FIRT Julius 17.11.1897-27.5.1979: Porovnání verzí
(FIRT_Julius_17.11.1897-27.5.1979) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.11.1897 | | datum narození = 17.11.1897 | ||
− | | místo narození = Sestrouň | + | | místo narození = Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany) |
| datum úmrtí = 27.5.1979 | | datum úmrtí = 27.5.1979 | ||
− | | místo úmrtí = Mnichov | + | | místo úmrtí = Mnichov (Německo) |
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
67- Nakladatel nebo vydavatel | 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FIRT, Julius''' ''(pův. jm. Fürth), * 17. 11. 1897 Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany), † 27. 5. 1979 Mnichov (Německo), politik, vydavatel, účastník 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z českožidovské rodiny. Navštěvoval čtyři roky plzeňské | ||
+ | klasické gymnázium, poté studoval na jednoleté obchodní | ||
+ | škole v Praze. Krátce pracoval jako úředník v bance a v plzeňském | ||
+ | lihovaru. Po vzniku republiky působil v Československé lihové | ||
+ | komisi, stal se prokuristou vinařské firmy. 1917 vstoupil | ||
+ | do národně sociální strany, podílel se na založení její odborové | ||
+ | ústředny – Československé obce dělnické. Zájem o kulturu ho | ||
+ | záhy sblížil s intelektuálním prostředím kolem ''Lidových novin''. | ||
+ | 1925–29 podporoval splynutí Národní strany práce J. Stránského | ||
+ | se stranou národně socialistickou. Od počátku třicátých let | ||
+ | pracoval ve vedení nakladatelství F. Borového spjatého s koncernem | ||
+ | Lidových novin. Působil v Klubu moderních nakladatelů | ||
+ | Kmen. 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského | ||
+ | koncernu Lidových novin. Aktivně se účastnil veřejného | ||
+ | a kulturního života, organizoval zejména nakladatelskou a vydavatelskou | ||
+ | činnost. Dokázal zajistit ekonomickou soběstačnost | ||
+ | edičních počinů. Byl blízký skupině tzv. pátečníků scházejících | ||
+ | se u K. Čapka. V červenci 1939 odešel do emigrace. Zapojil se | ||
+ | do protinacistického odboje, do 1940 působil v Paříži jako | ||
+ | přednosta informační služby Československého národního výboru, | ||
+ | poté v Londýně jako úředník Ministerstva zahraničních | ||
+ | věcí ČSR, od podzimu 1940 do 1945 byl členem Československé | ||
+ | státní rady v Londýně. Po návratu z emigrace změnil oficiálně | ||
+ | své původní příjmení Fürth na Firt. Od května 1945 byl politickým | ||
+ | tajemníkem a členem předsednictva Československé | ||
+ | národně socialistické strany, ředitelem jejích tiskových podniků | ||
+ | Melantrich, poslancem Národního shromáždění, generálním | ||
+ | zpravodajem ke státnímu rozpočtu a místopředsedou zahraničněpolitického | ||
+ | výboru. Po únoru 1948 odešel opět do exilu. Po | ||
+ | krátkém pobytu ve Francii a ve Velké Británii žil od 1950 | ||
+ | v USA. Pracoval nejprve jako vedoucí nakladatelství ARTS, 1951 | ||
+ | se stal zástupcem Ferdinanda Peroutky, šéfredaktora newyorské | ||
+ | redakce rádia Svobodné Evropy. 1955–65 řídil československé | ||
+ | vysílání Svobodné Evropy v Mnichově. S touto stanicí externě | ||
+ | spolupracoval i později. Publikoval v ''Lidových novinách'', ''Přítomnosti'', | ||
+ | po 1948 také ve ''Svědectví''. 1992 se in memoriam stal nositelem | ||
+ | Řádu TGM III. stupně. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Knihy a osudy, Köln am Rhein 1972 (další vyd. 1991); Záznamy, Köln | ||
+ | am Rhein 1985. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ČBS, s. 145; J. Brabec a kol., Slovník zakázaných autorů 1948–1980, | ||
+ | 1991, s. 95–96; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury | ||
+ | příbramského regionu, 2001, s. 69; Pejskar 2, s. 153–154; M. Churaň a kol., | ||
+ | Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 150; A. Mikulášek – | ||
+ | V. Glosíková – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, | ||
