FISCHER Johann Nepomuk 29.5.1777-17.10.1847: Porovnání verzí

Z Personal
(FISCHER_Johann_Nep._29.5.1777-17.10.1847)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Johann Nep. FISCHER
+
| jméno = Johann Nepomuk FISCHER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.5.1777
 
| datum narození = 29.5.1777
| místo narození =  
+
| místo narození = Rumburk
 
| datum úmrtí = 17.10.1847
 
| datum úmrtí = 17.10.1847
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Johann Nep. FISCHER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 224-225
 +
}}
 +
 
 +
'''FISCHER, Johann Nepomuk,''' ''* 29. 5. 1777 Rumburk, † 17. 10. 1847 Praha, lékař oftalmolog, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny kožešníka Tobiáše F. V Praze absolvoval gymnázium
 +
a 1795–98 filozofická studia na univerzitě. V té době
 +
zpíval také jako choralista Strahovského kláštera. Medicínu si
 +
zapsal nejprve ve Vídni (1799–1800), poté v Praze (1801–03),
 +
školu dokončil a 1806 promoval opět ve Vídni (Dr. med.).
 +
Na Univerzitě ve Vídni také získal 1807 titul magistra očního
 +
lékařství.
 +
 
 +
Nejprve se zdokonaloval v očním lékařství jako asistent soukromého
 +
očního ústavu prof. G. J. Beera ve Vídni. 1807 byl inkorporován
 +
na pražské lékařské fakultě a začal působit jako oční lékař. Ovlivněn filantropem A. Klarem, s nímž se řadu let znal,
 +
věnoval vlastní prostředky a otevřel polikliniku pro chudé pacienty
 +
s očními chorobami. Od 1808 získal povolení ordinovat na
 +
účet domestikálního fondu. V témže roce byl jmenován bezplatným
 +
adjunktem stavovského očního operatéra, začal operovat
 +
i v Klarově pražském slepeckém ústavu na Hradčanech,
 +
s nímž poté až do 1846 spolupracoval. 1814–20 působil jako
 +
stavovský oční lékař. 1820 byl jmenován profesorem očního lékařství
 +
na pražské lékařské fakultě – jako prvý tohoto oboru
 +
v Praze – a přednostou oční kliniky ve Všeobecné nemocnici.
 +
1843 zastával funkci rektora univerzity. Proslul jako výborný
 +
operatér, vědec i učitel, autor moderní učebnice. Zasloužil se
 +
o zlepšení lékařské péče pro chudé pacienty s očními chorobami.
 +
Je pokládán za zakladatele vědeckého očního lékařství v našich
 +
zemích, sledoval však vývoj medicíny v celé šíři a snažil se
 +
v oftalmologii uplatňovat patologicko-anatomická hlediska vycházející
 +
z učení slavného vídeňského patologa českého původu
 +
K. Rokitanského.
 +
 
 +
'''D:''' Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde. (Abbildungen des Thränenschlauches
 +
und einer merkwürdige Metamorphose der Regenbogenhaut),
 +
1832; Lehrbuch der gesammten Entzündungen und organischen
 +
Krankheiten desmenschlichen Auges, seiner Schutz-und Hilfsorgane, 1846.
 +
 
 +
'''L:''' Wurzbach 4, s. 239; OSN 9, s. 264; A. Hirsch, Biographisches Lexikon
 +
der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884,
 +
s. 373; BSPLF 1, s. 95–96; DUK 3, rejstřík; A. Jungmann, Skizzierte
 +
Geschichte der medizinischen Anstalten an der Universität zu Prag, Wien
 +
1840, s. 66–68; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag unter der
 +
Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1889, s. 346–348,
 +
360–361; Koerting, s. 227–229; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule
 +
im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 82, 220; E. Dienstbier – J. Kurz –
 +
O. Matoušek, Zakladatelé české oftalmologie, 1957, s. 10–13; V. Kadlecová,
 +
Počátky oční kliniky v Praze, její první profesor J. N. F. a jeho asistenti, in:
 +
Československá oftalmologie 39, 1983, s. 131–138, 202–214, 268–280,
 +
357–364; Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 113,
 +
133–135; J. Pšenička, J. N. F., in: Severočeský regionální deník Ústí nad Labem
 +
7. 9. 1992.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, C 101 aM64, s. 19; Archiv der Universität Wien, portrét
 +
(sign. 105.P71).
 +
 
