FISCHER František 30.8.1886-10.11.1966: Porovnání verzí

Z Personal
(FISCHER_František_30.8.1886-10.11.1966)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František FISCHER
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''FISCHER, František,''' ''* 30. 8. 1886 Praha, † 10. 11. 1966 Praha, astronom, farmaceut''
 +
 
 +
Původním povoláním byl F. farmaceut, který se astronomii věnoval
 +
amatérsky. O pozorování hvězdné oblohy se zajímal ještě
 +
před první světovou válkou, kdy měl k dispozici krátký čtyřpalcový
 +
zrcadlový dalekohled, tzv. brachyteleskop (brachyt), vynalezený
 +
v šedesátých letech 19. století vídeňskými optiky a konstruktéry
 +
J. Fosterem a K. Frischem. Příležitost rozvíjet astronomii jako
 +
svou další profesi dostal během války, kdy byl příslušníkem československých
 +
legií v Taškentu. Tam se 1917 seznámil s ředitelem
 +
hvězdárny J. P. Glutajevem a astrofyzikem A. N. Rozanovem;
 +
předmětem jejich společného výzkumu prováděného
 +
pomocí velkého astrografu byla spektrální analýza hvězd v souhvězdí
 +
Orla a studium povrchu Měsíce.
 +
 
 +
Poté co se vrátil do ČSR, zakoupil refraktor vyrobený počátkem
 +
20. století mnichovskou optickou firmou Reinfelder & Hertel
 +
a po dostavění své vily v Praze 4-Podolí (ul. Na Zlatnici 16) jej
 +
umístil do otáčivé kopule na speciálně vybudované střešní nástavbě.
 +
Kopule o průměru 4,8 m měla 1 m širokou štěrbinu sahající
 +
15o přes zenit, refraktor o průměru 190 mm a ohniskové
 +
vzdálenosti 3000 mm byl instalován na mohutné paralaktické
 +
konstrukci a už na jaře 1924 uveden do provozu. V dalších letech
 +
dal F. k dalekohledu zhotovit speciální přídavná zařízení
 +
umožňující např. fotografování zatmění. Kromě přístrojů měla
 +
F. observatoř i velkou knihovnu obsahující jak základní astronomické
 +
spisy, tak vzácné staré tisky z oboru selenografie. Hlavním
 +
programem hvězdárny bylo mapování Měsíce, fotografování
 +
stálic, komet a mlhovin, pořádání besed spojených s pozorováním
 +
meteorů aj. F. publikoval práce věnované astronomii, např.
 +
příručku ''Lunární útvar Šafařík'' s podrobným popisem a mapou
 +
měsíčního kráteru Cyrillus B a odborné i populárněnaučné
 +
články v časopisech ''Říše hvězd'' a ''Kosmické rozhledy''.
 +
 
 +
Po F. smrti dalekohled i s příslušenstvím rodina darovala Československé
 +
astronomické společnosti, později byl instalován do
 +
západní kopule hvězdárny v Praze 8 (Ďáblicích), kde byla uložena
 +
i část F. knihovny.
 +
 
 +
'''D:''' Lunární útvar Šafařík (také jako The Lunar Formation Šafařík), 1937;
 +
Povrch Měsíce (s J. Klepeštou a J. Bouškou), 1955, 1961.
 +
 
 +
'''L:''' J. Klepešta, Dvacet let mezi přáteli astronomie, 1937, passim; Tomeš 1,
 +
s. 317; Š. Kovář, Hvězdárna F. F. v Praze-Podolí (1923), in: Kosmické rozhledy
 +
2, 2002, s. 8–9.
 +
 
 +
Ivo Kraus
 
    
 
    
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]

Verze z 13. 1. 2018, 14:21

František FISCHER
Narození 30.8.1886
Místo narození Praha
Úmrtí 10.11.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání 9- Astronom nebo astrolog

FISCHER, František, * 30. 8. 1886 Praha, † 10. 11. 1966 Praha, astronom, farmaceut

Původním povoláním byl F. farmaceut, který se astronomii věnoval amatérsky. O pozorování hvězdné oblohy se zajímal ještě před první světovou válkou, kdy měl k dispozici krátký čtyřpalcový zrcadlový dalekohled, tzv. brachyteleskop (brachyt), vynalezený v šedesátých letech 19. století vídeňskými optiky a konstruktéry J. Fosterem a K. Frischem. Příležitost rozvíjet astronomii jako svou další profesi dostal během války, kdy byl příslušníkem československých legií v Taškentu. Tam se 1917 seznámil s ředitelem hvězdárny J. P. Glutajevem a astrofyzikem A. N. Rozanovem; předmětem jejich společného výzkumu prováděného pomocí velkého astrografu byla spektrální analýza hvězd v souhvězdí Orla a studium povrchu Měsíce.

Poté co se vrátil do ČSR, zakoupil refraktor vyrobený počátkem 20. století mnichovskou optickou firmou Reinfelder & Hertel a po dostavění své vily v Praze 4-Podolí (ul. Na Zlatnici 16) jej umístil do otáčivé kopule na speciálně vybudované střešní nástavbě. Kopule o průměru 4,8 m měla 1 m širokou štěrbinu sahající 15o přes zenit, refraktor o průměru 190 mm a ohniskové vzdálenosti 3000 mm byl instalován na mohutné paralaktické konstrukci a už na jaře 1924 uveden do provozu. V dalších letech dal F. k dalekohledu zhotovit speciální přídavná zařízení umožňující např. fotografování zatmění. Kromě přístrojů měla F. observatoř i velkou knihovnu obsahující jak základní astronomické spisy, tak vzácné staré tisky z oboru selenografie. Hlavním programem hvězdárny bylo mapování Měsíce, fotografování stálic, komet a mlhovin, pořádání besed spojených s pozorováním meteorů aj. F. publikoval práce věnované astronomii, např. příručku Lunární útvar Šafařík s podrobným popisem a mapou měsíčního kráteru Cyrillus B a odborné i populárněnaučné články v časopisech Říše hvězd a Kosmické rozhledy.

Po F. smrti dalekohled i s příslušenstvím rodina darovala Československé astronomické společnosti, později byl instalován do západní kopule hvězdárny v Praze 8 (Ďáblicích), kde byla uložena i část F. knihovny.

D: Lunární útvar Šafařík (také jako The Lunar Formation Šafařík), 1937; Povrch Měsíce (s J. Klepeštou a J. Bouškou), 1955, 1961.

L: J. Klepešta, Dvacet let mezi přáteli astronomie, 1937, passim; Tomeš 1, s. 317; Š. Kovář, Hvězdárna F. F. v Praze-Podolí (1923), in: Kosmické rozhledy 2, 2002, s. 8–9.

Ivo Kraus