FINGESTEN Michel 18.4.1884-8.10.1943: Porovnání verzí

Z Personal
(FINGESTEN_Michel_18.4.1884-8.10.1943)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.4.1884
 
| datum narození = 18.4.1884
−
| místo narození = Bučkovice u Frýdku-Místku
+
| místo narození = Bučkovice (u Bielska-Białé, dnes Buczkowice, Polsko)
 
| datum úmrtí = 8.10.1943
 
| datum úmrtí = 8.10.1943
−
| místo úmrtí = Cosenza
+
| místo úmrtí = Cosenza (Itálie)
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Michel FINGESTEN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 204
 +
}}
 +
 
 +
'''FINGESTEN, Michel''' ''(vl. jm. Finkelstein, Michl), * 18. 4. 1884 Bučkovice (u Bielska-Białé, dnes Buczkowice, Polsko), † 8. 10. 1943 Cosenza (Itálie), grafik, malíř''
 +
 
 +
Narodil se jako nejstarší ze šesti dětí v německojazyčné židovské
 +
rodině tkalce. 1900–02 studoval malířství na Akademii výtvarných
 +
umění ve Vídni v ateliérech profesorů Griepenkerla
 +
a Strehblowa, přispíval karikaturami do humoristických časopisů.
 +
1902 se dal v Hamburku najmout na loď do Ameriky.
 +
1902–06 žil v USA, vydělával si příležitostnou prací, kresbou
 +
pro časopisy, malbou vedut ve Filadelfii, New Yorku a San Francisku.
 +
Po velkém zemětřesení z dubna 1906 odplul do Austrálie,
 +
kde těžce onemocněl, po vyléčení se vrátil do Evropy. 1907–08
 +
studoval malbu v Mnichově u F. von Stucka, 1908–12 byl námořníkem
 +
v Hongkongu, 1912–13 pobýval v Paříži, kde se rozhodl
 +
pro profesionální výtvarnou dráhu. Od 1913 žil v Berlíně,
 +
1914–29 byl ženat s Biancou Schickovou (1889–1941), s níž
 +
měl dceru Ruth a syna Petera, pozdějšího sochaře. Od 1913 se
 +
F. téměř výhradně věnoval grafice jako nejvlastnější doméně svého
 +
mimořádného nadání. V knižně vydávaných albech leptů,
 +
suchých jehel, litografií a řezeb využíval jak secesního dekorativismu,
 +
tak expresivní erotické symboliky, stal se členem spolku
 +
Neue Sezession, čelným spolupracovníkem umělecké revue
 +
''Marsyas'' a vyhledávaným ilustrátorem i portrétistou. 1918 uspořádal
 +
první soubornou výstavu, která se setkala s velkým úspěchem
 +
u kritiků i veřejnosti. Pronikl mezi špičku německých poválečných
 +
expresionistů, pro něž byl charakteristický sociálně
 +
kritický akcent. 1927–29 spolupracoval s pokrokovou revue
 +
''Künstler-Selbsthilfe'' (od 2. ročníku ''Kunst der Zeit''), určenou
 +
k podpoře začínajících umělců. 1927–28 studijně navštívil Španělsko,
 +
kde se vrátil k olejomalbě a kvaši v poetických krajinných
 +
záběrech, jež se na výstavě 1928 dočkaly význačného úspěchu.
 +
Od konce dvacátých let se F. soustředil na tvorbu exlibris
 +
a novoročenek a na návrhy oznámení a plakátů pro galerii Neue
 +
Kunsthandlung. Exlibris povýšil na subjektivní grafický žánr
 +
s vysokou mírou výpovědní hodnoty, kde nezávisle řešil ryze
 +
výtvarné otázky. 1930–35 pracoval jako umělecký poradce
 +
v Umělecké tiskárně Sebastiana Malze. Grafické techniky rozšířil
 +
experimentálně o algrafii. Po nástupu nacismu tvořil drobnou
 +
grafiku hlavně pro soukromé sběratele, přestal publikovat,
 +
naposledy vystavoval 1934. Se synem emigroval v lednu 1936
 +
do Itálie. V exilu dosáhlo jeho mistrovství vrcholu. V Miláně založil
 +
Skupinu sběratelů exlibris, 1937 uspořádal výstavu. V grafických
 +
listech komentoval politické události a jeho bytostný
 +
poetismus přijal prvky imaginativního surrealismu. Proti nové
 +
světové válce rozhodně protestoval, dokonce ve dvou rozměrných
 +
grafických cyklech, kde se prolnula novosymbolická, expresionistická
 +
a surrealistická poetika. V květnu 1939 odeslal
 +
syna za matkou a sestrou do USA, sám neměl finanční prostředky
 +
k cestě přes oceán. 1940 byl zatčen a internován v táboře
 +
Civitella del Tronto. 1941 se tam uzavřelo F. grafické dílo krásnými
 +
dřevořezy tištěnými pomocí olejových barev. Do tábora
 +
Ferramonti-Tarsia v Kalábrii byl přeložen 1943, onemocněl tam
 +
malárií, dočkal se sice osvobození tábora, ale podlehl sepsi po
 +
operaci nohy. Pohřben byl na nedalekém hřbitově v Cerisanu.
 +
 
 +
'''L:''' Vollmer 2, s. 106–107; P. Friedrich, M. F., Berlin 1920; G. Mantero,
 +
M. F., Frederikshavn 1977; N. Nechwatal, M. F. Das graphischeWerk, [b.m.]
 +
1984; E. Deeken, Exlibris von M. F. Versuch einer vorläufigen Werkliste,
 +
Wiesbaden 2000; J. Placák, Zapomenutý malíř, Roš chodeš 69, 2007, č. 11,
 +
s. 16; A. Pařík, M. F., 2008.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
  
