FINGAL Petr 13.6.1889-5.8.1940: Porovnání verzí
(FINGAL_Petr_13.6.1889-5.8.1940) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.6.1889 | | datum narození = 13.6.1889 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Radnice (u Plzně) |
| datum úmrtí = 5.8.1940 | | datum úmrtí = 5.8.1940 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FINGAL, Petr''' ''(vl. jm. Fingl, František), * 13. 6. 1889 Radnice (u Plzně), † 5. 8. 1940 Praha, spisovatel, žurnalista'' | ||
+ | |||
+ | Gymnázium navštěvoval v Praze a v Českých Budějovicích, učitelský | ||
+ | ústav v Plzni. Studia přerušil, 1910 vydal první povídkovou | ||
+ | knížku ''Drobné mince'', 1911 sbírku novel ''Barevné jiskry'', báseň | ||
+ | ''Cizincův slib'', básnickou sbírku ''Kouzlo vzpomínek'' a drama | ||
+ | ''Abstinenti''. Téhož roku redigoval nedělní kritickou rubriku listu | ||
+ | ''Hlas národa'', od 1912 ''Švejdův divadelní sborník''. 1912 se věnoval | ||
+ | převážně dramatu, vydal pět her, z nich měl premiéru kus ''Při luně měnivé''. Etabloval se jako novinář ve Dvoře Králové, kde od | ||
+ | 1913 redigoval ''Královédvorské listy''. Poté přesídlil do Plzně, 1917 | ||
+ | tam založil s vydavatelem S. K. Beníškem literární měsíčník | ||
+ | ''Vzlet'' jako osvětový a umělecký orgán západních Čech (vedl jej | ||
+ | do 1919), od 1923 redigoval periodika ''Plzeňský kraj'' a ''Český směr''. Od 1917 přispíval divadelními kritikami do ''Českého divadla'' a ''Českého světa''. 1920 se přestěhoval do Prahy a působil v redakci | ||
+ | ''Venkova'' (do 1935). Psal divadelní a literární referáty a fejetony | ||
+ | i do dalších časopisů a listů (''Den'', ''Večer'', ''Národ'', ''Moravská orlice'', ''Moderní žena'', ''Rozkvět'', | ||
+ | ''Besedy lidu'', ''Černá Plzeň'', ''Český kraj'', ''Neruda'', ''Zlatá Praha'', ''Zvon'' aj.). Literatuře se věnoval | ||
+ | i v rozhlasových přednáškách. Patřil ke zběhlým a obratným publicistům, | ||
+ | oplýval velkou představivostí, kterou používal rovněž | ||
+ | v obsáhlém díle, v povídkách, románech, dramatech (některá | ||
+ | z nich upravil pro divadlo J. Vyčichlo). Obracel se k široké čtenářské | ||
+ | vrstvě, která jeho díla vyhledávala pro pestrost a nápaditost. | ||
+ | Námětově čerpal z různých prostředí i historických období. | ||
+ | Humoristickým žánrem navazoval na I. Herrmanna. | ||
+ | V dramatech, fraškách, komediích, historických žertech oblíbených | ||
+ | na ochotnických scénách, zejména v Radnickém ochotnickém | ||
+ | divadelním spolku, vycházel ze situačního dramatu. | ||
+ | Některá díla zasadil do svého rodiště (podle něhož používal i jeden | ||
+ | ze svých pseudonymů F. P. Radnický, dále se podepisoval Jiří Konrád Stanislav Havel a Všudybyl Xaver Gerlický). S oblibou | ||
+ | se vracel k předbřeznové době. V obsáhlém dvousvazkovém | ||
+ | románu ''Pro nová hesla'' (1925, 1926) vylíčil bohatý vlastenecký | ||
+ | život Radnic od poloviny 19. století. Toto období zobrazil i v románu | ||
+ | ''Za károu Tylovou'' (1926). Z pražského prostředí čerpal | ||
+ | náměty k povídkám a humoreskám ''Z Příkopů i z Podskalí'' (1927). | ||
+ | Malé Straně věnoval 1930 román ''Malostranský Casanova'' a 1934 | ||
+ | stati ''O láskách Jana Nerudy'' s citáty z básníkovy korespondence. | ||
+ | Upravil dvě hry F. F. Šamberka (''Sokolská košile'', 1925, a ''Potrhlý švec'', 1931). | ||
+ | |||
+ | V Dědické ulici v Radnicích byla na F. rodném domě umístěna | ||
+ | pamětní deska. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrology: sine, in: Lidové noviny 6. 8. 1940; J. Vopravil, Slovník pseudonymů | ||
+ | v české a slovenské literatuře, 1973, s. 542 (pod Fingl); V. Kotva, | ||