 +
Ludmila Hlaváčková
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
  
 
[[Kategorie:1777]]
 
[[Kategorie:1777]]
 +
[[Kategorie:Rumburk]]
 
[[Kategorie:1847]]
 
[[Kategorie:1847]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 20. 11. 2019, 18:58

Johann Nepomuk FISCHER
Narození 29.5.1777
Místo narození Rumburk
Úmrtí 17.10.1847
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 224-225
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55290

FISCHER, Johann Nepomuk, * 29. 5. 1777 Rumburk, † 17. 10. 1847 Praha, lékař oftalmolog, pedagog

Pocházel z rodiny kožešníka Tobiáše F. V Praze absolvoval gymnázium a 1795–98 filozofická studia na univerzitě. V té době zpíval také jako choralista Strahovského kláštera. Medicínu si zapsal nejprve ve Vídni (1799–1800), poté v Praze (1801–03), školu dokončil a 1806 promoval opět ve Vídni (Dr. med.). Na Univerzitě ve Vídni také získal 1807 titul magistra očního lékařství.

Nejprve se zdokonaloval v očním lékařství jako asistent soukromého očního ústavu prof. G. J. Beera ve Vídni. 1807 byl inkorporován na pražské lékařské fakultě a začal působit jako oční lékař. Ovlivněn filantropem A. Klarem, s nímž se řadu let znal, věnoval vlastní prostředky a otevřel polikliniku pro chudé pacienty s očními chorobami. Od 1808 získal povolení ordinovat na účet domestikálního fondu. V témže roce byl jmenován bezplatným adjunktem stavovského očního operatéra, začal operovat i v Klarově pražském slepeckém ústavu na Hradčanech, s nímž poté až do 1846 spolupracoval. 1814–20 působil jako stavovský oční lékař. 1820 byl jmenován profesorem očního lékařství na pražské lékařské fakultě – jako prvý tohoto oboru v Praze – a přednostou oční kliniky ve Všeobecné nemocnici. 1843 zastával funkci rektora univerzity. Proslul jako výborný operatér, vědec i učitel, autor moderní učebnice. Zasloužil se o zlepšení lékařské péče pro chudé pacienty s očními chorobami. Je pokládán za zakladatele vědeckého očního lékařství v našich zemích, sledoval však vývoj medicíny v celé šíři a snažil se v oftalmologii uplatňovat patologicko-anatomická hlediska vycházející z učení slavného vídeňského patologa českého původu K. Rokitanského.

D: Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde. (Abbildungen des Thränenschlauches und einer merkwürdige Metamorphose der Regenbogenhaut), 1832; Lehrbuch der gesammten Entzündungen und organischen Krankheiten desmenschlichen Auges, seiner Schutz-und Hilfsorgane, 1846.

L: Wurzbach 4, s. 239; OSN 9, s. 264; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, s. 373; BSPLF 1, s. 95–96; DUK 3, rejstřík; A. Jungmann, Skizzierte Geschichte der medizinischen Anstalten an der Universität zu Prag, Wien 1840, s. 66–68; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1889, s. 346–348, 360–361; Koerting, s. 227–229; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 82, 220; E. Dienstbier – J. Kurz – O. Matoušek, Zakladatelé české oftalmologie, 1957, s. 10–13; V. Kadlecová, Počátky oční kliniky v Praze, její první profesor J. N. F. a jeho asistenti, in: Československá oftalmologie 39, 1983, s. 131–138, 202–214, 268–280, 357–364; Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 113, 133–135; J. Pšenička, J. N. F., in: Severočeský regionální deník Ústí nad Labem 7. 9. 1992.

P: Archiv UK, Praha, C 101 aM64, s. 19; Archiv der Universität Wien, portrét (sign. 105.P71).

Ludmila Hlaváčková