Verze z 20. 11. 2019, 18:46, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FISCHER František 30.8.1886-10.11.1966

Z Personal
František FISCHER
Narození 30.8.1886
Místo narození Praha
Úmrtí 10.11.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání 9- Astronom nebo astrolog
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 216

FISCHER, František, * 30. 8. 1886 Praha, † 10. 11. 1966 Praha, astronom, farmaceut

Původním povoláním byl F. farmaceut, který se astronomii věnoval amatérsky. O pozorování hvězdné oblohy se zajímal ještě před první světovou válkou, kdy měl k dispozici krátký čtyřpalcový zrcadlový dalekohled, tzv. brachyteleskop (brachyt), vynalezený v šedesátých letech 19. století vídeňskými optiky a konstruktéry J. Fosterem a K. Frischem. Příležitost rozvíjet astronomii jako svou další profesi dostal během války, kdy byl příslušníkem československých legií v Taškentu. Tam se 1917 seznámil s ředitelem hvězdárny J. P. Glutajevem a astrofyzikem A. N. Rozanovem; předmětem jejich společného výzkumu prováděného pomocí velkého astrografu byla spektrální analýza hvězd v souhvězdí Orla a studium povrchu Měsíce.

Poté co se vrátil do ČSR, zakoupil refraktor vyrobený počátkem 20. století mnichovskou optickou firmou Reinfelder & Hertel a po dostavění své vily v Praze 4-Podolí (ul. Na Zlatnici 16) jej umístil do otáčivé kopule na speciálně vybudované střešní nástavbě. Kopule o průměru 4,8 m měla 1 m širokou štěrbinu sahající 15o přes zenit, refraktor o průměru 190 mm a ohniskové vzdálenosti 3000 mm byl instalován na mohutné paralaktické konstrukci a už na jaře 1924 uveden do provozu. V dalších letech dal F. k dalekohledu zhotovit speciální přídavná zařízení umožňující např. fotografování zatmění. Kromě přístrojů měla F. observatoř i velkou knihovnu obsahující jak základní astronomické spisy, tak vzácné staré tisky z oboru selenografie. Hlavním programem hvězdárny bylo mapování Měsíce, fotografování stálic, komet a mlhovin, pořádání besed spojených s pozorováním meteorů aj. F. publikoval práce věnované astronomii, např. příručku Lunární útvar Šafařík s podrobným popisem a mapou měsíčního kráteru Cyrillus B a odborné i populárněnaučné články v časopisech Říše hvězd a Kosmické rozhledy.

Po F. smrti dalekohled i s příslušenstvím rodina darovala Československé astronomické společnosti, později byl instalován do západní kopule hvězdárny v Praze 8 (Ďáblicích), kde byla uložena i část F. knihovny.

D: Lunární útvar Šafařík (také jako The Lunar Formation Šafařík), 1937; Povrch Měsíce (s J. Klepeštou a J. Bouškou), 1955, 1961.

L: J. Klepešta, Dvacet let mezi přáteli astronomie, 1937, passim; Tomeš 1, s. 317; Š. Kovář, Hvězdárna F. F. v Praze-Podolí (1923), in: Kosmické rozhledy 2, 2002, s. 8–9.

Ivo Kraus