FISCHER Josef V. 2.4.1891-19.2.1945: Porovnání verzí

Z Personal
(FISCHER_Josef_V._2.4.1891-19.2.1945)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Kolín
 
| místo narození = Kolín
 
| datum úmrtí = 19.2.1945
 
| datum úmrtí = 19.2.1945
| místo úmrtí = Brandenburg
+
| místo úmrtí = Neubrandenburg (Německo)
 
| povolání = 56- Filozof
 
| povolání = 56- Filozof
 
64- Překladatel
 
64- Překladatel
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef V. FISCHER
+
}}
 +
 
 +
'''FISCHER, Josef V.,''' ''* 2. 4. 1891 Kolín, † 19. 2. 1945 Neubrandenburg (Německo), filozof, sociolog, pedagog, účastník 2. odboje''
 +
 
 +
Pocházel z českožidovské rodiny, která se usadila v Kolíně, kde
 +
1858 F. děd založil menší chemický závod. F. i jeho bratr Otokar
 +
(1883–1938), literární vědec a germanista, získali kvalitní vzdělání.
 +
Už jako středoškoláka zaujala F. osobnost Františka Palackého,
 +
a zejména filozofická východiska jeho pojetí českých dějin. Vystudoval
 +
historii, filozofii a zeměpis na filozofické fakultě české univerzity
 +
v Praze. Po ukončení vysokoškolských studií působil
 +
1915–19 jako středoškolský profesor v Lounech, 1919–38 v Praze.
 +
Stále ho však lákala vědecká práce v oboru filozofie dějin; 1928 se
 +
habilitoval na Filozofické fakultě UK a poté tam přednášel moderní
 +
filozofii. Vedle osobnosti a díla F. Palackého (dvoudílná
 +
monografie ''Myšlenky a dílo Františka Palackého'', 1926–27) se zabýval
 +
i dílem T. G. Masaryka, ale též aktuálním myšlenkovým
 +
odkazem antiky (''Válka a mír v antické filosofii'', 1935); překládal
 +
díla J. W. Goetha, Novalise a F. Nietzscheho.
 +
 
 +
Vstoupil také do veřejného života jako vůdčí osobnost sociálně
 +
demokratické inteligence. Ve dvacátých a třicátých letech působil
 +
v okruhu Dělnické akademie, kde se sblížil s řadou levicových
 +
intelektuálů. Publikoval v deníku ''Národní osvobození''
 +
a v časopisech ''Dělnická osvěta'' a ''Nová svoboda''; byl spoluautorem
 +
programového prohlášení ''Co chtějí socialisté'' (1934), požadujícího
 +
radikální změny v politickém i hospodářském systému ČSR.
 +
Po nástupu nacistického režimu v Německu si stále naléhavěji
 +
uvědomoval, jaké nebezpečí hrozí z jeho strany Československu
 +
i celé Evropě. Jako aktivní antifašista odhaloval skutečné cíle
 +
Henleinova hnutí (''Jejich boj'', 1937), v letech 1937–39 stál v čele
 +
Společnosti přátel demokratického Španělska (autor publikace
 +
''Španělská válka a evropský mír'', 1937) a v době ohrožení samostatné
 +
existence ČSR patřil k iniciátorům a tvůrcům manifestu
 +
''Věrni zůstaneme'' z jara 1938. Po nacistické okupaci ČSR v březnu
 +
1939 se zapojil do domácího odboje; posléze se stal vedoucím
 +
představitelem odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme
 +
(manifest se stal východiskem její činnosti) a významně
 +
přispěl k formulaci jejího programu ''Za svobodu, do nové ČSR'',
 +
přijatého v první etapě boje za společnou ideovou platformu
 +
většiny nekomunistické rezistence. Podílel se na zpravodajské
 +
činnosti pro zahraniční odboj a na přípravě ilegálních tiskovin.
 +
Po odhalení organizace gestapem byl v říjnu 1941 zatčen.
 +
1941–43 byl vyslýchán a vězněn v Praze na Pankráci; v té době
 +
se mu dařilo udržovat spojení s odbojáři na svobodě a spolupracovat
 +
s nimi. Poté byl převezen do Německa, koncem 1944
 +
v Berlíně odsouzen k trestu smrti a popraven. Obětí nacistické
 +
perzekuce se stala i jeho manželka Milena Fischerová-Balcarová
 +
(1905–1945), herečka, lektorka a hlasatelka Českého rozhlasu
 +
v Praze, která byla vězněna a v březnu 1945 zahynula v koncentračním
 +
táboře Ravensbrück.
 +
 
 +
'''D:''' Myšlenky a dílo Františka Palackého. František Palacký o minulosti pro
 +
budoucnost, 1–2, 1926–27; Válka a mír v antické filosofii, 1935.
 +
 
 +
'''L:''' Kutnar, s. 776–777; K. J. Beneš, Za svobodu, do nové Československé republiky,
 +
1945; Filosofický slovník, 1995, s. 150; H. Kauffmannová, Léta
 +
1939–1945. Válečné vzpomínky, 1999, rejstřík; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé,
 +
2013, s. 59–60; L. Kalinová, J. Fišer [sic!], in: V. Průcha a kol.,
 +
Hospodářské a sociální dějiny Československa 2, 1945–1992, 2009, rejstřík.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková, Josef Tomeš
  
