Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FINGER August Anton Franz 2.4.1858-2.9.1935

{{Infobox - osoba
| jméno = August Anton Franz FINGER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.4.1858
| místo narození = Lvov (Ukrajina) 
| datum úmrtí = 2.9.1935
| místo úmrtí = Halle/Saale (Německo)
| povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 202
}}

'''FINGER, August Anton Franz,''' ''* 2. 4. 1858 Lvov (Ukrajina), † 2. 9. 1935 Halle/Saale (Německo), právník, úředník, pedagog''

Pocházel z lékařské rodiny. Otec Josef Theodor F. (1819–1899)
byl internistou a přednášel na lvovské univerzitě. V předchozích
generacích se v rodině dědilo právnické vzdělání a děd a další
příbuzní působili v českých zemích, také na pražské univerzitě.
F. studoval 1876–80 práva v Praze, Vídni a Lipsku. Jako student
se účastnil spolkového života v pražském buršenšaftu Carolina,
což ovlivnilo jeho politické i národnostní postoje. Po úspěšném
ukončení univerzity pracoval jako státní úředník v soudní správě,
toto povolání však považoval za přechodné. Chtěl se věnovat
vědecké dráze a vysokoškolské kariéře. Německé univerzitě zůstal
zpočátku věrný, 1890 se v Praze habilitoval a zabýval se nadále
trestním právem a filozofií práva, disciplínám, které v jeho
době úzce souvisely. 1891 byl jmenován mimořádným profesorem
a 1894 získal řádnou profesuru trestního práva. V době
pražského pobytu připravil a vydal učebnice rakouského trestního
práva (1891, 1894–95). Jako spoluvydavatel se 1890–1902
podílel na přípravě odborného periodika 
''Juristische Vierteljahresschrift. Mittheilungen des deutschen Juristenvereines'' ''in Prag''.
V Praze zůstal do 1900, kdy přijal nabídku univerzity v německém
Würzburgu a 1902 zakotvil definitivně v Halle, kde vedl
ústav trestního a procesního práva. Penzionován byl 1926.
I tam se věnoval státnímu a národnostnímu právu a prokazoval
mimořádnou znalost nejen německé, ale také české a polské odborné
literatury. 1904 vydal další ze svých vlivných publikací,
učebnici německého trestního práva. V rámci dobových polemik
a bojů mezi přívrženci tzv. klasické a moderní školy trestního
práva F. dával přednost klasické, i když se snažil hledat vlastní,
částečně kompromisní cestu. Jako ke svému učiteli se sice
hlásil ke Karlu Bindingovi, významnému představiteli této školy,
a ve svých dílech i přednáškách ho podpořil, současně však
nepřijal jeho přepjatý determinismus a připouštěl význam svobodné
vůle v jednání každého jednotlivce. V závěru vysokoškolské
kariéry analyzoval Výmarskou ústavu.

'''D:''' Das objektive Tatbestand des Strafzumessungsgrunds, Wien 1888; Das
österreichsche Strafrecht, Wien 1891; Das Schuldproblem, Wien 1907; Wer
ist’s?, 1935 (se soupisem díla); Juristisch-psychiatrische Grenzfragen,
1902–1914; Grundrisse des österreichischen Rechts in Einzeldarstellungen,
1898; Das Schuldproblem, 1907; Der Krupp-Prozess, 1923.

'''L:''' Hallesches Akademisches Vademecum: Bio-, Bibliographie der aktiven
Professoren 1, Halle/Saale 1910; Chronik der Martin-Luther-Universität
Halle-Wittenberg, 1937, s. 8–9; NDB 5, s. 157–158; ÖBL 1, s. 316; BL 1,
s. 348–349; Verzeichnis der Alten Burschenschafter nach dem Stande vom
Wintersemester 1927/28, E. Elsheimer (ed.), Frankfurt am Main 1928,
s. 316.

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]

[[Kategorie:1858]]
[[Kategorie:Lvov]]
[[Kategorie:1935]]
[[Kategorie:Halle]]