FISCHER Oskar 12.4.1876-2.3.1942: Porovnání verzí

Z Personal
(FISCHER_Oskar_12.4.1876-2.3.1942)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.4.1876
 
| datum narození = 12.4.1876
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Slaný
 
| datum úmrtí = 2.3.1942
 
| datum úmrtí = 2.3.1942
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Terezín
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Oskar FISCHER
+
}}
 +
 
 +
'''FISCHER, Oskar,''' ''* 12. 4. 1876 Slaný, † 2. 3. 1942 Terezín, lékař psychiatr, neurolog''
 +
 
 +
Narodil se v rodině malorolníka. Prarodiče byli původně českobratrského
 +
vyznání, pro odpor ke katolické církvi se přihlásili
 +
k židovství (F. se k němu hlásil do 1905, poté konvertoval
 +
k evangelické církvi). 1893 maturoval na českém gymnáziu ve
 +
Slaném, 1900 absolvoval německou lékařskou fakultu v Praze.
 +
Působil jako volontér, demonstrátor a asistent při pražském německém
 +
patologicko-anatomickém ústavu H. Chiariho, později
 +
v psychiatrickém ústavu A. Picka. 1906 se habilitoval pro psychiatrii
 +
a neurologii. Za první světové války působil v týlu jako
 +
lékař, vedl nervové oddělení rezervní vojenské nemocnice v Praze
 +
a Pardubicích. 1917 byl jmenován mimořádným profesorem.
 +
Na Německé univerzitě přednášel do 1939.
 +
 
 +
Věnoval se histopatologickým výzkumům a klinickým otázkám
 +
souvisejícím s narušením vnímání proporcionality (dysmegalopsie),
 +
léčbě progresivní paralýzy, patogenezi pásového oparu,
 +
metaluetickým onemocněním a anatomii rakovinných metastází
 +
do centrálního nervového systému. Zabýval se také grafologií
 +
a parapsychologickými jevy. Dodnes ceněné zůstaly klinicko-patologické
 +
studie o šestnácti případech stařecké demence, které
 +
publikoval na základě paralelních výzkumů s A. Alzheimerem.
 +
1907 podal první popis neuritického plaku, jedné z neuropatologických
 +
charakteristik stavu, který je dnes označován jako
 +
Alzheimerova choroba. Po mnoho let se proto odkazovalo na
 +
tzv. Fischerův plak a nemoc byla označována jako Fischerova
 +
presbyofrenie, v současnosti je F. práce téměř zapomenuta. Formuloval
 +
také hypotézu sphaerotrichie. Během války dokončil
 +
monografii o progresivní paralýze, která však nebyla publikována.
 +
Přispíval do mezinárodních vědeckých kompendií. Vedle
 +
akademické dráhy se věnoval soukromé praxi a patřil k nejvyhledávanějším
 +
psychiatrům v Praze. 1908 založil spolu s bratrancem,
 +
lékařem L. Kosákem, soukromý Léčebný ústav pro choroby
 +
nervové a duševní ve Veleslavíně, který vědecky řídil. Stal se
 +
rovněž soudním znalcem pro psychiatrii a členem řady odborných
 +
společností v Československu, Německu a Rakousku.
 +
 
 +
Po vzniku Československa kandidoval do Národního shromáždění
 +
a pražského městského zastupitelstva za německé liberály.
 +
Do širšího povědomí vstoupil 1929 svou účastí v litoměřickém
 +
procesu s údajným jasnovidcem E. J. Hanussenem (vl. jm.
 +
Herrschmann Steinschneider). Ještě před německou okupací
 +
ohlásil, že nebude nadále přednášet, a současně se vzdal venia legendi
 +
uděleného německou lékařskou fakultou. Za protektorátu
 +
ho postihla protižidovská opatření. Sanatorium ve Veleslavíně
 +
dostalo nuceného německého správce a 1940 F. nebyl ani
 +
navzdory intervencím zahrnut na seznam jedenačtyřiceti osobností
 +
židovského původu, které byly vyjmuty z dosahu protižidovských
 +
opatření. Byl deportován do terezínského ghetta, kde
 +
zemřel.
 +
 
