FISCHEL Alfred 26.9.1868-12.1.1938: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Alfred FISCHEL
 
| jméno = Alfred FISCHEL
| obrázek = Fishel Alfred portret.jpg
+
| obrázek = Fischel Alfred portret.jpg
 
| datum narození = 26.9.1868
 
| datum narození = 26.9.1868
 
| místo narození = Čimelice (u Písku)
 
| místo narození = Čimelice (u Písku)

Aktuální verze z 9. 7. 2020, 17:59

Alfred FISCHEL
Narození 26.9.1868
Místo narození Čimelice (u Písku)
Úmrtí 12.1.1938
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 212-213
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=60307

FISCHEL, Alfred (též FISCHL), * 26. 9. 1868 Čimelice (u Písku), † 12. 1. 1938 Vídeň (Rakousko), lékař anatom, embryolog

Po maturitě na staroměstském gymnáziu v Praze (1888) vystudoval medicínu na pražské německé univerzitě (MUDr. 1894). 1891/92 už pracoval jako demonstrátor anatomického a 1892/93 histologického ústavu, od 1893 jako druhý asistent a od 1895 jako první asistent anatomického ústavu. 1898 se habilitoval pro anatomii a embryologii a 1903 byl jmenován mimořádným profesorem. Po odchodu svého učitele K. Rabla suploval v zimním semestru 1904/05 vedení katedry anatomie. 1907 ho Academia Leopoldina v Halle zvolila svým členem. 1910 se oženil s Hedwigou Böhmovou (1886–1945) z Vídně. Toho roku se ujal vedení nového oddělení experimentální morfologie pražské německé univerzity. Metody experimentální morfologie zaváděl do studia vrozených vývojových vad. F. teorie vzájemného působení zárodečných listů na diferenciaci orgánů přispěla k vyjasnění mnohých otázek teratologie. Jako stoupenec učení W. Rouxe o vývojové mechanice svými myšlenkami o morfologických a funkčních vztazích orgánů a orgánových soustav významně ovlivnil směřování vědeckého výzkumu.

1916 byl jmenován mimořádným profesorem embryologie a přednostou Embryologického ústavu Lékařské fakulty Univerzity ve Vídni, 1921 profesorem řádným. 1927 byl zvolen dopisujícím členem Německé společnosti věd a umění (DAW). Podílel se na vydávání periodika Zeitschrift für wissenschaftliche Biologie. Zanechal na čtyřicet prací hlavně o vývoji (a histologii) oka, nervové soustavy a zárodku, posléze především o vývoji pohlavních žláz a jater. 1935 odešel předčasně na odpočinek. Manželka emigrovala do USA a zemřela v Miami na Floridě.

D: Experimentelle Untersuchungen am Ctenophorenei, 1898, in: Archiv für Entwicklungsmechanik der Organismen 7 (4), 1898, s. 557–630 (habilitační práce); Über vitale Färbung von Echinodermeneiern während ihrer Entwicklung, in: Anatomy and Embryology 11 (4), 1899, s. 461–505; Über die Regeneration der Linse, Wiesbaden 1900; Zur Histologie der Urodelen-Cornea und des Flimmerepithels, tamtéž 1900; Untersuchung über vitale Färbung, tamtéž 1901; Weitere Mittheilungen über die Regeneration der Linse, in: Archiv für Entwicklungsmechanik der Organismen 15, 1903, s. 118; Untersuchungen über die Wirbelsäule und den Brustkorb des Menschen, Wiesbaden 1906; Untersuchungen über vitale Färbung an Süsswassertieren, insbesondere bei Cladoceren, Leipzig 1908; Ueber Anomalien des Knochensystems, insbesondere des Extremitätenskelettes, Wiesbaden 1909; Die Bedeutung der entwicklungsmechanischen Forschung für die Embryologie und Pathologie des Menschen, Leipzig 1912; Terminologie der Entwicklungsmechanik der Tiere und Pflanzen, tamtéž 1912 (s W. Rouxem – C. Corrensem – E. Küsterem, eds.); Die Lehrkanzel für Embryologie an der Universität Wien, New York 1927; Lehrbuch der Entwicklung des Menschen, Berlin 1929; Grundriss der Entwicklung des Menschen, Berlin 1931; Compendio de embriología humana, Barcelona 1935.

L: nekrolog: E. P. Pick, in: Wiener klinischeWochenschrift 51, 1938, s. 121; Wiener medizinische Wochenschrift 88, 1938, s. 111; Wiener Zeitung 13. 1. 1938; Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 179–180; Kürschners deutscher Gelehrten-Kalender, Berlin 1925, 1926, 1928/29, 1931, 1935; I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten 50 Jahren 1, Berlin – Wien 1932, s. 408–409; ÖBL 1, s. 319; NDB 5, s. 172; Koerting, s. 96, 103;WorldWho’sWho in Science from Antiquity to the Present, Chicago 1968, s. 568; BL 1, s. 351; Czeike 2, s. 310; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, rejstřík; BLDMF, s. 65; G. Gaugusch, Wer einmal war: das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, Wien 2011, s. 631–634.

P: Archiv UK, Praha, Německá lékařská fakulta, osobní spis A. F. (bibliografie do 1898); osobní spis O. Grosser, R. Fick (bibliografie do 1904); rigoróza 1885–1911; NA, Praha, prezidium místodržitelství 1901–1910, K. 3497; Archiv AV ČR, Praha, Německá akademie, osobní spis; Archiv der Universität Wien, osobní list.

Pavel Čech