FISCHER Johann Nepomuk 29.5.1777-17.10.1847: Porovnání verzí
(FISCHER_Johann_Nep._29.5.1777-17.10.1847) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Johann | + | | jméno = Johann Nepomuk FISCHER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.5.1777 | | datum narození = 29.5.1777 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Rumburk |
| datum úmrtí = 17.10.1847 | | datum úmrtí = 17.10.1847 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 224-225 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FISCHER, Johann Nepomuk,''' ''* 29. 5. 1777 Rumburk, † 17. 10. 1847 Praha, lékař oftalmolog, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny kožešníka Tobiáše F. V Praze absolvoval gymnázium | ||
+ | a 1795–98 filozofická studia na univerzitě. V té době | ||
+ | zpíval také jako choralista Strahovského kláštera. Medicínu si | ||
+ | zapsal nejprve ve Vídni (1799–1800), poté v Praze (1801–03), | ||
+ | školu dokončil a 1806 promoval opět ve Vídni (Dr. med.). | ||
+ | Na Univerzitě ve Vídni také získal 1807 titul magistra očního | ||
+ | lékařství. | ||
+ | |||
+ | Nejprve se zdokonaloval v očním lékařství jako asistent soukromého | ||
+ | očního ústavu prof. G. J. Beera ve Vídni. 1807 byl inkorporován | ||
+ | na pražské lékařské fakultě a začal působit jako oční lékař. Ovlivněn filantropem A. Klarem, s nímž se řadu let znal, | ||
+ | věnoval vlastní prostředky a otevřel polikliniku pro chudé pacienty | ||
+ | s očními chorobami. Od 1808 získal povolení ordinovat na | ||
+ | účet domestikálního fondu. V témže roce byl jmenován bezplatným | ||
+ | adjunktem stavovského očního operatéra, začal operovat | ||
+ | i v Klarově pražském slepeckém ústavu na Hradčanech, | ||
+ | s nímž poté až do 1846 spolupracoval. 1814–20 působil jako | ||
+ | stavovský oční lékař. 1820 byl jmenován profesorem očního lékařství | ||
+ | na pražské lékařské fakultě – jako prvý tohoto oboru | ||
+ | v Praze – a přednostou oční kliniky ve Všeobecné nemocnici. | ||
+ | 1843 zastával funkci rektora univerzity. Proslul jako výborný | ||
+ | operatér, vědec i učitel, autor moderní učebnice. Zasloužil se | ||
+ | o zlepšení lékařské péče pro chudé pacienty s očními chorobami. | ||
+ | Je pokládán za zakladatele vědeckého očního lékařství v našich | ||
+ | zemích, sledoval však vývoj medicíny v celé šíři a snažil se | ||
+ | v oftalmologii uplatňovat patologicko-anatomická hlediska vycházející | ||
+ | z učení slavného vídeňského patologa českého původu | ||
+ | K. Rokitanského. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde. (Abbildungen des Thränenschlauches | ||
+ | und einer merkwürdige Metamorphose der Regenbogenhaut), | ||
+ | 1832; Lehrbuch der gesammten Entzündungen und organischen | ||
+ | Krankheiten desmenschlichen Auges, seiner Schutz-und Hilfsorgane, 1846. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Wurzbach 4, s. 239; OSN 9, s. 264; A. Hirsch, Biographisches Lexikon | ||
+ | der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, | ||
+ | s. 373; BSPLF 1, s. 95–96; DUK 3, rejstřík; A. Jungmann, Skizzierte | ||
+ | Geschichte der medizinischen Anstalten an der Universität zu Prag, Wien | ||
+ | 1840, s. 66–68; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag unter der | ||
+ | Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1889, s. 346–348, | ||
+ | 360–361; Koerting, s. 227–229; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule | ||
+ | im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 82, 220; E. Dienstbier – J. Kurz – | ||
+ | O. Matoušek, Zakladatelé české oftalmologie, 1957, s. 10–13; V. Kadlecová, | ||
+ | Počátky oční kliniky v Praze, její první profesor J. N. F. a jeho asistenti, in: | ||