 +
'''D:''' Miliare Nekrosen mit drusigenWucherungen der Neurofibrillen, eine regelmässige
 +
Veränderung der Hirnrinde bei seniler Demenz, in: Monatsschrift
 +
für Psychiatrie und Neurologie 22, 1907, s. 361–372; Die presbyophrene
 +
Demenz, deren anatomische Grundlage und klinische Abgrenzung,
 +
in: Zeitschrift für die gesamte Neurologie und Psychiatrie 3, 1910,
 +
s. 371–470; Ein weiterer Beitrag zur Klinik und Pathologie der presbyophrenen
 +
Demenz, in: tamtéž 12, 1912, s. 99–134; Spezielle Pathologie und Therapie
 +
innerer Krankheiten. Nervenkrankheiten 1, Berlin 1919–1924; Experimente
 +
mit Raphael Schermann, Berlin – Wien 1924.
 +
 
 +
'''L:''' MSN 2, s. 765; Kürschners Deutscher Gelehrten-Kalender 1935, Berlin –
 +
Leipzig 1935; OSND 2/1, s. 583; BL 1, s. 358; BLDMF, s. 67; BJB,
 +
s. 50–51; Terezínská pamětní kniha: židovské oběti nacistických deportací
 +
z Čech a Moravy 1941–1945, 1–2, 1995, M. Kárný (ed.), rejstřík; Kulturní
 +
adresář ČSR, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 95; 1936, s. 111; J. Říha – A. Řibřid,
 +
Zdravotnická ročenka Protektorátu Čechy a Morava XI., 1939–1940,
 +
1940, s. 250–251; Koerting, s. 184, 189; V. Vondráček, Lékař dále vzpomíná,
 +
1977, s. 189, 195–196; A. Míšková – M. Neumüller, Společnost pro
 +
podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Německá akademie
 +
věd v Praze), 1994, s. 129; A. Kertesz – J. Kalvach, Arnold Pick and German
 +
Neuropsychiatry in Prague, in: Archives of Neurology 53, 1996, s. 935–938;
 +
A. Kreuter, Deutschsprachige Neurologen und Psychiater, München 1996,
 +
s. 344–355; R. M. Wlaschek, Die Opfer des Nationalsozialismus unter den
 +
Professoren der Prager Universitäten, in: H. Lemberg (ed.), Universitäten in
 +
nationaler Konkurrenz, München 2003, s. 195–205, zvl. s. 202; F. C. C. Peng,
 +
Is Dementia a Disease?, in: Gerontology 49, 2003, s. 384–391; J. E. Morley,
 +
A brief History of Geriatrics, in: Journal of Gerontology 59A, 2004,
 +
s. 1132–1152; M. Goedert, O. F. and the Study of Dementia, in: Brain (Oxford)
 +
April 2009, 132(4), s. 1102–1111; P. Kalvach – Z. Kalvach, History of
 +
understanding dementia (příspěvek přednesený na 2nd International Conference
 +
on Psychiatric Museums and History of Psychiatry, Prague, October
 +
29–30, 2009, CD ROM).
 +
 
 +
'''P:''' NA, Praha, fond PŘ 1941–1951; fond MV-SR, k. 5054; fond ÚŘP-AMV-
 +
114, k. 181; Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Praha, R5686/40; Archiv
 +
UK, Praha, f. LF NU; tamtéž, Rig. 1885–1911.
 +
 
 +
Michal V. Šimůnek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
  
 
[[Kategorie:1876]]
 
[[Kategorie:1876]]
 +
[[Kategorie:Slaný]]
 
[[Kategorie:1942]]
 
[[Kategorie:1942]]
 +
[[Kategorie:Terezín]]

Verze z 22. 1. 2018, 19:29

Oskar FISCHER
Narození 12.4.1876
Místo narození Slaný
Úmrtí 2.3.1942
Místo úmrtí Terezín
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55320

FISCHER, Oskar, * 12. 4. 1876 Slaný, † 2. 3. 1942 Terezín, lékař psychiatr, neurolog

Narodil se v rodině malorolníka. Prarodiče byli původně českobratrského vyznání, pro odpor ke katolické církvi se přihlásili k židovství (F. se k němu hlásil do 1905, poté konvertoval k evangelické církvi). 1893 maturoval na českém gymnáziu ve Slaném, 1900 absolvoval německou lékařskou fakultu v Praze. Působil jako volontér, demonstrátor a asistent při pražském německém patologicko-anatomickém ústavu H. Chiariho, později v psychiatrickém ústavu A. Picka. 1906 se habilitoval pro psychiatrii a neurologii. Za první světové války působil v týlu jako lékař, vedl nervové oddělení rezervní vojenské nemocnice v Praze a Pardubicích. 1917 byl jmenován mimořádným profesorem. Na Německé univerzitě přednášel do 1939.

