FIRKUŠNÝ Leoš 16.7.1905-9.7.1950: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 208-209
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 20. 11. 2019, 18:33

Leoš FIRKUŠNÝ
Narození 16.7.1905
Místo narození Napajedla
Úmrtí 9.7.1950
Místo úmrtí Buenos Aires (Argentina)
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 208-209

FIRKUŠNÝ, Leoš, * 16. 7. 1905 Napajedla, † 9. 7. 1950 Buenos Aires (Argentina), hudební vědec, hudební a divadelní kritik

Starší bratr pianisty Rudolfa F. (1912–1994).Maturoval 1923 na reálce v Brně. Od 1928 pokračoval ve studiu estetiky a hudební vědy na Filozofické fakultě MU u Vladimíra Helferta (1933 obhájil disertační práci Vliv lidové hudby lašské a valašské na skladatelský růst L. Janáčka). Za dirigentského působení Milana Sachse byl 1935–39 tajemníkem opery Zemského divadla v Brně. V té době pracoval též jako překladatel divadelních textů. Během protektorátu byl zaměstnán v archivní službě Univerzitní knihovny v Brně a 1940–45 se podílel na organizaci koncertů brněnského rozhlasového orchestru. 1945 působil znovu krátce jako tajemník Zemského divadla, po osvobození jako vedoucí úředník ministerstva školství a národní osvěty. V této funkci se 1946 zasloužil o pořádání prvního ročníku mezinárodního festivalu Pražské jaro. Na podzim 1948 odjel na přednáškovou cestu do Jižní Ameriky a do Československa se již nevrátil.

Od třicátých let byl hudebním a divadelním kritikem. Psal do Moravskoslezského deníku (1930/31), Moravského deníku (1931/32), Národního středu (1933), Národních listů a Národních novin (1933–38). Příležitostně, zvláště během válečných let, publikoval ve specializovaném odborném tisku (brněnský Divadelní list, pražské hudební časopisy Rytmus a Smetana, programy vydávané Národním divadlem k jednotlivým představením, 1939–47). Jeho pozornost se soustředila zejména na dílo Leoše Janáčka, jemuž věnoval mnoho drobných příspěvků a několik monografií, ve spolupráci s dalšími autory vydával též jeho texty. Zvláště se zajímal o vztah Janáčkova díla a moravské lidové hudby. V brněnském Divadelním listu 1936 (později jako samostatný tisk) publikoval F. záslužnou studii Prodaná nevěsta a její historie na brněnském jevišti.

D: monografie: Za Janáčkem a k Janáčkovi, 1938; Z lidové hudby moravské k Její pastorkyni, 1938; Odkaz L. Janáčka české opeře (s J. Kunzem), 1939; L. Janáček a brněnské divadlo, 1939; Janáčkův život, z textů L. F. vydal I. Holub, 2005. Komentované edice Janáčkových textů: Leoš Janáček kritikem brněnské opery, 1935; J. Racek – L. F., Janáčkovy fejetony z Lidových novin, 1938. Profily skladatelů: Vilém Petrželka, 1946; Karel Weis, 1949. Překlady her: G. K. Chesterton, Mezi dvaceti a padesáti (provedeno 1935 v Zemském divadle v Brně); M. Champagne, Drahoušek (provedení nedoloženo), 1936 (knihovna Divadelního ústavu Praha).

L: Pazdírek, s. 267 (uveden jako Leopold); HS 1, s. 324 (s podrobným seznamem příspěvků do novin a časopisů); www.ceskyhudebnislovnik.cz (s přehledem časopiseckých prací o hudbě a příspěvků pro sborníky); J. Zahrádka, L. F. – spoluzakladatel janáčkovské badatelské tradice, in: Musicologica brunensis – Ad honorem Jan Racek, Bohumír Štědroň et Zdeněk Blažek, 2005, s. 128–131; B. Štědroň, K nedožité sedmdesátce L. F., in: Program (Státní divadlo v Brně) 47, březen 1976, s. 250–251 (obr.); Seznam disertačních a diplomních prací z hudební vědy […] na FF MU v Brně 1925–1957, in: Musikologie 5, 1958, s. 314–320.

P: S. Krtička, Brněnská hudební epocha. Opera a symfonické děje, 1919–1945, 1954 (rkp. v knihovně Divadelního ústavu, Praha, sv. 1, s. 367–368, týká se kritik posmrtné brněnské premiéry Janáčkovy opery Zápisky z mrtvého domu); Divadelní ústav, Praha, bibliografie F. příspěvků v Lidových novinách 1944, Svobodných novinách 1945–46, v časopise Národní divadlo 1938/39, 1939/40, 1940/41, 1946, 1947; MZM, Brno, nepublikované studie v oddělení dějin hudby.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová