FISCHER Ján Eugen 5.5.1905-4.2.1980

Z Personal
Ján Eugen FISCHER
Narození 5.5.1905
Místo narození Martin (Slovensko)
Úmrtí 4.2.1980
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 2- Fyzik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55352

FISCHER, Ján Eugen, * 5. 5. 1905 Martin (Slovensko), † 4. 2. 1980 Bratislava (Slovensko), teoretický fyzik, pedagog

Byl nejmladším ze sedmi dětí židovského obchodníka Ľudovíta F., po maturitě na reformovaném reálném gymnáziu v rodišti (1923) studoval 1923–28 matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Díky doporučení teoretika Františka Závišky mu bylo uděleno státní a zvláštní stipendium Matice slovenské k doktorskému studiu u profesora teoretické fyziky Gregora Wentzela v Curychu. Během pěti semestrů na švýcarské univerzitě F. připravil a odeslal k publikaci do časopisu Annalen der Physik dvě významné práce o teorii absorpce rentgenových paprsků a retardovaných maticových elementech v teorii rozptylu a teorii absorpce rentgenových paprsků, na jejichž základě obhájil doktorát filozofie a které významně ovlivnily teoretickou fyziku 20. století.

Po návratu do Prahy 1931 působil krátce ve Všeobecném penzijním ústavu, další dva roky se léčil z onemocnění tuberkulózou. Poté, až do zavedení rasových zákonů 1940, učil na různých slovenských středních školách (Kežmarok, Lučenec, Levice, Nová Baňa, Michalovce), po propuštění ze státní služby se stal výpomocným učitelem, zpočátku na židovské lidové škole v Michalovcích, od 1942 na obchodní akademii v Banské Bystrici. Za Slovenského národního povstání pomáhal jako překladatel a tlumočník v partyzánské obci Kalište.

Prvních pět let po osvobození působil jako středoškolský profesor v Banské Bystrici a Bratislavě, 1950 přešel trvale na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského, kde vedl nejdříve katedru fyziky (1954–61) a později, až do svého penzionování (1975), katedru teoretické fyziky. 1956 byl jmenován docentem, 1965 mimořádným profesorem. Ve vědecké činnosti navázal na své starší práce a spolu s mladšími kolegy uveřejnil několik článků věnovaných využití nerelativistické kvantové mechaniky k objasnění zákonitostí absorpce rentgenového záření, fotoelektrického jevu a Comptonova jevu. F. se uplatnil nejen jako vysokoškolský učitel, ale i jako autor učebnic, mj. Úvodu do atomovej fyziky I. (Fyzika atomového obalu) a II. (Fyzika atomového jádra).

D: výběr: Über die retardierten Matrixelemente in der Theorie der Streuung und Absorption von Röntgenstrahlen, in: Annalen der Physik 1931, s. 489–520; Beiträge zur Theorie der Absorption von Röntgenstrahlen, in: tamtéž, s. 821–850.

L: ČBS, s. 145–146; BLS 2, s. 584 (se soupisem díla a další literaturou); R. Zajac, Erwin Schrödinger a Slovensko, in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 35, 1990, č. 5, s. 273–277; J. Pišút – R. Zajac, O atómoch a kvantovaní, Bratislava 2010, s. 181.

Ivo Kraus