== Literatura ==
 
  MČE 2, 456; PDČSD 2, 313; ČBS, 146; LČL I, 707; ČFil/20,38; SČF, 126; Čvančara, 14 ; Kaufmannová, 236;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
Řádka 23: Řádka 82:
 
[[Kategorie:Kolín]]
 
[[Kategorie:Kolín]]
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:1945]]
[[Kategorie:Brandenburg]]
+
[[Kategorie:Neubrandenburg]]

Verze z 22. 1. 2018, 16:36

Josef V. FISCHER
Narození 2.4.1891
Místo narození Kolín
Úmrtí 19.2.1945
Místo úmrtí Neubrandenburg (Německo)
Povolání

56- Filozof 64- Překladatel

63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55297

FISCHER, Josef V., * 2. 4. 1891 Kolín, † 19. 2. 1945 Neubrandenburg (Německo), filozof, sociolog, pedagog, účastník 2. odboje

Pocházel z českožidovské rodiny, která se usadila v Kolíně, kde 1858 F. děd založil menší chemický závod. F. i jeho bratr Otokar (1883–1938), literární vědec a germanista, získali kvalitní vzdělání. Už jako středoškoláka zaujala F. osobnost Františka Palackého, a zejména filozofická východiska jeho pojetí českých dějin. Vystudoval historii, filozofii a zeměpis na filozofické fakultě české univerzity v Praze. Po ukončení vysokoškolských studií působil 1915–19 jako středoškolský profesor v Lounech, 1919–38 v Praze. Stále ho však lákala vědecká práce v oboru filozofie dějin; 1928 se habilitoval na Filozofické fakultě UK a poté tam přednášel moderní filozofii. Vedle osobnosti a díla F. Palackého (dvoudílná monografie Myšlenky a dílo Františka Palackého, 1926–27) se zabýval i dílem T. G. Masaryka, ale též aktuálním myšlenkovým odkazem antiky (Válka a mír v antické filosofii, 1935); překládal díla J. W. Goetha, Novalise a F. Nietzscheho.

Vstoupil také do veřejného života jako vůdčí osobnost sociálně demokratické inteligence. Ve dvacátých a třicátých letech působil v okruhu Dělnické akademie, kde se sblížil s řadou levicových intelektuálů. Publikoval v deníku Národní osvobození a v časopisech Dělnická osvěta a Nová svoboda; byl spoluautorem programového prohlášení Co chtějí socialisté (1934), požadujícího radikální změny v politickém i hospodářském systému ČSR. Po nástupu nacistického režimu v Německu si stále naléhavěji uvědomoval, jaké nebezpečí hrozí z jeho strany Československu i celé Evropě. Jako aktivní antifašista odhaloval skutečné cíle Henleinova hnutí (Jejich boj, 1937), v letech 1937–39 stál v čele Společnosti přátel demokratického Španělska (autor publikace Španělská válka a evropský mír, 1937) a v době ohrožení samostatné existence ČSR patřil k iniciátorům a tvůrcům manifestu Věrni zůstaneme z jara 1938. Po nacistické okupaci ČSR v březnu 1939 se zapojil do domácího odboje; posléze se stal vedoucím představitelem odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme (manifest se stal východiskem její činnosti) a významně přispěl k formulaci jejího programu Za svobodu, do nové ČSR, přijatého v první etapě boje za společnou ideovou platformu většiny nekomunistické rezistence. Podílel se na zpravodajské činnosti pro zahraniční odboj a na přípravě ilegálních tiskovin. Po odhalení organizace gestapem byl v říjnu 1941 zatčen. 1941–43 byl vyslýchán a vězněn v Praze na Pankráci; v té době se mu dařilo udržovat spojení s odbojáři na svobodě a spolupracovat s nimi. Poté byl převezen do Německa, koncem 1944 v Berlíně odsouzen k trestu smrti a popraven. Obětí nacistické perzekuce se stala i jeho manželka Milena Fischerová-Balcarová (1905–1945), herečka, lektorka a hlasatelka Českého rozhlasu v Praze, která byla vězněna a v březnu 1945 zahynula v koncentračním táboře Ravensbrück.

D: Myšlenky a dílo Františka Palackého. František Palacký o minulosti pro budoucnost, 1–2, 1926–27; Válka a mír v antické filosofii, 1935.

L: Kutnar, s. 776–777; K. J. Beneš, Za svobodu, do nové Československé republiky, 1945; Filosofický slovník, 1995, s. 150; H. Kauffmannová, Léta 1939–1945. Válečné vzpomínky, 1999, rejstřík; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé, 2013, s. 59–60; L. Kalinová, J. Fišer [sic!], in: V. Průcha a kol., Hospodářské a sociální dějiny Československa 2, 1945–1992, 2009, rejstřík.

Pavla Vošahlíková, Josef Tomeš