FISCHEL Jacob 19.4.1813-5.6.1892: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 213-214
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 20. 11. 2019, 18:40

Jacob FISCHEL
Narození 19.4.1813
Místo narození Lochovice (u Berouna)
Úmrtí 5.6.1892
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 213-214

FISCHEL, Jacob, * 19. 4. 1813 Lochovice (u Berouna), † 5. 6. 1892 Praha, lékař psychiatr, pedagog

Pocházel z německé židovské rodiny. Gymnazijní, filozofická i lékařská studia absolvoval v Praze 1841 (Med. Dr.) a 1842 (Chir. Dr.), byl i magistrem porodnictví. Po promoci pracoval jako sekundář na různých odděleních ve Všeobecné nemocnici, od 1844 na psychiatrickém oddělení. 1846 se stal primářem v pražském ústavu choromyslných. 1850 tam měl být jmenován ředitelem jako nástupce prof. J. Riedla, z náboženských důvodů k tomu nedošlo; nadále se věnoval široké soukromé praxi, ustanovení se dočkal až 1868. Od 1848 ohlašoval na lékařské fakultě přednášky z praktické a soudní psychiatrie v působnosti soukromého docenta. 1873 byl již jako uznávaný pedagog jmenován mimořádným profesorem psychiatrie. Ačkoli neměl psychiatrickou kliniku, je považován za prvního typického profesora svého oboru v českých zemích. Po rozdělení lékařské fakulty na českou a německou 1883 přešel na německou fakultu. Zasloužil se o vybudování mimopražských ústavů pro choromyslné. V Kosmonosech (tehdy součásti Mladé Boleslavi) byl k těmto účelům adaptován zrušený klášter a nové zařízení vzniklo v Dobřanech (u Plzně). 1885 odešel na odpočinek. Nemnoho publikoval v německém lékařském časopisu Prager Viertel jahrschrift für praktische Heilkunde, uveřejnil asi deset časopiseckých studií především o psychiatrickém ústavnictví.

D: Prag’s K. K. Irrenanstalt und ihr Wirken seit ihrem Entstehen bis incl. 1850, Erlangen 1853.

L: OSN 9, s. 263; MSN 2, s. 764; Wininger 2, s. 256; BL 1, s. 351; BSPLF 1, s. 95; BLDMF, s. 65–66; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, s. 368; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 508; V. Vondráček, Německá psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Česká a slovenská psychiatrie 62, 1966, s. 124–131; K. Rustler, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Augenheilkunde, Dermatologie, Oto- und Rhinologie, Psychiatrie und Zahnheilkunde an der Medizinischen Fakultät der Deutschen Universität in Prag, med., Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, s. 94–96; Koerting, s. 186; E. Vencovský, Počátky české psychiatrie, 1957, s. 110–112; týž, Čtení o psychiatrii, 1983, rejstřík; týž, Sto let české psychiatrické kliniky v Praze 1886–1986, 1987, s. 47–50; Prager medizinische Wochenschrift 10, 1885, s. 319; tamtéž 16, 1891, s. 489–490 (50jähriges Doktorjubiläum); nekrology in: tamtéž 17, 1892, s. 251–252; Prager Tagblatt 5. 6. 1892; L. Macák – A. Doněk ad., 120. výročí úmrtí prof. MUDr. J. F., in: Psychiatrie pro praxi 13, 2012, č. 3, s. 138; G. Gaugusch, Wer einmal war: das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, Wien 2011, s. 631–634.

P: Archiv UK, Praha, NLF PA, M 64 s. 84, 86, C 101; NA, Praha, ČM 1884–1900, karton 3618; Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien, 5 Prag, Fasc. 1121, 1126.

Ludmila Hlaváčková