FISCHER Ivo 23.8.1924-6.12.1990: Porovnání verzí

Z Personal
(FISCHER_Ivo_23.8.1924-6.12.1990)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 23.8.1924
 
| datum narození = 23.8.1924
| místo narození = Letky, o. Praha-západ
+
| místo narození = Letky (č. o. Libčice nad Vltavou)
 
| datum úmrtí = 6.12.1990
 
| datum úmrtí = 6.12.1990
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ivo FISCHER
+
}}
 +
 
 +
'''FISCHER, Ivo,''' ''* 23. 8. 1924 Letky (č. o. Libčice nad Vltavou), † 6. 12. 1990 Praha, rozhlasový pracovník, publicista, dramaturg, textař''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny vládního rady Karla F. (1879–1943) a Milady,
 +
roz. Fischerové (1884–1963). Do velmi rozvětvené rodiny patřili
 +
dále bratranci: hudební skladatel Jan Frank F. (1921–2006)
 +
a Václav F. (* 6. 2. 1926, † 15. 7. 2013), textař a spisovatel.
 +
 
 +
F. byl 1941 po incidentu s německým důstojníkem vyloučen ze
 +
studia na všech středních školách a dostudoval po válce. Již 1946
 +
vydal básnickou sbírku ''Balady z konce katastrofy''. Nedokončil studium
 +
na Filozofické fakultě UK (1945–48) a stal se pracovníkem
 +
Československého rozhlasu. Po krátkém období v armádním vysílání
 +
(1949–50) pracoval od 1950 v literární redakci v Českých
 +
Budějovicích. Už tehdy spolupracoval s divadlem na inscenaci
 +
hry ''Skandál v obrazárně''. 1955 se vrátil do Československého rozhlasu,
 +
tentokrát do Prahy.
 +
 
 +
Prošel několika redakcemi, které připravovaly pravidelné pořady
 +
spojující zábavu a poučení. Podílel se na nich jako nápaditý autor
 +
i redaktor (''Černé hodinky'', ''Piš a slyš!'' ad.). Psal také rozhlasové hry
 +
a pohádky pro děti, z nichž některé byly později přepracovány
 +
pro jeviště. 1969 rozhlas opustil a stal se dramaturgem Divadla
 +
Rokoko. Začal soustavně spolupracovat s divadelními scénami,
 +
filmem a televizí. Psal libreta a texty k muzikálům (mj. ''Osm lásek Waldemara Matušky'', 1967; ''Filosofská historie'', text J. Dietl na motivy
 +
A. Jiráska, hudba Z. Petr, 1968; ''Pan Pickwick'', hudební komedie
 +
na motivy Ch. Dickense, hudba Z. Petr, vyd. 1971, premiéra
 +
v Divadle Rokoko, ''Pan Pickwick'' hrán i v zahraničí).Od poloviny
 +
šedesátých let psal texty písní k úspěšným filmům (''Pražská romance'',
 +
''Šíleně smutná princezna'', ''Fantom z Morrisvillu'' ad.). Jevištní
 +
tvorbě zůstal věrný i po 1974, kdy Divadlo Rokoko zaniklo.
 +
Překládal a upravoval libreta klasických operet pro Hudební divadlo
 +
v Karlíně (J. Offenbach, C. Zeller, K. Millöcker), pro další
 +
česká jeviště pak řadu domácích i zahraničních her pro nová nastudování
 +
(z tvorby 19. století např. Klicperovu veselohru ''Zlý jelen'',
 +
Plzeň 1983) a napsal několik vlastních dramatických textů
 +
(''Kapitán Fracasse'', ''Fantom operety'' ad.).
 +
 
