FILO Emanuel 22.8.1901-7.10.1973

Z Personal
Emanuel FILO
Narození 22.8.1901
Místo narození Beluša (u Trenčína, Slovensko)
Úmrtí 7.10.1973
Místo úmrtí Žilina (Slovensko)
Povolání

15- Lékaři

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55201

FILO, Emanuel, * 22. 8. 1901 Beluša (u Trenčína, Slovensko), † 7. 10. 1973 Žilina (Slovensko), lékař internista, pedagog

Po maturitě na gymnáziu v Trenčíně studoval od 1921 na Lékařské fakultě UK v Praze, po absolvování první rigorózní zkoušky přešel na Univerzitu Komenského do Bratislavy, kde 1927 absolvoval (MUDr.). Už za studií pracoval jako demonstrátor na krční klinice, 1926/27 byl asistentem v Ústavu patologické anatomie, histologie a bakteriologie, 1928 na interní klinice lékařské fakulty v Bratislavě. 1928–35 působil na 1. interní klinice LF UK v Praze, odkud byl 1930/31 vyslán na studijní pobyt do Curychu. 1934 se v Praze habilitoval jako soukromý docent patologie a terapie vnitřních chorob, 1934/35 absolvoval studijní pobyt v Paříži. Po návratu do ČSR 1935–38 pracoval jako soukromý docent na Propedeutické klinice v Bratislavě, 1938 byl pověřen balzamováním těla zemřelého A. Hlinky. 1939 byl jmenován profesorem a přednostou Interní kliniky LF bratislavské univerzity, na níž zároveň zastával i akademické funkce: 1939/40 děkan a 1940–42 proděkan LF, 1942–44 rektor a 1944/45 prorektor univerzity. Za druhé světové války umožnil některým českým profesorům, aby zůstali na univerzitě, a českým a bulharským studentům, kteří odešli po uzavření českých vysokých škol německými okupanty na Slovensko, pokračovat ve studiu, a zachránil je tak před nucenými pracemi v Německu. 1945 ho jako exponenta Hlinkovy slovenské lidové strany propustili ze školství. Od 1945 pracoval v nemocnici v Žilině, 1945–60 byl primářem tamní interny. 1954 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen a šest měsíců vězněn v Praze a v Ružomberku. 1960 byl znovu zbaven primariátu, 1960–71 působil jako ambulantní lékař.

Vědecky i v klinické praxi se věnoval hematologii, hepatologii a pneumologii, výsledky F. výzkumů těhotenských a hemolytických anémií měly ohlas i v zahraničí. Publikoval kolem šedesáti studií a odborných článků v periodikách Bratislavské lekárske listy (byl i jejich hlavním redaktorem), Časopis lékařů českých, Folia haematologica, Sborník lékařský aj. Stal se členem Spolku lékařů, Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, předsedal Spolku slovenských lékařů v Bratislavě, vědecké sekci Ligy proti tuberkulóze, byl členem předsednictva rady Slovenského červeného kříže, Slovenské učené společnosti, spoluzakladatelem Slovenské akademie věd a umění. 1940 získal medaili Lomonosovovy univerzity v Moskvě, bulharský Řád s hvězdou za občanské zásluhy II. stupně, 1971 stříbrnou medaili J. E. Purkyně.

D: výběr: Diabčte bronzé, in: Bratislavské lekárske listy 7, 1927, s. 585–598; Význam zápalu pre blastomatózny rast, in: tamtéž 8, 1928, s. 116–135; Die Wirkung der Leberbehandlung auf die Bildung und Ausscheidung der Gallenfarbstoffe bei perniziöser Anaemie, in: Folia haematologica (Leipzig) 44, 1931, s. 368–384; O změnách v leukocytárním obrazu krevním po masáži tonsill u chronických tonsillitid, in: ČLČ 71, 1932, s. 1585–1589; Klinické skúsenosti u krupóznej pneumónie a jej liečenie pneumokokovým sérom, in: Bratislavské lekárske listy 13, 1933, s. 416–433; O diagnostických ťažkostiach u akútnych leukémií z hľadiska hematologického, in: tamtéž 16, 1936, s. 201–210, 258–268; O krvných zmenách pri akútnych glomerulonefritidách, in: Sborník lékařský 36/62, 1936, s. 533–546; Puerperálne abscesy pľúcne, in: Bratislavské lekárske listy 22, 1942, s. 1–13; Žilné trombózy pri liečbe hypertenzívnej choroby reserpínom, in: ČLČ 98, 1959, s. 1253–1257.

L: Beluša 1330–1995, Pohľady do dejín, Žilina 1994, s. 49–52; Ľ. Pavlíková – E. Sedláčková –M. Tichý, Prof.MUDr. E. F. – významná osobnosť slovenskej medicíny, in: Bratislavské lekárske listy 96, 1995, s. 675–676; Priekopníci, s. 116–119; Z. G. Meško, 100 rokov od narodenia profesora MUDr. E. F., in: Slovenský lekár 11 (25), 2001, s. 438–440; V. Csáder, Rektori Univerzity Komenského 1919–2009, Bratislava 2009, s. 94–97; A. Falisová, Lekári na Slovensku do roku 2000, Bratislava 2010, s. 158; BSPLF 1, s. 190; BLS 2, s. 576–577.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ľudmila Ďuranová