FINGAL Petr 13.6.1889-5.8.1940: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Petr FINGAL
 
| jméno = Petr FINGAL
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fingal Petr portret.jpeg
 
| datum narození = 13.6.1889
 
| datum narození = 13.6.1889
 
| místo narození = Radnice (u Plzně)
 
| místo narození = Radnice (u Plzně)
 
| datum úmrtí = 5.8.1940
 
| datum úmrtí = 5.8.1940
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />
68- Redaktor nebo žurnalista
+
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 201-202
 
}}
 
}}
  
Řádka 56: Řádka 54:
 
v české a slovenské literatuře, 1973, s. 542 (pod Fingl); V. Kotva,
 
v české a slovenské literatuře, 1973, s. 542 (pod Fingl); V. Kotva,
 
Vzpomínáme P. F., in: Pravda 3. 7. 1974; MSN 2, s. 756; OSND 1/1, s. 568;
 
Vzpomínáme P. F., in: Pravda 3. 7. 1974; MSN 2, s. 756; OSND 1/1, s. 568;
BL 1, s. 348; LČL 1, s. 703; http://www.mestoradnice.cz/mesto-radnice-1/
+
BL 1, s. 348; LČL 1, s. 703; http://www.mestoradnice.cz/mesto-radnice-1/vyznamne-osobnosti/petr-fingal/.
vyznamne-osobnosti/petr-fingal/.
+
  
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP Praha.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP Praha.

Aktuální verze z 8. 7. 2020, 17:51

Petr FINGAL
Narození 13.6.1889
Místo narození Radnice (u Plzně)
Úmrtí 5.8.1940
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
68- Redaktor nebo žurnalista
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 201-202
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69326

FINGAL, Petr (vl. jm. Fingl, František), * 13. 6. 1889 Radnice (u Plzně), † 5. 8. 1940 Praha, spisovatel, žurnalista

Gymnázium navštěvoval v Praze a v Českých Budějovicích, učitelský ústav v Plzni. Studia přerušil, 1910 vydal první povídkovou knížku Drobné mince, 1911 sbírku novel Barevné jiskry, báseň Cizincův slib, básnickou sbírku Kouzlo vzpomínek a drama Abstinenti. Téhož roku redigoval nedělní kritickou rubriku listu Hlas národa, od 1912 Švejdův divadelní sborník. 1912 se věnoval převážně dramatu, vydal pět her, z nich měl premiéru kus Při luně měnivé. Etabloval se jako novinář ve Dvoře Králové, kde od 1913 redigoval Královédvorské listy. Poté přesídlil do Plzně, 1917 tam založil s vydavatelem S. K. Beníškem literární měsíčník Vzlet jako osvětový a umělecký orgán západních Čech (vedl jej do 1919), od 1923 redigoval periodika Plzeňský kraj a Český směr. Od 1917 přispíval divadelními kritikami do Českého divadla a Českého světa. 1920 se přestěhoval do Prahy a působil v redakci Venkova (do 1935). Psal divadelní a literární referáty a fejetony i do dalších časopisů a listů (Den, Večer, Národ, Moravská orlice, Moderní žena, Rozkvět, Besedy lidu, Černá Plzeň, Český kraj, Neruda, Zlatá Praha, Zvon aj.). Literatuře se věnoval i v rozhlasových přednáškách. Patřil ke zběhlým a obratným publicistům, oplýval velkou představivostí, kterou používal rovněž v obsáhlém díle, v povídkách, románech, dramatech (některá z nich upravil pro divadlo J. Vyčichlo). Obracel se k široké čtenářské vrstvě, která jeho díla vyhledávala pro pestrost a nápaditost. Námětově čerpal z různých prostředí i historických období. Humoristickým žánrem navazoval na I. Herrmanna. V dramatech, fraškách, komediích, historických žertech oblíbených na ochotnických scénách, zejména v Radnickém ochotnickém divadelním spolku, vycházel ze situačního dramatu. Některá díla zasadil do svého rodiště (podle něhož používal i jeden ze svých pseudonymů F. P. Radnický, dále se podepisoval Jiří Konrád Stanislav Havel a Všudybyl Xaver Gerlický). S oblibou se vracel k předbřeznové době. V obsáhlém dvousvazkovém románu Pro nová hesla (1925, 1926) vylíčil bohatý vlastenecký život Radnic od poloviny 19. století. Toto období zobrazil i v románu Za károu Tylovou (1926). Z pražského prostředí čerpal náměty k povídkám a humoreskám Z Příkopů i z Podskalí (1927). Malé Straně věnoval 1930 román Malostranský Casanova a 1934 stati O láskách Jana Nerudy s citáty z básníkovy korespondence. Upravil dvě hry F. F. Šamberka (Sokolská košile, 1925, a Potrhlý švec, 1931).

V Dědické ulici v Radnicích byla na F. rodném domě umístěna pamětní deska.

L: nekrology: sine, in: Lidové noviny 6. 8. 1940; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 542 (pod Fingl); V. Kotva, Vzpomínáme P. F., in: Pravda 3. 7. 1974; MSN 2, s. 756; OSND 1/1, s. 568; BL 1, s. 348; LČL 1, s. 703; http://www.mestoradnice.cz/mesto-radnice-1/vyznamne-osobnosti/petr-fingal/.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP Praha.

Marcella Husová