 +
Stal se jedním z nejúspěšnějších textařů populárních písní, jichž
 +
vytvořil několik stovek. Jeho verše zpívala většina známých zpěváků,
 +
např. H. Vondráčková (''Podívej, kvete růže'', ''Červená řeka''),
 +
V. Neckář (''Stín katedrál''), a zvláště Waldemar Matuška (''Krysař'',
 +
''Růže z Texasu'', ''Slavíci z Madridu'', ''Jó, třešně zrály'', ''Sbohem lásko'',
 +
''Už koníček pádí'', ''Tuhle rundu platím já'' ad.), jemuž F. připravil
 +
také scénáře pro televizní seriály ''Dobrý večer s Waldemarem'' (1970–74) a ''Co neodnesl čas'' (1978–81). Překládal texty amerických
 +
lidových písní, jež se staly základem westernové éry v populární
 +
hudbě. Největší popularitu získala jeho česká úprava
 +
písně ''We shall overcome'' (''Jednou budem dál'') z repertoáru souboru
 +
Spirituál kvintet, spojená též s politickými změnami v Československu
 +
v listopadu 1989.
 +
 
 +
'''D:''' autorské práce: Balady z konce katastrofy (sbírka básní), 1946;Dětempro
 +
radost (leporelo, kresby M. Fischerová-Kvěchová), 1947; přehled filmů:
 +
http://kinobox.cz/.
 +
 
 +
'''L:''' EJ, část věcná, heslo Muzikál, 1975, s. 288; část jmenná – Československá
 +
scéna, 1990, s. 137 (se soupisem díla a literatury); J. Kotek, Dějiny české populární
 +
hudby a zpěvu 2, 1998, s. 289, 340, 353; Český hraný film 4,
 +
1961–1970, 2004; 5, 1971–1980, 2007; 6, 1981–1993, 2010, rejstřík; F. I.,
 +
Rozhlasová historie – Osobnosti a zlomové okamžiky dějin rozhlasu,
 +
http://www.rozhlas.cz/rozhlasovahistorie/lide/.
 +
 
 +
'''P:''' NK, Praha, Hudební oddělení; Městská knihovna v Praze, tištěné texty
 +
her a písní. Bibliografie k celému F. dílu pro divadlo (včetně úprav) a k tiskovému
 +
ohlasu; Divadelní ústav, Praha, knihovna, rozmnožené texty: Vzpomínky
 +
mi zůstanou, hra, 1970; Zítra touhle dobou, antilegenda hra, 1971,
 +
1986; Pan Muzikál se klaní, jevištní koláž ze známých muzikálů, 1981; Mluvící
 +
balík, hra na motivy knihy G. Durrella, 1988; Fantom operety, komedie
 +
podle románu E. Fikera, 1988; Kapitán Fracasse, hra na motivy románu
 +
T. Gautiera, 1990.
 +
 
 +
Jitka Ludvová, Marie Makariusová
  
== Literatura ==
 
  EJ, 137-138;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
  
 
[[Kategorie:1924]]
 
[[Kategorie:1924]]
[[Kategorie:Letky]]
+
[[Kategorie:Libčice nad Vltavou]]
 
[[Kategorie:1990]]
 
[[Kategorie:1990]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 13. 1. 2018, 16:48

Ivo FISCHER
Narození 23.8.1924
Místo narození Letky (č. o. Libčice nad Vltavou)
Úmrtí 6.12.1990
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel

FISCHER, Ivo, * 23. 8. 1924 Letky (č. o. Libčice nad Vltavou), † 6. 12. 1990 Praha, rozhlasový pracovník, publicista, dramaturg, textař

Pocházel z rodiny vládního rady Karla F. (1879–1943) a Milady, roz. Fischerové (1884–1963). Do velmi rozvětvené rodiny patřili dále bratranci: hudební skladatel Jan Frank F. (1921–2006) a Václav F. (* 6. 2. 1926, † 15. 7. 2013), textař a spisovatel.

F. byl 1941 po incidentu s německým důstojníkem vyloučen ze studia na všech středních školách a dostudoval po válce. Již 1946 vydal básnickou sbírku Balady z konce katastrofy. Nedokončil studium na Filozofické fakultě UK (1945–48) a stal se pracovníkem Československého rozhlasu. Po krátkém období v armádním vysílání (1949–50) pracoval od 1950 v literární redakci v Českých Budějovicích. Už tehdy spolupracoval s divadlem na inscenaci hry Skandál v obrazárně. 1955 se vrátil do Československého rozhlasu, tentokrát do Prahy.

