FISCHER Artur 4.10.1886-?23.1.1943: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = po 23.1.1943
 
| datum úmrtí = po 23.1.1943
 
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko)
 
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko)
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />89- Průmyslový výtvarník
89- Průmyslový výtvarník
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 214
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 20. 11. 2019, 18:42

Artur FISCHER
Narození 4.10.1886
Místo narození Lomnice nad Popelkou
Úmrtí po 23.1.1943
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
89- Průmyslový výtvarník
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 214

FISCHER, Artur, * 4. 10. 1886 Lomnice nad Popelkou, † po 23. 1. 1943 Osvětim (Polsko), malíř, textilní návrhář

Pocházel z rodiny obchodníka, v rodišti absolvoval tkalcovskou školu. Studoval na Akademii umění v Drážďanech u R. Müllera, přátelil se a bydlel se spolužákem – spisovatelem a výtvarníkem F. Gellnerem. Techniku malby si F. doplnil u tyrolského malíře A. Eggera-Lienze. 1914 se oženil s dcerou jičínského textilního podnikatele Klárou Popperovou a 1916 se jim narodil syn Josef. Po první světové válce na pražské AVU ve speciálce profesora M. Pirnera poznal svého životního přítele, malíře a grafika Karla Holana.

Dochované F. obrazy jsou oproštěné od popisných detailů, vynikají zjednodušenou formou a minimalizovanou barevností, jsou ovlivněny derainovským novoklasicismem. Maloval portréty, zátiší, a především krajiny, 1934 namaloval poslední známý obraz Zimní krajina. 1928 se po umělecké stránce ujal podniku svého tchána na výrobu tkaných textilií v Jičíně. Vybudoval tkalcovnu na ručně vázané koberce, gobelíny, záclony a dekorační látky. Originální vzory, které se blížily evropské meziválečné avantgardě, sám navrhoval. Sehrál průkopnickou úlohu v českém uměleckém textilu. Závod byl 1939 arizován a 1942 byl F. s rodinou internován v Sobotce, kde pracoval na nucených pracích jako zemědělský dělník. S transportem mladoboleslavských Židů byl 13. 1. 1943 převezen do Terezína, za deset dnů nato se ženou a synem deportován do Osvětimi, kde všichni zahynuli.

L: Toman 1, s. 222; SČSVU 2, s. 252; K. Holan, A. F., katalog, 1947; A. Pařík, Zapomenutý malíř A. F. se vrací do Jičína, in: Roš chodeš. Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku 71, 2009, č. 6, s. 10–11; http://basevijc.webnode.cz (týž, A. F. – zapomenutý malíř, Občanské sdružení Baševi, 2010).

Martin Kučera