FISCHER Julius 2.8.1869-28.12.1936: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Julius FISCHER
 
| jméno = Julius FISCHER
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fischer Julius portret.jpg
 
| datum narození = 2.8.1869
 
| datum narození = 2.8.1869
 
| místo narození = Jeneč (u Prahy)
 
| místo narození = Jeneč (u Prahy)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 227
 
}}
 
}}
  
Řádka 41: Řádka 42:
 
[[Kategorie:1936]]
 
[[Kategorie:1936]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Fischer Julius Zizka.jpg|Jan Žižka, 1935
 +
</gallery>

Aktuální verze z 4. 8. 2020, 13:47

Julius FISCHER
Narození 2.8.1869
Místo narození Jeneč (u Prahy)
Úmrtí 28.12.1936
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 227
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55303

FISCHER, Julius, * 2. 8. 1869 Jeneč (u Prahy), † 28. 12. 1936 Praha, malíř

Pražskou AVU absolvoval 1896 v ateliéru M. Pirnera, soukromě se vzdělal ve sgrafitové technice u M. Alše. Začínal jako středoškolský učitel, ale vzhledem k množství veřejných zakázek na malířská díla v romantických historizujících stylech, jimž se hodlal věnovat, se profesionalizoval. Mnoho novorenesančních budov v Praze i mimo ni opatřil freskami a sgrafity, spolupracoval s A. Liebscherem na jeho monumentálních freskách, 1911–18 realizoval vnitřní výzdobu regotizovaného hradu Kokořína, která zůstala jeho vrcholným dílem. Dále vyzdobil radnici a hřbitovní kapli v Josefově, namaloval votivní obraz pro radnici v pražských Nuslích a provedl strop v kostele Nejsvětější Trojice v Černívsku (u Blatné). Okna navrhl pro kostel sv. Petra na pražských Vinohradech. Byl i autorem asi třiceti historických obrazů z husitských dějin a válek se Švédy, zabýval se rovněž portrétem a žánrem jako pozdní Brožíkův následovník.

L: Toman 1, s. 223; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 94; OSND 2/1, s. 583; MSN, s. 765.

Martin Kučera