Prošel několika redakcemi, které připravovaly pravidelné pořady spojující zábavu a poučení. Podílel se na nich jako nápaditý autor i redaktor (Černé hodinky, Piš a slyš! ad.). Psal také rozhlasové hry a pohádky pro děti, z nichž některé byly později přepracovány pro jeviště. 1969 rozhlas opustil a stal se dramaturgem Divadla Rokoko. Začal soustavně spolupracovat s divadelními scénami, filmem a televizí. Psal libreta a texty k muzikálům (mj. Osm lásek Waldemara Matušky, 1967; Filosofská historie, text J. Dietl na motivy A. Jiráska, hudba Z. Petr, 1968; Pan Pickwick, hudební komedie na motivy Ch. Dickense, hudba Z. Petr, vyd. 1971, premiéra v Divadle Rokoko, Pan Pickwick hrán i v zahraničí).Od poloviny šedesátých let psal texty písní k úspěšným filmům (Pražská romance, Šíleně smutná princezna, Fantom z Morrisvillu ad.). Jevištní tvorbě zůstal věrný i po 1974, kdy Divadlo Rokoko zaniklo. Překládal a upravoval libreta klasických operet pro Hudební divadlo v Karlíně (J. Offenbach, C. Zeller, K. Millöcker), pro další česká jeviště pak řadu domácích i zahraničních her pro nová nastudování (z tvorby 19. století např. Klicperovu veselohru Zlý jelen, Plzeň 1983) a napsal několik vlastních dramatických textů (Kapitán Fracasse, Fantom operety ad.).

Stal se jedním z nejúspěšnějších textařů populárních písní, jichž vytvořil několik stovek. Jeho verše zpívala většina známých zpěváků, např. H. Vondráčková (Podívej, kvete růže, Červená řeka), V. Neckář (Stín katedrál), a zvláště Waldemar Matuška (Krysař, Růže z Texasu, Slavíci z Madridu, Jó, třešně zrály, Sbohem lásko, Už koníček pádí, Tuhle rundu platím já ad.), jemuž F. připravil také scénáře pro televizní seriály Dobrý večer s Waldemarem (1970–74) a Co neodnesl čas (1978–81). Překládal texty amerických lidových písní, jež se staly základem westernové éry v populární hudbě. Největší popularitu získala jeho česká úprava písně We shall overcome (Jednou budem dál) z repertoáru souboru Spirituál kvintet, spojená též s politickými změnami v Československu v listopadu 1989.

D: autorské práce: Balady z konce katastrofy (sbírka básní), 1946;Dětempro radost (leporelo, kresby M. Fischerová-Kvěchová), 1947; přehled filmů: http://kinobox.cz/.

L: EJ, část věcná, heslo Muzikál, 1975, s. 288; část jmenná – Československá scéna, 1990, s. 137 (se soupisem díla a literatury); J. Kotek, Dějiny české populární hudby a zpěvu 2, 1998, s. 289, 340, 353; Český hraný film 4, 1961–1970, 2004; 5, 1971–1980, 2007; 6, 1981–1993, 2010, rejstřík; F. I., Rozhlasová historie – Osobnosti a zlomové okamžiky dějin rozhlasu, http://www.rozhlas.cz/rozhlasovahistorie/lide/.

P: NK, Praha, Hudební oddělení; Městská knihovna v Praze, tištěné texty her a písní. Bibliografie k celému F. dílu pro divadlo (včetně úprav) a k tiskovému ohlasu; Divadelní ústav, Praha, knihovna, rozmnožené texty: Vzpomínky mi zůstanou, hra, 1970; Zítra touhle dobou, antilegenda hra, 1971, 1986; Pan Muzikál se klaní, jevištní koláž ze známých muzikálů, 1981; Mluvící balík, hra na motivy knihy G. Durrella, 1988; Fantom operety, komedie podle románu E. Fikera, 1988; Kapitán Fracasse, hra na motivy románu T. Gautiera, 1990.

Jitka Ludvová, Marie Makariusová