+ | Československá oftalmologie 39, 1983, s. 131–138, 202–214, 268–280, | ||
+ | 357–364; Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 113, | ||
+ | 133–135; J. Pšenička, J. N. F., in: Severočeský regionální deník Ústí nad Labem | ||
+ | 7. 9. 1992. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv UK, Praha, C 101 aM64, s. 19; Archiv der Universität Wien, portrét | ||
+ | (sign. 105.P71). | ||
+ | |||
+ | Ludmila Hlaváčková | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1777]] | [[Kategorie:1777]] | ||
+ | [[Kategorie:Rumburk]] | ||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 20. 11. 2019, 18:58
Johann Nepomuk FISCHER | |
Narození | 29.5.1777 |
---|---|
Místo narození | Rumburk |
Úmrtí | 17.10.1847 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 224-225 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55290 |
FISCHER, Johann Nepomuk, * 29. 5. 1777 Rumburk, † 17. 10. 1847 Praha, lékař oftalmolog, pedagog
Pocházel z rodiny kožešníka Tobiáše F. V Praze absolvoval gymnázium a 1795–98 filozofická studia na univerzitě. V té době zpíval také jako choralista Strahovského kláštera. Medicínu si zapsal nejprve ve Vídni (1799–1800), poté v Praze (1801–03), školu dokončil a 1806 promoval opět ve Vídni (Dr. med.). Na Univerzitě ve Vídni také získal 1807 titul magistra očního lékařství.
Nejprve se zdokonaloval v očním lékařství jako asistent soukromého očního ústavu prof. G. J. Beera ve Vídni. 1807 byl inkorporován na pražské lékařské fakultě a začal působit jako oční lékař. Ovlivněn filantropem A. Klarem, s nímž se řadu let znal, věnoval vlastní prostředky a otevřel polikliniku pro chudé pacienty s očními chorobami. Od 1808 získal povolení ordinovat na účet domestikálního fondu. V témže roce byl jmenován bezplatným adjunktem stavovského očního operatéra, začal operovat i v Klarově pražském slepeckém ústavu na Hradčanech, s nímž poté až do 1846 spolupracoval. 1814–20 působil jako stavovský oční lékař. 1820 byl jmenován profesorem očního lékařství na pražské lékařské fakultě – jako prvý tohoto oboru v Praze – a přednostou oční kliniky ve Všeobecné nemocnici. 1843 zastával funkci rektora univerzity. Proslul jako výborný operatér, vědec i učitel, autor moderní učebnice. Zasloužil se o zlepšení lékařské péče pro chudé pacienty s očními chorobami. Je pokládán za zakladatele vědeckého očního lékařství v našich zemích, sledoval však vývoj medicíny v celé šíři a snažil se v oftalmologii uplatňovat patologicko-anatomická hlediska vycházející z učení slavného vídeňského patologa českého původu K. Rokitanského.
D: Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde. (Abbildungen des Thränenschlauches und einer merkwürdige Metamorphose der Regenbogenhaut), 1832; Lehrbuch der gesammten Entzündungen und organischen Krankheiten desmenschlichen Auges, seiner Schutz-und Hilfsorgane, 1846.
L: Wurzbach 4, s. 239; OSN 9, s. 264; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, s. 373; BSPLF 1, s. 95–96; DUK 3, rejstřík; A. Jungmann, Skizzierte Geschichte der medizinischen Anstalten an der Universität zu Prag, Wien 1840, s. 66–68; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1889, s. 346–348, 360–361; Koerting, s. 227–229; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 82, 220; E. Dienstbier – J. Kurz – O. Matoušek, Zakladatelé české oftalmologie, 1957, s. 10–13; V. Kadlecová, Počátky oční kliniky v Praze, její první profesor J. N. F. a jeho asistenti, in: Československá oftalmologie 39, 1983, s. 131–138, 202–214, 268–280, 357–364; Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 113, 133–135; J. Pšenička, J. N. F., in: Severočeský regionální deník Ústí nad Labem 7. 9. 1992.
P: Archiv UK, Praha, C 101 aM64, s. 19; Archiv der Universität Wien, portrét (sign. 105.P71).
Ludmila Hlaváčková