Biografický slovník
FISCHER Hans Georg 8.7.1587-1669: Porovnání verzí
(FISCHER_Hans_Georg_8.7.1587-1669) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.7.1587 | | datum narození = 8.7.1587 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Okrouhlá (u Chebu) |
| datum úmrtí = 1669 | | datum úmrtí = 1669 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 218 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''FISCHER, Hans Georg''' ''(též Johann), * 8. 7. 1587 Okrouhlá (u Chebu), † 1669 ?, umělecký truhlář a řezbář'' | ||
| + | |||
| + | Ve F. době se jeho rodiště jmenovalo Scheibenreuth. Byl vnukem | ||
| + | řezbáře Wolfa F. (před 1530–před 1576). Řezbářské řemeslo provozoval | ||
| + | i jeho otec Georg, zvaný Řezbář (* 1555).Matka Eva, roz. | ||
| + | Mülpeterová, byla spřízněna s Adamem Eckem (1604–1664), jedním ze | ||
| + | zakladatelů chebské reliéfní intarzie, k jejímž nejvýznamnějším | ||
| + | představitelům patřil i F. Své práce signoval H G Fischer | ||
| + | a Egra, byl mistrem nejjemnějšího řezbářství elegantních forem. | ||
| + | V českých zemích se dochovala jediná jeho signovaná deska, ''Madona s dítětem korunovaná anděly'', v pražském Uměleckoprůmyslovém | ||
| + | museu. K nejhodnotnějším patří ''deska Bolestný Kristus'', | ||
| + | uložená v londýnském Victoria and Albert Museum. Byla vytvořena | ||
| + | volně podle německé rytiny Ludwiga Kruga. Je mu připisována | ||
| + | i deska ''Kamenování sv. Štěpána'', vytvořená podle italské rytiny | ||
| + | Marcella Venusta, a signovaná práce ''Únos Heleny''. Obě díla se | ||
| + | stala součástí anglické Pasoldovy sbírky. V drážďanské klenotnici | ||
| + | Grünes Gewölbe byla uložena podepsaná díla ''Pýramos a Thisbé'' a ''Bitva u Zamy'', jejíž repliku uchovává Kunstgewerbemuseum | ||
| + | v Berlíně. V norimberském Germanisches Nationalmuseum se | ||
| + | nachází deska ''Vanitas'', v drážďanské sbírce deska ''Zvěstování pastýřům'', | ||
| + | obě byly F. připsány. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' M. Mžyková, Chebská reliéfní intarzie, 1986, s. 8, 9, 26, 27, 33, 34, 55; | ||
| + | EBL 1, s. 26–27. | ||
| + | |||
| + | Jana Brabencová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
[[Kategorie:1587]] | [[Kategorie:1587]] | ||
| + | [[Kategorie:Okrouhlá]] | ||
[[Kategorie:1669]] | [[Kategorie:1669]] | ||
Aktuální verze z 20. 11. 2019, 19:49
| Hans Georg FISCHER | |
 | |
| Narození | 8.7.1587 |
|---|---|
| Místo narození | Okrouhlá (u Chebu) |
| Úmrtí | 1669 |
| Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 218 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55293 |
FISCHER, Hans Georg (též Johann), * 8. 7. 1587 Okrouhlá (u Chebu), † 1669 ?, umělecký truhlář a řezbář
Ve F. době se jeho rodiště jmenovalo Scheibenreuth. Byl vnukem řezbáře Wolfa F. (před 1530–před 1576). Řezbářské řemeslo provozoval i jeho otec Georg, zvaný Řezbář (* 1555).Matka Eva, roz. Mülpeterová, byla spřízněna s Adamem Eckem (1604–1664), jedním ze zakladatelů chebské reliéfní intarzie, k jejímž nejvýznamnějším představitelům patřil i F. Své práce signoval H G Fischer a Egra, byl mistrem nejjemnějšího řezbářství elegantních forem. V českých zemích se dochovala jediná jeho signovaná deska, Madona s dítětem korunovaná anděly, v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. K nejhodnotnějším patří deska Bolestný Kristus, uložená v londýnském Victoria and Albert Museum. Byla vytvořena volně podle německé rytiny Ludwiga Kruga. Je mu připisována i deska Kamenování sv. Štěpána, vytvořená podle italské rytiny Marcella Venusta, a signovaná práce Únos Heleny. Obě díla se stala součástí anglické Pasoldovy sbírky. V drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe byla uložena podepsaná díla Pýramos a Thisbé a Bitva u Zamy, jejíž repliku uchovává Kunstgewerbemuseum v Berlíně. V norimberském Germanisches Nationalmuseum se nachází deska Vanitas, v drážďanské sbírce deska Zvěstování pastýřům, obě byly F. připsány.
L: M. Mžyková, Chebská reliéfní intarzie, 1986, s. 8, 9, 26, 27, 33, 34, 55; EBL 1, s. 26–27.
Jana Brabencová