 
[[Kategorie:1884]]
 
[[Kategorie:1884]]
−
[[Kategorie:Bučkovice_u_Frýdku-Místku]]
+
[[Kategorie:Bučkovice]]
 
[[Kategorie:1943]]
 
[[Kategorie:1943]]
 
[[Kategorie:Cosenza]]
 
[[Kategorie:Cosenza]]

Verze z 20. 11. 2019, 19:29

Michel FINGESTEN
Narození 18.4.1884
Místo narození Bučkovice (u Bielska-Białé, dnes Buczkowice, Polsko)
Úmrtí 8.10.1943
Místo úmrtí Cosenza (Itálie)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 204
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137101

FINGESTEN, Michel (vl. jm. Finkelstein, Michl), * 18. 4. 1884 Bučkovice (u Bielska-Białé, dnes Buczkowice, Polsko), † 8. 10. 1943 Cosenza (Itálie), grafik, malíř

Narodil se jako nejstarší ze šesti dětí v německojazyčné židovské rodině tkalce. 1900–02 studoval malířství na Akademii výtvarných umění ve Vídni v ateliérech profesorů Griepenkerla a Strehblowa, přispíval karikaturami do humoristických časopisů. 1902 se dal v Hamburku najmout na loď do Ameriky. 1902–06 žil v USA, vydělával si příležitostnou prací, kresbou pro časopisy, malbou vedut ve Filadelfii, New Yorku a San Francisku. Po velkém zemětřesení z dubna 1906 odplul do Austrálie, kde těžce onemocněl, po vyléčení se vrátil do Evropy. 1907–08 studoval malbu v Mnichově u F. von Stucka, 1908–12 byl námořníkem v Hongkongu, 1912–13 pobýval v Paříži, kde se rozhodl pro profesionální výtvarnou dráhu. Od 1913 žil v Berlíně, 1914–29 byl ženat s Biancou Schickovou (1889–1941), s níž měl dceru Ruth a syna Petera, pozdějšího sochaře. Od 1913 se F. téměř výhradně věnoval grafice jako nejvlastnější doméně svého mimořádného nadání. V knižně vydávaných albech leptů, suchých jehel, litografií a řezeb využíval jak secesního dekorativismu, tak expresivní erotické symboliky, stal se členem spolku Neue Sezession, čelným spolupracovníkem umělecké revue Marsyas a vyhledávaným ilustrátorem i portrétistou. 1918 uspořádal první soubornou výstavu, která se setkala s velkým úspěchem u kritiků i veřejnosti. Pronikl mezi špičku německých poválečných expresionistů, pro něž byl charakteristický sociálně kritický akcent. 1927–29 spolupracoval s pokrokovou revue Künstler-Selbsthilfe (od 2. ročníku Kunst der Zeit), určenou k podpoře začínajících umělců. 1927–28 studijně navštívil Španělsko, kde se vrátil k olejomalbě a kvaši v poetických krajinných záběrech, jež se na výstavě 1928 dočkaly význačného úspěchu. Od konce dvacátých let se F. soustředil na tvorbu exlibris a novoročenek a na návrhy oznámení a plakátů pro galerii Neue Kunsthandlung. Exlibris povýšil na subjektivní grafický žánr s vysokou mírou výpovědní hodnoty, kde nezávisle řešil ryze výtvarné otázky. 1930–35 pracoval jako umělecký poradce v Umělecké tiskárně Sebastiana Malze. Grafické techniky rozšířil experimentálně o algrafii. Po nástupu nacismu tvořil drobnou grafiku hlavně pro soukromé sběratele, přestal publikovat, naposledy vystavoval 1934. Se synem emigroval v lednu 1936 do Itálie. V exilu dosáhlo jeho mistrovství vrcholu. V Miláně založil Skupinu sběratelů exlibris, 1937 uspořádal výstavu. V grafických listech komentoval politické události a jeho bytostný poetismus přijal prvky imaginativního surrealismu. Proti nové světové válce rozhodně protestoval, dokonce ve dvou rozměrných grafických cyklech, kde se prolnula novosymbolická, expresionistická a surrealistická poetika. V květnu 1939 odeslal syna za matkou a sestrou do USA, sám neměl finanční prostředky k cestě přes oceán. 1940 byl zatčen a internován v táboře Civitella del Tronto. 1941 se tam uzavřelo F. grafické dílo krásnými dřevořezy tištěnými pomocí olejových barev. Do tábora Ferramonti-Tarsia v Kalábrii byl přeložen 1943, onemocněl tam malárií, dočkal se sice osvobození tábora, ale podlehl sepsi po operaci nohy. Pohřben byl na nedalekém hřbitově v Cerisanu.

L: Vollmer 2, s. 106–107; P. Friedrich, M. F., Berlin 1920; G. Mantero, M. F., Frederikshavn 1977; N. Nechwatal, M. F. Das graphischeWerk, [b.m.] 1984; E. Deeken, Exlibris von M. F. Versuch einer vorläufigen Werkliste, Wiesbaden 2000; J. Placák, Zapomenutý malíř, Roš chodeš 69, 2007, č. 11, s. 16; A. Pařík, M. F., 2008.

Martin Kučera

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FINGESTEN_Michel_18.4.1884-8.10.1943&oldid=114656“