+ | s. 66–67 (se soupisem díla a literatury); Kolář Elity, s. 58–59; Tomeš 1, | ||
+ | s. 317; J. Malíř a kol., Politické strany 2. 1938–2004, 2005, rejstřík; P. Bednář, | ||
+ | Tajný deník dr. F., 1977; http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Firt. | ||
+ | |||
+ | Josef Horna | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
Řádka 21: | Řádka 73: | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Sedlčany]] |
[[Kategorie:1979]] | [[Kategorie:1979]] | ||
[[Kategorie:Mnichov]] | [[Kategorie:Mnichov]] |
Verze z 13. 1. 2018, 10:23
Julius FIRT | |
Narození | 17.11.1897 |
---|---|
Místo narození | Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany) |
Úmrtí | 27.5.1979 |
Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 67- Nakladatel nebo vydavatel 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55239 |
FIRT, Julius (pův. jm. Fürth), * 17. 11. 1897 Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany), † 27. 5. 1979 Mnichov (Německo), politik, vydavatel, účastník 2. odboje
Pocházel z českožidovské rodiny. Navštěvoval čtyři roky plzeňské klasické gymnázium, poté studoval na jednoleté obchodní škole v Praze. Krátce pracoval jako úředník v bance a v plzeňském lihovaru. Po vzniku republiky působil v Československé lihové komisi, stal se prokuristou vinařské firmy. 1917 vstoupil do národně sociální strany, podílel se na založení její odborové ústředny – Československé obce dělnické. Zájem o kulturu ho záhy sblížil s intelektuálním prostředím kolem Lidových novin. 1925–29 podporoval splynutí Národní strany práce J. Stránského se stranou národně socialistickou. Od počátku třicátých let pracoval ve vedení nakladatelství F. Borového spjatého s koncernem Lidových novin. Působil v Klubu moderních nakladatelů Kmen. 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského koncernu Lidových novin. Aktivně se účastnil veřejného a kulturního života, organizoval zejména nakladatelskou a vydavatelskou činnost. Dokázal zajistit ekonomickou soběstačnost edičních počinů. Byl blízký skupině tzv. pátečníků scházejících se u K. Čapka. V červenci 1939 odešel do emigrace. Zapojil se do protinacistického odboje, do 1940 působil v Paříži jako přednosta informační služby Československého národního výboru, poté v Londýně jako úředník Ministerstva zahraničních věcí ČSR, od podzimu 1940 do 1945 byl členem Československé státní rady v Londýně. Po návratu z emigrace změnil oficiálně své původní příjmení Fürth na Firt. Od května 1945 byl politickým tajemníkem a členem předsednictva Československé národně socialistické strany, ředitelem jejích tiskových podniků Melantrich, poslancem Národního shromáždění, generálním zpravodajem ke státnímu rozpočtu a místopředsedou zahraničněpolitického výboru. Po únoru 1948 odešel opět do exilu. Po krátkém pobytu ve Francii a ve Velké Británii žil od 1950 v USA. Pracoval nejprve jako vedoucí nakladatelství ARTS, 1951 se stal zástupcem Ferdinanda Peroutky, šéfredaktora newyorské redakce rádia Svobodné Evropy. 1955–65 řídil československé vysílání Svobodné Evropy v Mnichově. S touto stanicí externě spolupracoval i později. Publikoval v Lidových novinách, Přítomnosti, po 1948 také ve Svědectví. 1992 se in memoriam stal nositelem Řádu TGM III. stupně.
D: Knihy a osudy, Köln am Rhein 1972 (další vyd. 1991); Záznamy, Köln am Rhein 1985.
L: ČBS, s. 145; J. Brabec a kol., Slovník zakázaných autorů 1948–1980, 1991, s. 95–96; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 69; Pejskar 2, s. 153–154; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 150; A. Mikulášek – V. Glosíková – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 66–67 (se soupisem díla a literatury); Kolář Elity, s. 58–59; Tomeš 1, s. 317; J. Malíř a kol., Politické strany 2. 1938–2004, 2005, rejstřík; P. Bednář, Tajný deník dr. F., 1977; http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Firt.
Josef Horna