FISCHER Jan 22.1.1907-8.1.1960: Porovnání verzí
(FISCHER_Jan_21.1.1907-8.1.1960) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.1.1907 | | datum narození = 21.1.1907 | ||
− | | místo narození = Praha | + | | místo narození = Královské Vinohrady (dnes Praha) |
| datum úmrtí = 8.1.1960 | | datum úmrtí = 8.1.1960 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FISCHER, Jan,''' ''* 22. 1. 1907 Královské Vinohrady (dnes Praha), † 8. 1. 1960 Praha, ilustrátor, malíř, grafik'' | ||
+ | |||
+ | Syn Jana F. (1871–1952) a Anděly, roz. Pokorné. F. byl příbuzným | ||
+ | malíře H. Boettingera. Studoval na Malostranském a na | ||
+ | Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči, kde maturoval. Od dětství | ||
+ | rád kreslil, na přání rodičů však absolvoval Právnickou fakultu | ||
+ | UK (JUDr. 1930). Během studií strávil rok na Sorbonně | ||
+ | v Paříži, současně tam navštěvoval galerie a umělecké kursy. Poté | ||
+ | narukoval a během vojenské služby v Milovicích dosáhl hodnosti | ||
+ | kapitána. Právnické povolání vykonával jen půl roku, pak se úspěšně věnoval kreslení, ačkoli formální umělecké vzdělání nikdy | ||
+ | nezískal. Koncem dvacátých let byl znám jako kreslíř sportovních | ||
+ | námětů a karikatur (pohotově kreslil levou rukou). | ||
+ | 1934 se dále zdokonalil na studijním pobytu v Anglii. Ve svém | ||
+ | ateliéru v Praze na Újezdě navrhoval prospekty, plakáty, letáky, | ||
+ | jeho kresby otiskovala periodika ''České slovo'', ''Star'', ''Pražský ilustrovaný zpravodaj'', ''Lidové noviny'', | ||
+ | ''Pestrý týden'', ''Kvítko'', ''Rozruch''. Od | ||
+ | 1936 žil s manželkou Věrou, roz. Pražákovou, a třemi dětmi | ||
+ | v rodinné vile v Praze-Motole. | ||
+ | |||
+ | Věnoval se kresleným seriálům, začínal s příběhy Váši Olbrachtů | ||
+ | v časopise ''Rajská zahrada'' (1933–34). Na konci třicátých let se | ||
+ | seznámil se spisovatelem J. Foglarem, který připravoval komiksový | ||
+ | seriál pro časopis ''Mladý hlasatel''. Foglar napsal scénář | ||
+ | prvního příběhu o klukovské partě ''Rychlé šípy'' a navrhl osnovu prvních | ||
+ | obrázků, které předal F. k dalšímu zpracování. Tím začala | ||
+ | jejich pravidelná spolupráce, která trvala deset let. Zrodil se proslulý | ||
+ | kreslený seriál pro děti, který vycházel 1938–41 nejprve | ||
+ | v časopise ''Mladý hlasatel'' a 1946–48 v časopise ''Vpřed''. F. nakreslil | ||
+ | více než dvě stovky pokračování ''Rychlých šípů'' z celkových tři | ||
+ | sta šestnácti epizod. Ilustroval také první dva romány o Rychlých | ||
+ | šípech ''Záhada hlavolamu'' a ''Stínadla se bouří''. | ||
+ | |||
+ | Za německé okupace byl činný v ilegální skupině V boj, publikoval | ||
+ | karikatury v ilegálních časopisech a ve svém ateliéru jistou | ||
+ | dobu ukrýval ilegální vysílačku, 1942 jen náhodou unikl zatčení. | ||
+ | 1942 vystavoval olejomalby a kolorované kresby v Jičíně, | ||
+ | 1943 v Rubešově galerii v Praze. Mezi kresbami tužkou byly | ||
+ | i karikatury významných osobností pražského uměleckého světa. | ||
+ | Po válce působil jako tlumočník v zajateckém táboře, 1946 se | ||
+ | vrátil k přerušené spolupráci s J. Foglarem. Poté co spisovatel | ||
+ | musel redakci ''Vpřed'' 1948 opustit, pokračoval časopis s upraveným | ||
+ | názvem ''Junáci vpřed'' a F. do něj kreslil od 1949 seriál o pionýrské | ||
+ | skupině Jiskrovci. Počátkem padesátých let byl vyslýchán | ||
+ | Státní bezpečností. Odmítl kreslit politické karikatury do humoristického | ||
+ | týdeníku ''Dikobraz''. Vystřídal několik dělnických | ||
+ | zaměstnání v sodovkárně, autolakovně, v Meoptě Košíře pracoval | ||
+ | jako retušér obrázků pro prospekty. K původní profesi se vrátil | ||
+ | po 1956, dva roky poté byl přijat do Svazu výtvarných umělců | ||
+ | a mohl ilustrovat knihy pro nakladatelství Naše vojsko, | ||
+ | Státní tělovýchovné nakladatelství a Mladá fronta. Publikoval | ||
+ | kresby v ''Družstevních novinách'', ''Československém sportu'', ''Lidové demokracii'', ''Světě práce''. Připravoval scénář pro satirický kreslený | ||
+ | film, který již nerealizoval. Věnoval se i malbě se sportovní tematikou. | ||
+ | Mezi jeho záliby patřily šachy, hra na klavír, violoncello | ||
+ | i varhany. Byl pohřben v rodinném hrobě v Praze na Olšanských | ||
+ | hřbitovech. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Jungmann, Jubileum kreslíře Rychlých šípů, in: Res Musei Pragensis 7, | ||
+ | 1997, č. 7–8, s. 27–28; Tomeš 1, s. 318; Toman 1, s. 223; SČSVU 2, | ||
+ | s. 253–254. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 122, obraz 180; | ||
+ | AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910 (1920), karton | ||
+ | 60, pořadové číslo 216. | ||
+ | |||
+ | Václav Nosek | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] |
Verze z 20. 1. 2018, 11:20
Jan FISCHER | |
Narození | 21.1.1907 |
---|---|
Místo narození | Královské Vinohrady (dnes Praha) |
Úmrtí | 8.1.1960 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83151 |
FISCHER, Jan, * 22. 1. 1907 Královské Vinohrady (dnes Praha), † 8. 1. 1960 Praha, ilustrátor, malíř, grafik
Syn Jana F. (1871–1952) a Anděly, roz. Pokorné. F. byl příbuzným malíře H. Boettingera. Studoval na Malostranském a na Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči, kde maturoval. Od dětství rád kreslil, na přání rodičů však absolvoval Právnickou fakultu UK (JUDr. 1930). Během studií strávil rok na Sorbonně v Paříži, současně tam navštěvoval galerie a umělecké kursy. Poté narukoval a během vojenské služby v Milovicích dosáhl hodnosti kapitána. Právnické povolání vykonával jen půl roku, pak se úspěšně věnoval kreslení, ačkoli formální umělecké vzdělání nikdy nezískal. Koncem dvacátých let byl znám jako kreslíř sportovních námětů a karikatur (pohotově kreslil levou rukou). 1934 se dále zdokonalil na studijním pobytu v Anglii. Ve svém ateliéru v Praze na Újezdě navrhoval prospekty, plakáty, letáky, jeho kresby otiskovala periodika České slovo, Star, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Lidové noviny, Pestrý týden, Kvítko, Rozruch. Od 1936 žil s manželkou Věrou, roz. Pražákovou, a třemi dětmi v rodinné vile v Praze-Motole.
Věnoval se kresleným seriálům, začínal s příběhy Váši Olbrachtů v časopise Rajská zahrada (1933–34). Na konci třicátých let se seznámil se spisovatelem J. Foglarem, který připravoval komiksový seriál pro časopis Mladý hlasatel. Foglar napsal scénář prvního příběhu o klukovské partě Rychlé šípy a navrhl osnovu prvních obrázků, které předal F. k dalšímu zpracování. Tím začala jejich pravidelná spolupráce, která trvala deset let. Zrodil se proslulý kreslený seriál pro děti, který vycházel 1938–41 nejprve v časopise Mladý hlasatel a 1946–48 v časopise Vpřed. F. nakreslil více než dvě stovky pokračování Rychlých šípů z celkových tři sta šestnácti epizod. Ilustroval také první dva romány o Rychlých šípech Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří.
Za německé okupace byl činný v ilegální skupině V boj, publikoval karikatury v ilegálních časopisech a ve svém ateliéru jistou dobu ukrýval ilegální vysílačku, 1942 jen náhodou unikl zatčení. 1942 vystavoval olejomalby a kolorované kresby v Jičíně, 1943 v Rubešově galerii v Praze. Mezi kresbami tužkou byly i karikatury významných osobností pražského uměleckého světa. Po válce působil jako tlumočník v zajateckém táboře, 1946 se vrátil k přerušené spolupráci s J. Foglarem. Poté co spisovatel musel redakci Vpřed 1948 opustit, pokračoval časopis s upraveným názvem Junáci vpřed a F. do něj kreslil od 1949 seriál o pionýrské skupině Jiskrovci. Počátkem padesátých let byl vyslýchán Státní bezpečností. Odmítl kreslit politické karikatury do humoristického týdeníku Dikobraz. Vystřídal několik dělnických zaměstnání v sodovkárně, autolakovně, v Meoptě Košíře pracoval jako retušér obrázků pro prospekty. K původní profesi se vrátil po 1956, dva roky poté byl přijat do Svazu výtvarných umělců a mohl ilustrovat knihy pro nakladatelství Naše vojsko, Státní tělovýchovné nakladatelství a Mladá fronta. Publikoval kresby v Družstevních novinách, Československém sportu, Lidové demokracii, Světě práce. Připravoval scénář pro satirický kreslený film, který již nerealizoval. Věnoval se i malbě se sportovní tematikou. Mezi jeho záliby patřily šachy, hra na klavír, violoncello i varhany. Byl pohřben v rodinném hrobě v Praze na Olšanských hřbitovech.
L: J. Jungmann, Jubileum kreslíře Rychlých šípů, in: Res Musei Pragensis 7, 1997, č. 7–8, s. 27–28; Tomeš 1, s. 318; Toman 1, s. 223; SČSVU 2, s. 253–254.
P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 122, obraz 180; AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910 (1920), karton 60, pořadové číslo 216.
Václav Nosek