Biografický slovník
FINGER August Anton Franz 2.4.1858-2.9.1935: Porovnání verzí
(FINGER_August_2.4.1858-2.9.1935) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = August FINGER | + | | jméno = August Anton Franz FINGER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.4.1858 | | datum narození = 2.4.1858 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Lvov (Ukrajina) |
| datum úmrtí = 2.9.1935 | | datum úmrtí = 2.9.1935 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Halle/Saale (Německo) |
| povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva | | povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 202 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''FINGER, August Anton Franz,''' ''* 2. 4. 1858 Lvov (Ukrajina), † 2. 9. 1935 Halle/Saale (Německo), právník, úředník, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z lékařské rodiny. Otec Josef Theodor F. (1819–1899) | ||
| + | byl internistou a přednášel na lvovské univerzitě. V předchozích | ||
| + | generacích se v rodině dědilo právnické vzdělání a děd a další | ||
| + | příbuzní působili v českých zemích, také na pražské univerzitě. | ||
| + | F. studoval 1876–80 práva v Praze, Vídni a Lipsku. Jako student | ||
| + | se účastnil spolkového života v pražském buršenšaftu Carolina, | ||
| + | což ovlivnilo jeho politické i národnostní postoje. Po úspěšném | ||
| + | ukončení univerzity pracoval jako státní úředník v soudní správě, | ||
| + | toto povolání však považoval za přechodné. Chtěl se věnovat | ||
| + | vědecké dráze a vysokoškolské kariéře. Německé univerzitě zůstal | ||
| + | zpočátku věrný, 1890 se v Praze habilitoval a zabýval se nadále | ||
| + | trestním právem a filozofií práva, disciplínám, které v jeho | ||
| + | době úzce souvisely. 1891 byl jmenován mimořádným profesorem | ||
| + | a 1894 získal řádnou profesuru trestního práva. V době | ||
| + | pražského pobytu připravil a vydal učebnice rakouského trestního | ||
| + | práva (1891, 1894–95). Jako spoluvydavatel se 1890–1902 | ||
| + | podílel na přípravě odborného periodika | ||
| + | ''Juristische Vierteljahresschrift. Mittheilungen des deutschen Juristenvereines'' ''in Prag''. | ||
| + | V Praze zůstal do 1900, kdy přijal nabídku univerzity v německém | ||
| + | Würzburgu a 1902 zakotvil definitivně v Halle, kde vedl | ||
| + | ústav trestního a procesního práva. Penzionován byl 1926. | ||
| + | I tam se věnoval státnímu a národnostnímu právu a prokazoval | ||
| + | mimořádnou znalost nejen německé, ale také české a polské odborné | ||
| + | literatury. 1904 vydal další ze svých vlivných publikací, | ||
| + | učebnici německého trestního práva. V rámci dobových polemik | ||
| + | a bojů mezi přívrženci tzv. klasické a moderní školy trestního | ||
| + | práva F. dával přednost klasické, i když se snažil hledat vlastní, | ||
| + | částečně kompromisní cestu. Jako ke svému učiteli se sice | ||
| + | hlásil ke Karlu Bindingovi, významnému představiteli této školy, | ||
| + | a ve svých dílech i přednáškách ho podpořil, současně však | ||
| + | nepřijal jeho přepjatý determinismus a připouštěl význam svobodné | ||
| + | vůle v jednání každého jednotlivce. V závěru vysokoškolské | ||
| + | kariéry analyzoval Výmarskou ústavu. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Das objektive Tatbestand des Strafzumessungsgrunds, Wien 1888; Das | ||
| + | österreichsche Strafrecht, Wien 1891; Das Schuldproblem, Wien 1907; Wer | ||
| + | ist’s?, 1935 (se soupisem díla); Juristisch-psychiatrische Grenzfragen, | ||
| + | 1902–1914; Grundrisse des österreichischen Rechts in Einzeldarstellungen, | ||
| + | 1898; Das Schuldproblem, 1907; Der Krupp-Prozess, 1923. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Hallesches Akademisches Vademecum: Bio-, Bibliographie der aktiven | ||
