FINBERKA z Jan Václav 6.6.1869-11.9.1951: Porovnání verzí

Z Personal
(FINBERKA_z_Jan_Václav_6.6.1869-11.9.1951)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Jan Václav FINBERKA z
+
| jméno = Jan Václav z FINBERKA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.6.1869
 
| datum narození = 6.6.1869
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Skuteč
 
| datum úmrtí = 11.9.1951
 
| datum úmrtí = 11.9.1951
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Úvaly (u Prahy)
 
| povolání =  
 
| povolání =  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Jan Václav FINBERKA z
+
}}
 +
 
 +
'''z FINBERKA, Jan Václav''' ''(vl. jm. Svoboda), * 6. 6. 1869 Skuteč, † 11. 9. 1951 Úvaly (u Prahy), spisovatel, dramatik, pedagog''
 +
 
 +
Svůj literární pseudonym si zvolil podle jména matky, která pocházela
 +
z rodiny Kašků z Finberka. Absolvoval nižší reálné gymnázium
 +
v Chrudimi, poté odešel na učitelský ústav do Hradce
 +
Králové, kde byl žákem J. Letošníka a A. Černého. Od 1891 uveřejňoval
 +
v krajinských listech ''Chrudimské listy'' a ''Český východ'' básně
 +
a povídky; užíval přitom pseudonymu Anna Arnoštka Svobodová.
 +
Od 1890 učil na venkovských školách v Krásném a Chrasti
 +
na Chrudimsku. 1893 nastoupil na měšťanskou školu v Hlinsku,
 +
kde se poté stal ředitelem. Zůstal svobodný. 1923 odešel do předčasné
 +
penze a odstěhoval se do Úval. Pochován byl ve Skutči.
 +
 
 +
1894 otiskl první sbírku povídek ''Zašlé děje'', 1899 následovala
 +
další povídková kniha ''Horská srdce''. 1900 se pokusil o román
 +
''V lepším světě''. Téhož roku vydal povídky ''Stíny života'' z venkovského
 +
života Vysočiny, které nazýval horské obrazy, a z maloměstského
 +
prostředí. 1901 vydal soubory ''Mezi tkalci'' a ''Mračna v duších''. 1902 sepsal divadelní hru o třech obrazech
 +
''Pro slávu a lásku'', podle níž současně napsal román ''Dva tábory''. Ve své
 +
tvorbě čítající na čtyři desítky titulů střídal žánr drobné prózy
 +
a povídky pro mládež s žánrem románu (''Hrdá radost'', 1921).
 +
Z letních prázdninových cest vznikl cestopis ''Vábné Slovensko'' (1908). Ve dvacátých letech vydal tři knihy o životě a díle
 +
F. J. Rubeše, který řadu let působil a zemřel ve Skutči (''Rubšovo přátelství k Havlíčkovi'', 1926,
 +
''Frant. Jar. Rubeš u hrobu Karla Sudimíra Šnajdra''. ''Literární historie z dob předbřeznových'', 1928,
 +
''Vlastenectví Fr. Jar. Rubeše'', 1930). Při příležitosti svých šedesátých
 +
narozenin napsal vzpomínky a o rok později je vydal pod
 +
dvojnázvem ''Kudrnatý klučina'', k memoárům se vrátil ještě
 +
jednou v ''Literární autobiografii'' (1940). Překládal zejména
 +
z polštiny (W. Przyborowski, T. Miciński, M. Rodziewiczówna)
 +
a z francouzštiny (''Poslední povídky'' P. Mériméa, 1919), dva výbory
 +
z tvorby francouzských autorů ''Zlaté hvězdy'' a ''Drahé kamení'',
 +
obě 1919). Přispíval do časopisů a listů i kalendářů (např.
 +
''Kalendáře Besed lidu''). 1918–19 redigoval dvacet svazků pacovské
 +
knižnice Ve vlaku. Byl členem řady literárních a uměleckých
 +
spolků, mj. Máje, Svatoboru či Umělecké besedy. V rukopise
 +
zůstaly ''Dějiny Skutče a obcí na Skutečsku''.
 +
 
 +
'''D:''' Spisovatel J. V. z F. Literární autobiografie, 1940.
 +
 
 +
'''L:''' K. V. Adámek, Sborník okresu hlineckého, 1897, s. 209; O. Pospíšil –
 +
V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 159; ne (A. Novák), J. V. z F. šedesátníkem,
 +
in: Lidové noviny 6. 6. 1929; J. V. z F., Mé literární začátky, in:
 +
Naše kniha 10, 1929, s. 225, 232; Ľ. V. Rizner, Bibliográfia písomníctva slovenského….,
 +
Turčianský Sv. Martin 1, 1929, s. 397; E. Škorpil, Spisovatelé
 +
vysokomýtského kraje, 1932, passim; R. Petráň, Literární místopis Českobrodska,
 +
1939, passim; Sborník Svazu českých umělců 1940, Z. Popelka
 +
(ed.), 1940, s. 36; O české satiře, F. Buriánek (ed.), 1959, s. 24; J. Nečas, Literární
 +
průvodce pro turisty, 1962, s. 102; J. Vopravil, Slovník pseudonymů
 +
v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1237–1238; LČL 1, s. 702–703;
 +
P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 50.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP, Praha.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
  
 
[[Kategorie:1869]]
 
[[Kategorie:1869]]
 +
[[Kategorie:Skuteč]]
 
[[Kategorie:1951]]
 
[[Kategorie:1951]]
 +
[[Kategorie:Úvaly]]

Verze z 6. 1. 2018, 19:29

Jan Václav z FINBERKA
Narození 6.6.1869
Místo narození Skuteč
Úmrtí 11.9.1951
Místo úmrtí Úvaly (u Prahy)
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55208

z FINBERKA, Jan Václav (vl. jm. Svoboda), * 6. 6. 1869 Skuteč, † 11. 9. 1951 Úvaly (u Prahy), spisovatel, dramatik, pedagog

Svůj literární pseudonym si zvolil podle jména matky, která pocházela z rodiny Kašků z Finberka. Absolvoval nižší reálné gymnázium v Chrudimi, poté odešel na učitelský ústav do Hradce Králové, kde byl žákem J. Letošníka a A. Černého. Od 1891 uveřejňoval v krajinských listech Chrudimské listy a Český východ básně a povídky; užíval přitom pseudonymu Anna Arnoštka Svobodová. Od 1890 učil na venkovských školách v Krásném a Chrasti na Chrudimsku. 1893 nastoupil na měšťanskou školu v Hlinsku, kde se poté stal ředitelem. Zůstal svobodný. 1923 odešel do předčasné penze a odstěhoval se do Úval. Pochován byl ve Skutči.

1894 otiskl první sbírku povídek Zašlé děje, 1899 následovala další povídková kniha Horská srdce. 1900 se pokusil o román V lepším světě. Téhož roku vydal povídky Stíny života z venkovského života Vysočiny, které nazýval horské obrazy, a z maloměstského prostředí. 1901 vydal soubory Mezi tkalci a Mračna v duších. 1902 sepsal divadelní hru o třech obrazech Pro slávu a lásku, podle níž současně napsal román Dva tábory. Ve své tvorbě čítající na čtyři desítky titulů střídal žánr drobné prózy a povídky pro mládež s žánrem románu (Hrdá radost, 1921). Z letních prázdninových cest vznikl cestopis Vábné Slovensko (1908). Ve dvacátých letech vydal tři knihy o životě a díle F. J. Rubeše, který řadu let působil a zemřel ve Skutči (Rubšovo přátelství k Havlíčkovi, 1926, Frant. Jar. Rubeš u hrobu Karla Sudimíra Šnajdra. Literární historie z dob předbřeznových, 1928, Vlastenectví Fr. Jar. Rubeše, 1930). Při příležitosti svých šedesátých narozenin napsal vzpomínky a o rok později je vydal pod dvojnázvem Kudrnatý klučina, k memoárům se vrátil ještě jednou v Literární autobiografii (1940). Překládal zejména z polštiny (W. Przyborowski, T. Miciński, M. Rodziewiczówna) a z francouzštiny (Poslední povídky P. Mériméa, 1919), dva výbory z tvorby francouzských autorů Zlaté hvězdy a Drahé kamení, obě 1919). Přispíval do časopisů a listů i kalendářů (např. Kalendáře Besed lidu). 1918–19 redigoval dvacet svazků pacovské knižnice Ve vlaku. Byl členem řady literárních a uměleckých spolků, mj. Máje, Svatoboru či Umělecké besedy. V rukopise zůstaly Dějiny Skutče a obcí na Skutečsku.

D: Spisovatel J. V. z F. Literární autobiografie, 1940.

L: K. V. Adámek, Sborník okresu hlineckého, 1897, s. 209; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 159; ne (A. Novák), J. V. z F. šedesátníkem, in: Lidové noviny 6. 6. 1929; J. V. z F., Mé literární začátky, in: Naše kniha 10, 1929, s. 225, 232; Ľ. V. Rizner, Bibliográfia písomníctva slovenského…., Turčianský Sv. Martin 1, 1929, s. 397; E. Škorpil, Spisovatelé vysokomýtského kraje, 1932, passim; R. Petráň, Literární místopis Českobrodska, 1939, passim; Sborník Svazu českých umělců 1940, Z. Popelka (ed.), 1940, s. 36; O české satiře, F. Buriánek (ed.), 1959, s. 24; J. Nečas, Literární průvodce pro turisty, 1962, s. 102; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1237–1238; LČL 1, s. 702–703; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 50.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP, Praha.

Marcella Husová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FINBERKA_z_Jan_Václav_6.6.1869-11.9.1951&oldid=101632“