Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FISCHER Géza 25.3.1899-4.3.1963

{{Infobox - osoba
| jméno = Géza FISCHER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 25.3.1899
| místo narození = Temešvár (Rumunsko)
| datum úmrtí = 4.3.1963
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 78- Hudební interpret

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 218
}}

'''FISCHER, Géza,''' ''* 25. 3. 1899 Temešvár (Rumunsko), † 4. 3. 1963 Brno, zpěvák, pedagog''

Pocházel z rodiny vojenského kapelníka, který v době F. narození
působil v Uhrách. Rodina se přestěhovala do Vídně, kde se
talentovaný syn uplatnil ve sboru Volksoper a začal studovat.
1910 získal otec zaměstnání v Praze jako hráč České filharmonie
a Národního divadla. F. uvažoval o studiích na námořní akademii
v Rijece, avšak nakonec absolvoval obchodní akademii
v Praze. Za první světové války narukoval na italskou frontu. Po
návratu krátce pracoval jako úředník pražského šekového úřadu.
1922 ho angažoval do Německého divadla A. Zemlinsky, na jehož
radu se věnoval dalšímu hudebnímu školení, a to u M. Kleina
v Praze a u M. Ulanowského a S. Salvatiho v Rakousku. První
angažmá získal 1922/23 jako barytonista Německého divadla
v Praze. 1923–29 byl členem Slovenského národního divadla
v Bratislavě, jehož operní soubor v té době vedl O. Nedbal.
F. disponoval jasným barytonem, výbornou kantilénou a kultivovaným
projevem. Vynikal v českém a slovenském repertoáru
(Přemysl, B. Smetana: ''Libuše''; Vok, B. Smetana: ''Čertova stěna'';
Šujskij, A. Dvořák: ''Dimitrij''; Bohuš, A. Dvořák: ''Jakobín''). Největší
ohlas měly jeho role ve Verdiho operách (Germont, ''La Traviata'';
Posa, ''Don Carlos'') a v mozartovském repertoáru (Almaviva,
''Figarova svatba'').

Od 1929 byl angažován ředitelem F. Neumannem do brněnského
Národního divadla, kde zprvu náhodně zaskočil za náhle indisponovaného
sólistu a jehož členem poté zůstal až do konce
života. Stal se interpretem širokého repertoáru, nastudoval okolo
sto padesáti velkých rolí. Nejčastěji vystupoval v operách
B. Smetany a P. I. Čajkovského, ale uplatnil se i v moderních
operách L. Janáčka, R. Karla, J. Křičky, B. Martinů, O. Chlubny,
P. Haase či J. Weinbergra. Ve své době patřil k nejvýraznějším
osobnostem brněnské operní scény. 1922–32 hostoval v několika
rolích i v pražském Národním divadle. Během německé okupace
byl vězněn, po konci války úspěšně navázal na předchozí
kariéru a od 1953 začal vyučovat na konzervatoři a od 1962
krátce na JAMU. 1959 byl jmenován zasloužilým umělcem.

'''D:''' role v Brně, výběr: Tausendmark (B. Smetana, Braniboři v Čechách),
1936, 1948, 1959; Kalina (týž, Tajemství), 1934, 1938, 1941, 1945, 1949,
1952, 1961; Vladislav (týž, Dalibor), 1936, 1939, 1944, 1947, 1953; Bohuš
(A. Dvořák, Jakobín), 1934, 1939, 1941, 1945, 1949; Almaviva (W. A. Mozart,
Figarova svatba) 1936, 1947, 1954; Oněgin (P. I. Čajkovskij, Evžen
Oněgin), 1947, 1949, 1956; Rigoletto (G. Verdi, Rigoletto), 1929, 1933,
1940, 1946, 1950, 1956; Sharples (G. Puccini, Madame Butterfly), 1930,
1937, 1946, 1954; Marcel (týž, Bohéma), 1933, 1940, 1947; Jaroslav Prus
(L. Janáček, Věc Makropulos), 1935, 1948, 1957; Šiškov (týž, Z mrtvého
domu), 1930, 1937, 1948, 1958; Oblačný (týž, Výlety páně Broučkovy),
1937, 1954.

'''L:''' HS 1, s. 326; Postavy brněnského jeviště (1884–1984) 1, 1984,
s. 271–274 (se soupisem rolí); http://encyklopedie.brna.cz; www.archiv.
narodni-divadlo.cz; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava
1989; KRL 2, s. 1143.

'''P:''' Archiv ND v Brně.

Marie Makariusová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

[[Kategorie:1899]]
[[Kategorie:Temešvár]]
[[Kategorie:1963]]
[[Kategorie:Brno]]