Biografický slovník
FISCHEL Jacob 19.4.1813-5.6.1892: Porovnání verzí
(FISCHEL_Jacob_19.4.1813-5.6.1892) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jacob FISCHEL | | jméno = Jacob FISCHEL | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Fischel Jacob portret.jpg |
| datum narození = 19.4.1813 | | datum narození = 19.4.1813 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Lochovice (u Berouna) |
| datum úmrtí = 5.6.1892 | | datum úmrtí = 5.6.1892 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 213-214 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''FISCHEL, Jacob,''' ''* 19. 4. 1813 Lochovice (u Berouna), † 5. 6. 1892 Praha, lékař psychiatr, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z německé židovské rodiny. Gymnazijní, filozofická | ||
| + | i lékařská studia absolvoval v Praze 1841 (Med. Dr.) a 1842 | ||
| + | (Chir. Dr.), byl i magistrem porodnictví. Po promoci pracoval | ||
| + | jako sekundář na různých odděleních ve Všeobecné nemocnici, | ||
| + | od 1844 na psychiatrickém oddělení. 1846 se stal primářem | ||
| + | v pražském ústavu choromyslných. 1850 tam měl být jmenován | ||
| + | ředitelem jako nástupce prof. J. Riedla, z náboženských důvodů | ||
| + | k tomu nedošlo; nadále se věnoval široké soukromé praxi, ustanovení | ||
| + | se dočkal až 1868. Od 1848 ohlašoval na lékařské fakultě | ||
| + | přednášky z praktické a soudní psychiatrie v působnosti soukromého | ||
| + | docenta. 1873 byl již jako uznávaný pedagog jmenován | ||
| + | mimořádným profesorem psychiatrie. Ačkoli neměl psychiatrickou | ||
| + | kliniku, je považován za prvního typického profesora | ||
| + | svého oboru v českých zemích. Po rozdělení lékařské fakulty na | ||
| + | českou a německou 1883 přešel na německou fakultu. Zasloužil | ||
| + | se o vybudování mimopražských ústavů pro choromyslné. | ||
| + | V Kosmonosech (tehdy součásti Mladé Boleslavi) byl k těmto | ||
| + | účelům adaptován zrušený klášter a nové zařízení vzniklo | ||
| + | v Dobřanech (u Plzně). 1885 odešel na odpočinek. Nemnoho | ||
| + | publikoval v německém lékařském časopisu ''Prager Viertel jahrschrift für praktische Heilkunde'', uveřejnil asi deset časopiseckých | ||
| + | studií především o psychiatrickém ústavnictví. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Prag’s K. K. Irrenanstalt und ihr Wirken seit ihrem Entstehen bis incl. | ||
| + | 1850, Erlangen 1853. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, s. 263; MSN 2, s. 764; Wininger 2, s. 256; BL 1, s. 351; BSPLF 1, | ||
| + | s. 95; BLDMF, s. 65–66; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden | ||
| + | Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, s. 368; | ||
| + | J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, | ||
| + | Berlin – Wien 1901, s. 508; V. Vondráček, Německá psychiatrická klinika | ||
| + | v letech 1882–1945, in: Česká a slovenská psychiatrie 62, 1966, s. 124–131; | ||
| + | K. Rustler, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der | ||
| + | Augenheilkunde, Dermatologie, Oto- und Rhinologie, Psychiatrie und | ||
| + | Zahnheilkunde an der Medizinischen Fakultät der Deutschen Universität in | ||
| + | Prag, med., Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, s. 94–96; Koerting, s. 186; | ||
| + | E. Vencovský, Počátky české psychiatrie, 1957, s. 110–112; týž, Čtení o psychiatrii, | ||
| + | 1983, rejstřík; týž, Sto let české psychiatrické kliniky v Praze | ||
| + | 1886–1986, 1987, s. 47–50; Prager medizinische Wochenschrift 10, 1885, | ||
| + | s. 319; tamtéž 16, 1891, s. 489–490 (50jähriges Doktorjubiläum); nekrology | ||
| + | in: tamtéž 17, 1892, s. 251–252; Prager Tagblatt 5. 6. 1892; L. Macák – | ||