+ | Vzpomínáme P. F., in: Pravda 3. 7. 1974; MSN 2, s. 756; OSND 1/1, s. 568; | ||
+ | BL 1, s. 348; LČL 1, s. 703; http://www.mestoradnice.cz/mesto-radnice-1/ | ||
+ | vyznamne-osobnosti/petr-fingal/. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP Praha. | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádka 18: | Řádka 69: | ||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
+ | [[Kategorie:Radnice]] | ||
[[Kategorie:1940]] | [[Kategorie:1940]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 6. 1. 2018, 18:40
Petr FINGAL | |
Narození | 13.6.1889 |
---|---|
Místo narození | Radnice (u Plzně) |
Úmrtí | 5.8.1940 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69326 |
FINGAL, Petr (vl. jm. Fingl, František), * 13. 6. 1889 Radnice (u Plzně), † 5. 8. 1940 Praha, spisovatel, žurnalista
Gymnázium navštěvoval v Praze a v Českých Budějovicích, učitelský ústav v Plzni. Studia přerušil, 1910 vydal první povídkovou knížku Drobné mince, 1911 sbírku novel Barevné jiskry, báseň Cizincův slib, básnickou sbírku Kouzlo vzpomínek a drama Abstinenti. Téhož roku redigoval nedělní kritickou rubriku listu Hlas národa, od 1912 Švejdův divadelní sborník. 1912 se věnoval převážně dramatu, vydal pět her, z nich měl premiéru kus Při luně měnivé. Etabloval se jako novinář ve Dvoře Králové, kde od 1913 redigoval Královédvorské listy. Poté přesídlil do Plzně, 1917 tam založil s vydavatelem S. K. Beníškem literární měsíčník Vzlet jako osvětový a umělecký orgán západních Čech (vedl jej do 1919), od 1923 redigoval periodika Plzeňský kraj a Český směr. Od 1917 přispíval divadelními kritikami do Českého divadla a Českého světa. 1920 se přestěhoval do Prahy a působil v redakci Venkova (do 1935). Psal divadelní a literární referáty a fejetony i do dalších časopisů a listů (Den, Večer, Národ, Moravská orlice, Moderní žena, Rozkvět, Besedy lidu, Černá Plzeň, Český kraj, Neruda, Zlatá Praha, Zvon aj.). Literatuře se věnoval i v rozhlasových přednáškách. Patřil ke zběhlým a obratným publicistům, oplýval velkou představivostí, kterou používal rovněž v obsáhlém díle, v povídkách, románech, dramatech (některá z nich upravil pro divadlo J. Vyčichlo). Obracel se k široké čtenářské vrstvě, která jeho díla vyhledávala pro pestrost a nápaditost. Námětově čerpal z různých prostředí i historických období. Humoristickým žánrem navazoval na I. Herrmanna. V dramatech, fraškách, komediích, historických žertech oblíbených na ochotnických scénách, zejména v Radnickém ochotnickém divadelním spolku, vycházel ze situačního dramatu. Některá díla zasadil do svého rodiště (podle něhož používal i jeden ze svých pseudonymů F. P. Radnický, dále se podepisoval Jiří Konrád Stanislav Havel a Všudybyl Xaver Gerlický). S oblibou se vracel k předbřeznové době. V obsáhlém dvousvazkovém románu Pro nová hesla (1925, 1926) vylíčil bohatý vlastenecký život Radnic od poloviny 19. století. Toto období zobrazil i v románu Za károu Tylovou (1926). Z pražského prostředí čerpal náměty k povídkám a humoreskám Z Příkopů i z Podskalí (1927). Malé Straně věnoval 1930 román Malostranský Casanova a 1934 stati O láskách Jana Nerudy s citáty z básníkovy korespondence. Upravil dvě hry F. F. Šamberka (Sokolská košile, 1925, a Potrhlý švec, 1931).
V Dědické ulici v Radnicích byla na F. rodném domě umístěna pamětní deska.
L: nekrology: sine, in: Lidové noviny 6. 8. 1940; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 542 (pod Fingl); V. Kotva, Vzpomínáme P. F., in: Pravda 3. 7. 1974; MSN 2, s. 756; OSND 1/1, s. 568; BL 1, s. 348; LČL 1, s. 703; http://www.mestoradnice.cz/mesto-radnice-1/ vyznamne-osobnosti/petr-fingal/.
P: Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP Praha.
Marcella Husová