| + | Professoren 1, Halle/Saale 1910; Chronik der Martin-Luther-Universität | ||
| + | Halle-Wittenberg, 1937, s. 8–9; NDB 5, s. 157–158; ÖBL 1, s. 316; BL 1, | ||
| + | s. 348–349; Verzeichnis der Alten Burschenschafter nach dem Stande vom | ||
| + | Wintersemester 1927/28, E. Elsheimer (ed.), Frankfurt am Main 1928, | ||
| + | s. 316. | ||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | [[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | ||
[[Kategorie:1858]] | [[Kategorie:1858]] | ||
| + | [[Kategorie:Lvov]] | ||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
| + | [[Kategorie:Halle]] | ||
Aktuální verze z 8. 7. 2020, 18:55
| August Anton Franz FINGER | |
 | |
| Narození | 2.4.1858 |
|---|---|
| Místo narození | Lvov (Ukrajina) |
| Úmrtí | 2.9.1935 |
| Místo úmrtí | Halle/Saale (Německo) |
| Povolání | 58- Teoretik nebo historik státu a práva |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 202 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55213 |
FINGER, August Anton Franz, * 2. 4. 1858 Lvov (Ukrajina), † 2. 9. 1935 Halle/Saale (Německo), právník, úředník, pedagog
Pocházel z lékařské rodiny. Otec Josef Theodor F. (1819–1899) byl internistou a přednášel na lvovské univerzitě. V předchozích generacích se v rodině dědilo právnické vzdělání a děd a další příbuzní působili v českých zemích, také na pražské univerzitě. F. studoval 1876–80 práva v Praze, Vídni a Lipsku. Jako student se účastnil spolkového života v pražském buršenšaftu Carolina, což ovlivnilo jeho politické i národnostní postoje. Po úspěšném ukončení univerzity pracoval jako státní úředník v soudní správě, toto povolání však považoval za přechodné. Chtěl se věnovat vědecké dráze a vysokoškolské kariéře. Německé univerzitě zůstal zpočátku věrný, 1890 se v Praze habilitoval a zabýval se nadále trestním právem a filozofií práva, disciplínám, které v jeho době úzce souvisely. 1891 byl jmenován mimořádným profesorem a 1894 získal řádnou profesuru trestního práva. V době pražského pobytu připravil a vydal učebnice rakouského trestního práva (1891, 1894–95). Jako spoluvydavatel se 1890–1902 podílel na přípravě odborného periodika Juristische Vierteljahresschrift. Mittheilungen des deutschen Juristenvereines in Prag. V Praze zůstal do 1900, kdy přijal nabídku univerzity v německém Würzburgu a 1902 zakotvil definitivně v Halle, kde vedl ústav trestního a procesního práva. Penzionován byl 1926. I tam se věnoval státnímu a národnostnímu právu a prokazoval mimořádnou znalost nejen německé, ale také české a polské odborné literatury. 1904 vydal další ze svých vlivných publikací, učebnici německého trestního práva. V rámci dobových polemik a bojů mezi přívrženci tzv. klasické a moderní školy trestního práva F. dával přednost klasické, i když se snažil hledat vlastní, částečně kompromisní cestu. Jako ke svému učiteli se sice hlásil ke Karlu Bindingovi, významnému představiteli této školy, a ve svých dílech i přednáškách ho podpořil, současně však nepřijal jeho přepjatý determinismus a připouštěl význam svobodné vůle v jednání každého jednotlivce. V závěru vysokoškolské kariéry analyzoval Výmarskou ústavu.
D: Das objektive Tatbestand des Strafzumessungsgrunds, Wien 1888; Das österreichsche Strafrecht, Wien 1891; Das Schuldproblem, Wien 1907; Wer ist’s?, 1935 (se soupisem díla); Juristisch-psychiatrische Grenzfragen, 1902–1914; Grundrisse des österreichischen Rechts in Einzeldarstellungen, 1898; Das Schuldproblem, 1907; Der Krupp-Prozess, 1923.
L: Hallesches Akademisches Vademecum: Bio-, Bibliographie der aktiven Professoren 1, Halle/Saale 1910; Chronik der Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg, 1937, s. 8–9; NDB 5, s. 157–158; ÖBL 1, s. 316; BL 1, s. 348–349; Verzeichnis der Alten Burschenschafter nach dem Stande vom Wintersemester 1927/28, E. Elsheimer (ed.), Frankfurt am Main 1928, s. 316.
Pavla Vošahlíková
