Biografický slovník
FISCHER František Xaver 1819-28.5.1890: Porovnání verzí
(FISCHER_František_Xaver_1819-1890) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1819 | | datum narození = 1819 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Dvůr Králové nad Labem |
| − | | datum úmrtí = 1890 | + | | datum úmrtí = 28.5.1890 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Litomyšl |
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 216-217 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''FISCHER, František Xaver,''' ''* 1819 Dvůr Králové nad Labem, † 28. 5. 1890 Litomyšl, pedagog, autor učebnic'' | ||
| + | |||
| + | Navštěvoval gymnázium v Hradci Králové, poté filozofii v Praze, | ||
| + | kde pokračoval studiem na právnické fakultě. Práva nedokončil, | ||
| + | zběhl z nich po dvou letech, nadále se věnoval povolání vychovatele a učitele. Našel si místo domácího učitele v rodině | ||
| + | velkostatkáře Františka Riedla v obci Dolní Přím, kde pracoval | ||
| + | do 1846. Další pracovní kariéru spojil s pedagogickou činností | ||
| + | na gymnáziu. Nejprve působil jako auskultant a od 1849 jako | ||
| + | suplent při gymnáziu v Hradci Králové. Vyučoval zejména přírodopis | ||
| + | a podle potřeby také matematiku. Po přijetí gymnazijní | ||
| + | reformy F. Exnera a H. Bonitze se F. postavení upevnilo, 1852 | ||
| + | byl jmenován profesorem. Pro své studenty ve vyšších třídách | ||
| + | gymnázia vydal ''Nerostopis'' (1864) a pro nižší gymnazijní třídy ve | ||
| + | dvou svazcích ''Arithmetiku'' (1868, 1870). Učebnice byly oblíbené | ||
| + | a vycházely opakovaně. Příležitostně přispíval do odborného pedagogického | ||
| + | tisku. Jeho zásluhy byly oceněny 1879 Zlatým záslužným | ||
| + | křížem s korunou. V Hradci Králové působil téměř | ||
| + | třiatřicet let. 1881 byl jmenován ředitelem gymnázia v Litomyšli, | ||
| + | kde strávil poslední léta života. Syn František († 13. 1. 1918) | ||
| + | vystudoval klasickou filologii a zvolil si povolání po otci, učil | ||
| + | mimo jiné na gymnáziu v Hradci Králové (1882–1913). Mladší | ||
| + | Adolf se stal státním úředníkem, pracoval na okresním hejtmanství | ||
| + | v Čáslavi i na místodržitelství v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, s. 266; MSN 2, s. 764; Památník gymnasia Královéhradeckého, | ||
| + | L. Brtnický – A. Mejstřík – F. Teršl (eds.), 1927, s. LXIV, 57, 71–72. | ||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:1819]] | [[Kategorie:1819]] | ||
| + | [[Kategorie:Dvůr Králové nad Labem]] | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
| + | [[Kategorie:Litomyšl]] | ||
Aktuální verze z 20. 11. 2019, 19:46
| František Xaver FISCHER | |
 | |
| Narození | 1819 |
|---|---|
| Místo narození | Dvůr Králové nad Labem |
| Úmrtí | 28.5.1890 |
| Místo úmrtí | Litomyšl |
| Povolání | 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 216-217 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55266 |
FISCHER, František Xaver, * 1819 Dvůr Králové nad Labem, † 28. 5. 1890 Litomyšl, pedagog, autor učebnic
Navštěvoval gymnázium v Hradci Králové, poté filozofii v Praze, kde pokračoval studiem na právnické fakultě. Práva nedokončil, zběhl z nich po dvou letech, nadále se věnoval povolání vychovatele a učitele. Našel si místo domácího učitele v rodině velkostatkáře Františka Riedla v obci Dolní Přím, kde pracoval do 1846. Další pracovní kariéru spojil s pedagogickou činností na gymnáziu. Nejprve působil jako auskultant a od 1849 jako suplent při gymnáziu v Hradci Králové. Vyučoval zejména přírodopis a podle potřeby také matematiku. Po přijetí gymnazijní reformy F. Exnera a H. Bonitze se F. postavení upevnilo, 1852 byl jmenován profesorem. Pro své studenty ve vyšších třídách gymnázia vydal Nerostopis (1864) a pro nižší gymnazijní třídy ve dvou svazcích Arithmetiku (1868, 1870). Učebnice byly oblíbené a vycházely opakovaně. Příležitostně přispíval do odborného pedagogického tisku. Jeho zásluhy byly oceněny 1879 Zlatým záslužným křížem s korunou. V Hradci Králové působil téměř třiatřicet let. 1881 byl jmenován ředitelem gymnázia v Litomyšli, kde strávil poslední léta života. Syn František († 13. 1. 1918) vystudoval klasickou filologii a zvolil si povolání po otci, učil mimo jiné na gymnáziu v Hradci Králové (1882–1913). Mladší Adolf se stal státním úředníkem, pracoval na okresním hejtmanství v Čáslavi i na místodržitelství v Praze.
L: OSN 9, s. 266; MSN 2, s. 764; Památník gymnasia Královéhradeckého, L. Brtnický – A. Mejstřík – F. Teršl (eds.), 1927, s. LXIV, 57, 71–72.
Pavla Vošahlíková
