FINK Petr 28.6.1867-13.3.1944: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 13.3.1944
 
| datum úmrtí = 13.3.1944
 
| místo úmrtí = Holoubkov (u Rokycan)
 
| místo úmrtí = Holoubkov (u Rokycan)
| povolání = 61- Pedagog
+
| povolání = 61- Pedagog<br />63- Spisovatel
63- Spisovatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 205
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 20. 11. 2019, 18:30

Petr FINK
Narození 28.6.1867
Místo narození Horní Hradiště (u Plas)
Úmrtí 13.3.1944
Místo úmrtí Holoubkov (u Rokycan)
Povolání 61- Pedagog
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 205

FINK, Petr, * 28. 6. 1867 Horní Hradiště (u Plas), † 13. 3. 1944 Holoubkov (u Rokycan), pedagog, spisovatel

Pocházel z rolnické rodiny. Základní vzdělání získal v Žebnici, Hodině a v Kralovicích. Jako nadaného žáka ho rodiče poslali studovat reálné gymnázium v Plzni. Praktičtější pro venkovského chlapce se však ukázala být učitelská kariéra, a proto přešel na učitelský ústav do Příbrami, kde 1886 maturoval. Poté vystřídal řadu obecných škol. Jeho prvním působištěm byly Cerhovice na Hořovicku, následovaly nedaleké Cheznovice a Svatá Dobrotivá. Změna školy znamenala vždy postup ve F. zařazení. 1905 se stal v Hůrkách (u Rokycan) řídícím učitelem a v této funkci působil také 1919–26 opět ve Svaté Dobrotivé. Po odchodu do důchodu žil v Rokycanech a jeho poslední bydliště bylo v Holoubkově.

Učitelská práce souvisela velmi úzce s hudební výchovou, které se věnoval obzvlášť důkladně. Byl dobrým amatérským hudebníkem, hrál na několik nástrojů a pro své žáky organizoval hudební kroužky. Podobně vřelý vztah měl také k amatérskému divadlu. V místech, kde působil, proslul jako nadšený organizátor kulturního života. Vedle organizačně-kulturní práce přispíval také do regionálních periodik články s pedagogickou tematikou. Odborná publicistika však nebyla jeho jediným literárním zájmem. Napsal mnoho povídek, obrázků a črt, ke kterým ho tematicky inspirovaly vlastní životní zkušenosti z venkovského života na Podbrdsku a ze školního prostředí. S oblibou se věnoval různým svérázným figurkám, jejichž životní úspěchy nebo prohry měly čtenáře vychovávat. Vydal několik rozsáhlejších próz (Zaviněné hroby) a povídkových souborů (např. Růžové trny; Na strunách humoru; Výstřední svět), většina jeho beletristických prací však zůstala roztroušena v novinách, časopisech a příležitostných publikacích. Psal do Národních listů, z regionálních periodik publikoval často ve Stráži podbrdské, Žďáru aj. F. se dvakrát oženil, poprvé 1890 a po ovdovění podruhé 1917. Z prvního manželství měl čtyři děti, z nichž Pavel (1891–1965) působil jako redaktor a překládal z ruštiny.

D: Z denní lopoty, 1922; Přes vlastní krev, 1922; Výstřední svět, 1924.

L: OSN 28, s. 420; OSND 2/1, s. 568; MSN 2, s. 757; LČL 1, s. 706; F. Mencl, Lidový prozaik, in: Podbrdsko-Encyklopedie.cz/osobnosti. php?id=348.

Pavla Vošahlíková