FINK Petr 28.6.1867-13.3.1944: Porovnání verzí
(FINK_Petr_28.6.1867-13.3.1944) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.6.1867 | | datum narození = 28.6.1867 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Horní Hradiště (u Plas) |
| datum úmrtí = 13.3.1944 | | datum úmrtí = 13.3.1944 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Holoubkov (u Rokycan) |
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FINK, Petr,''' ''* 28. 6. 1867 Horní Hradiště (u Plas), † 13. 3. 1944 Holoubkov (u Rokycan), pedagog, spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rolnické rodiny. Základní vzdělání získal v Žebnici, | ||
+ | Hodině a v Kralovicích. Jako nadaného žáka ho rodiče poslali | ||
+ | studovat reálné gymnázium v Plzni. Praktičtější pro venkovského | ||
+ | chlapce se však ukázala být učitelská kariéra, a proto přešel na | ||
+ | učitelský ústav do Příbrami, kde 1886 maturoval. Poté vystřídal | ||
+ | řadu obecných škol. Jeho prvním působištěm byly Cerhovice na | ||
+ | Hořovicku, následovaly nedaleké Cheznovice a Svatá Dobrotivá. | ||
+ | Změna školy znamenala vždy postup ve F. zařazení. 1905 se | ||
+ | stal v Hůrkách (u Rokycan) řídícím učitelem a v této funkci | ||
+ | působil také 1919–26 opět ve Svaté Dobrotivé. Po odchodu | ||
+ | do důchodu žil v Rokycanech a jeho poslední bydliště bylo | ||
+ | v Holoubkově. | ||
+ | |||
+ | Učitelská práce souvisela velmi úzce s hudební výchovou, které | ||
+ | se věnoval obzvlášť důkladně. Byl dobrým amatérským hudebníkem, | ||
+ | hrál na několik nástrojů a pro své žáky organizoval hudební | ||
+ | kroužky. Podobně vřelý vztah měl také k amatérskému divadlu. | ||
+ | V místech, kde působil, proslul jako nadšený organizátor | ||
+ | kulturního života. Vedle organizačně-kulturní práce přispíval | ||
+ | také do regionálních periodik články s pedagogickou tematikou. | ||
+ | Odborná publicistika však nebyla jeho jediným literárním | ||
+ | zájmem. Napsal mnoho povídek, obrázků a črt, ke kterým ho | ||
+ | tematicky inspirovaly vlastní životní zkušenosti z venkovského | ||
+ | života na Podbrdsku a ze školního prostředí. S oblibou se věnoval | ||
+ | různým svérázným figurkám, jejichž životní úspěchy nebo | ||
+ | prohry měly čtenáře vychovávat. Vydal několik rozsáhlejších | ||
+ | próz (''Zaviněné hroby'') a povídkových souborů (např. ''Růžové trny''; ''Na strunách humoru''; ''Výstřední svět''), většina jeho beletristických | ||
+ | prací však zůstala roztroušena v novinách, časopisech | ||
+ | a příležitostných publikacích. Psal do ''Národních listů'', z regionálních | ||
+ | periodik publikoval často ve ''Stráži podbrdské'', ''Žďáru'' aj. | ||
+ | F. se dvakrát oženil, poprvé 1890 a po ovdovění podruhé 1917. | ||
+ | Z prvního manželství měl čtyři děti, z nichž Pavel (1891–1965) | ||
+ | působil jako redaktor a překládal z ruštiny. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Z denní lopoty, 1922; Přes vlastní krev, 1922; Výstřední svět, 1924. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 420; OSND 2/1, s. 568; MSN 2, s. 757; LČL 1, s. 706; | ||
+ | F. Mencl, Lidový prozaik, in: Podbrdsko-Encyklopedie.cz/osobnosti. | ||
+ | php?id=348. | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
Řádka 16: | Řádka 61: | ||
[[Kategorie:1867]] | [[Kategorie:1867]] | ||
+ | [[Kategorie:Horní Hradiště]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
+ | [[Kategorie:Holoubkov]] |
Verze z 9. 1. 2018, 20:00
Petr FINK | |
Narození | 28.6.1867 |
---|---|
Místo narození | Horní Hradiště (u Plas) |
Úmrtí | 13.3.1944 |
Místo úmrtí | Holoubkov (u Rokycan) |
Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55226 |
FINK, Petr, * 28. 6. 1867 Horní Hradiště (u Plas), † 13. 3. 1944 Holoubkov (u Rokycan), pedagog, spisovatel
Pocházel z rolnické rodiny. Základní vzdělání získal v Žebnici, Hodině a v Kralovicích. Jako nadaného žáka ho rodiče poslali studovat reálné gymnázium v Plzni. Praktičtější pro venkovského chlapce se však ukázala být učitelská kariéra, a proto přešel na učitelský ústav do Příbrami, kde 1886 maturoval. Poté vystřídal řadu obecných škol. Jeho prvním působištěm byly Cerhovice na Hořovicku, následovaly nedaleké Cheznovice a Svatá Dobrotivá. Změna školy znamenala vždy postup ve F. zařazení. 1905 se stal v Hůrkách (u Rokycan) řídícím učitelem a v této funkci působil také 1919–26 opět ve Svaté Dobrotivé. Po odchodu do důchodu žil v Rokycanech a jeho poslední bydliště bylo v Holoubkově.
Učitelská práce souvisela velmi úzce s hudební výchovou, které se věnoval obzvlášť důkladně. Byl dobrým amatérským hudebníkem, hrál na několik nástrojů a pro své žáky organizoval hudební kroužky. Podobně vřelý vztah měl také k amatérskému divadlu. V místech, kde působil, proslul jako nadšený organizátor kulturního života. Vedle organizačně-kulturní práce přispíval také do regionálních periodik články s pedagogickou tematikou. Odborná publicistika však nebyla jeho jediným literárním zájmem. Napsal mnoho povídek, obrázků a črt, ke kterým ho tematicky inspirovaly vlastní životní zkušenosti z venkovského života na Podbrdsku a ze školního prostředí. S oblibou se věnoval různým svérázným figurkám, jejichž životní úspěchy nebo prohry měly čtenáře vychovávat. Vydal několik rozsáhlejších próz (Zaviněné hroby) a povídkových souborů (např. Růžové trny; Na strunách humoru; Výstřední svět), většina jeho beletristických prací však zůstala roztroušena v novinách, časopisech a příležitostných publikacích. Psal do Národních listů, z regionálních periodik publikoval často ve Stráži podbrdské, Žďáru aj. F. se dvakrát oženil, poprvé 1890 a po ovdovění podruhé 1917. Z prvního manželství měl čtyři děti, z nichž Pavel (1891–1965) působil jako redaktor a překládal z ruštiny.
D: Z denní lopoty, 1922; Přes vlastní krev, 1922; Výstřední svět, 1924.
L: OSN 28, s. 420; OSND 2/1, s. 568; MSN 2, s. 757; LČL 1, s. 706; F. Mencl, Lidový prozaik, in: Podbrdsko-Encyklopedie.cz/osobnosti. php?id=348.
Pavla Vošahlíková