| + | A. Doněk ad., 120. výročí úmrtí prof. MUDr. J. F., in: Psychiatrie pro praxi 13, 2012, č. 3, s. 138; G. Gaugusch, Wer einmal war: das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, Wien 2011, s. 631–634. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv UK, Praha, NLF PA, M 64 s. 84, 86, C 101; NA, Praha, ČM | ||
| + | 1884–1900, karton 3618; Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien, 5 Prag, | ||
| + | Fasc. 1121, 1126. | ||
| + | |||
| + | Ludmila Hlaváčková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1813]] | [[Kategorie:1813]] | ||
| + | [[Kategorie:Lochovice]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 9. 7. 2020, 19:08
| Jacob FISCHEL | |
 | |
| Narození | 19.4.1813 |
|---|---|
| Místo narození | Lochovice (u Berouna) |
| Úmrtí | 5.6.1892 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 213-214 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55246 |
FISCHEL, Jacob, * 19. 4. 1813 Lochovice (u Berouna), † 5. 6. 1892 Praha, lékař psychiatr, pedagog
Pocházel z německé židovské rodiny. Gymnazijní, filozofická i lékařská studia absolvoval v Praze 1841 (Med. Dr.) a 1842 (Chir. Dr.), byl i magistrem porodnictví. Po promoci pracoval jako sekundář na různých odděleních ve Všeobecné nemocnici, od 1844 na psychiatrickém oddělení. 1846 se stal primářem v pražském ústavu choromyslných. 1850 tam měl být jmenován ředitelem jako nástupce prof. J. Riedla, z náboženských důvodů k tomu nedošlo; nadále se věnoval široké soukromé praxi, ustanovení se dočkal až 1868. Od 1848 ohlašoval na lékařské fakultě přednášky z praktické a soudní psychiatrie v působnosti soukromého docenta. 1873 byl již jako uznávaný pedagog jmenován mimořádným profesorem psychiatrie. Ačkoli neměl psychiatrickou kliniku, je považován za prvního typického profesora svého oboru v českých zemích. Po rozdělení lékařské fakulty na českou a německou 1883 přešel na německou fakultu. Zasloužil se o vybudování mimopražských ústavů pro choromyslné. V Kosmonosech (tehdy součásti Mladé Boleslavi) byl k těmto účelům adaptován zrušený klášter a nové zařízení vzniklo v Dobřanech (u Plzně). 1885 odešel na odpočinek. Nemnoho publikoval v německém lékařském časopisu Prager Viertel jahrschrift für praktische Heilkunde, uveřejnil asi deset časopiseckých studií především o psychiatrickém ústavnictví.
D: Prag’s K. K. Irrenanstalt und ihr Wirken seit ihrem Entstehen bis incl. 1850, Erlangen 1853.
L: OSN 9, s. 263; MSN 2, s. 764; Wininger 2, s. 256; BL 1, s. 351; BSPLF 1, s. 95; BLDMF, s. 65–66; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, s. 368; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 508; V. Vondráček, Německá psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Česká a slovenská psychiatrie 62, 1966, s. 124–131; K. Rustler, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Augenheilkunde, Dermatologie, Oto- und Rhinologie, Psychiatrie und Zahnheilkunde an der Medizinischen Fakultät der Deutschen Universität in Prag, med., Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, s. 94–96; Koerting, s. 186; E. Vencovský, Počátky české psychiatrie, 1957, s. 110–112; týž, Čtení o psychiatrii, 1983, rejstřík; týž, Sto let české psychiatrické kliniky v Praze 1886–1986, 1987, s. 47–50; Prager medizinische Wochenschrift 10, 1885, s. 319; tamtéž 16, 1891, s. 489–490 (50jähriges Doktorjubiläum); nekrology in: tamtéž 17, 1892, s. 251–252; Prager Tagblatt 5. 6. 1892; L. Macák – A. Doněk ad., 120. výročí úmrtí prof. MUDr. J. F., in: Psychiatrie pro praxi 13, 2012, č. 3, s. 138; G. Gaugusch, Wer einmal war: das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, Wien 2011, s. 631–634.
P: Archiv UK, Praha, NLF PA, M 64 s. 84, 86, C 101; NA, Praha, ČM 1884–1900, karton 3618; Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien, 5 Prag, Fasc. 1121, 1126.
Ludmila Hlaváčková
