (českých) šachistů poté, co se 1956 (8. místo) a 1962 (dělené 7. místo) probojoval do turnaje kandidátů, jehož vítěz mohl vyzvat úřadujícího mistra světa k zápasům o světové prvenství. Vrcholné mezinárodní zápolení doplňovala jeho přední umístění na silně obsazených mezinárodních turnajích: prvenství na Steinitzově memoriálu v Mariánských Lázních a Praze 1956, v Mariánských Lázních 1960, v Buenos Aires 1961, Bernu 1975 a Soluni 1983, vynikající umístění získal i v argentinském Mar del Plata a v anglickém Hastingsu (1957/58) či v Moskvě. Dokázal porazit i sovětské mistry světa V. Smyslova a M. Tala či velmistra D. Bronštejna. Jako rozhodčí působil nejen na domácích a mezinárodních turnajích, ale zejména při rozhodujících zápasech o titul mistra světa (šestkrát mezi 1966 a 1986). Roli hlavního rozhodčího převzal i v závěru politicky vypjatého utkání mezi protežovaným sovětským velmistrem A. Karpovem a V. Korčným, exulantem ze SSSR, který se hrál 1978 ve filipínském Baguiu a trval 94 dnů.

Dráhu šachového hráče, trenéra a rozhodčího propojoval s novinářským působením. Komentoval šachové události v Československém rozhlase a od 1953 v Československé televizi, vedl šachovou rubriku v deníku Československý sport, přispíval do časopisu Československý šach, který v sedmdesátých a osmdesátých letech řídil, i do renomovaných zahraničních šachových periodik (Šachmaty v SSSR, Schach-Echo) a vydal několik publikací o šachu. Krátce působil i jako instruktor v Kuvajtu. Pohřben byl v Praze-Vokovicích.

D: Turnaj kandidátů MS 1956, 1958; Sto dní v Baguiu, 1979; Celý svět se od nich učí, 1980.

L: Tomeš 1, s. 313; J. Veselý – J. Kalendovský – B. Formánek, Malá encyklopedie šachu, 1989, s. 94; P. Matocha a kol., Bobby Fischer proti českým velmistrům, 2010; www.chessgames.com; en.chasebase.com; nekrolog: www.chess.cz.

Miloslav Martínek