Věnoval se histopatologickým výzkumům a klinickým otázkám souvisejícím s narušením vnímání proporcionality (dysmegalopsie), léčbě progresivní paralýzy, patogenezi pásového oparu, metaluetickým onemocněním a anatomii rakovinných metastází do centrálního nervového systému. Zabýval se také grafologií a parapsychologickými jevy. Dodnes ceněné zůstaly klinicko-patologické studie o šestnácti případech stařecké demence, které publikoval na základě paralelních výzkumů s A. Alzheimerem. 1907 podal první popis neuritického plaku, jedné z neuropatologických charakteristik stavu, který je dnes označován jako Alzheimerova choroba. Po mnoho let se proto odkazovalo na tzv. Fischerův plak a nemoc byla označována jako Fischerova presbyofrenie, v současnosti je F. práce téměř zapomenuta. Formuloval také hypotézu sphaerotrichie. Během války dokončil monografii o progresivní paralýze, která však nebyla publikována. Přispíval do mezinárodních vědeckých kompendií. Vedle akademické dráhy se věnoval soukromé praxi a patřil k nejvyhledávanějším psychiatrům v Praze. 1908 založil spolu s bratrancem, lékařem L. Kosákem, soukromý Léčebný ústav pro choroby nervové a duševní ve Veleslavíně, který vědecky řídil. Stal se rovněž soudním znalcem pro psychiatrii a členem řady odborných společností v Československu, Německu a Rakousku.

Po vzniku Československa kandidoval do Národního shromáždění a pražského městského zastupitelstva za německé liberály. Do širšího povědomí vstoupil 1929 svou účastí v litoměřickém procesu s údajným jasnovidcem E. J. Hanussenem (vl. jm. Herrschmann Steinschneider). Ještě před německou okupací ohlásil, že nebude nadále přednášet, a současně se vzdal venia legendi uděleného německou lékařskou fakultou. Za protektorátu ho postihla protižidovská opatření. Sanatorium ve Veleslavíně dostalo nuceného německého správce a 1940 F. nebyl ani navzdory intervencím zahrnut na seznam jedenačtyřiceti osobností židovského původu, které byly vyjmuty z dosahu protižidovských opatření. Byl deportován do terezínského ghetta, kde zemřel.

D: Miliare Nekrosen mit drusigenWucherungen der Neurofibrillen, eine regelmässige Veränderung der Hirnrinde bei seniler Demenz, in: Monatsschrift für Psychiatrie und Neurologie 22, 1907, s. 361–372; Die presbyophrene Demenz, deren anatomische Grundlage und klinische Abgrenzung, in: Zeitschrift für die gesamte Neurologie und Psychiatrie 3, 1910, s. 371–470; Ein weiterer Beitrag zur Klinik und Pathologie der presbyophrenen Demenz, in: tamtéž 12, 1912, s. 99–134; Spezielle Pathologie und Therapie innerer Krankheiten. Nervenkrankheiten 1, Berlin 1919–1924; Experimente mit Raphael Schermann, Berlin – Wien 1924.

L: MSN 2, s. 765; Kürschners Deutscher Gelehrten-Kalender 1935, Berlin – Leipzig 1935; OSND 2/1, s. 583; BL 1, s. 358; BLDMF, s. 67; BJB, s. 50–51; Terezínská pamětní kniha: židovské oběti nacistických deportací z Čech a Moravy 1941–1945, 1–2, 1995, M. Kárný (ed.), rejstřík; Kulturní adresář ČSR, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 95; 1936, s. 111; J. Říha – A. Řibřid, Zdravotnická ročenka Protektorátu Čechy a Morava XI., 1939–1940, 1940, s. 250–251; Koerting, s. 184, 189; V. Vondráček, Lékař dále vzpomíná, 1977, s. 189, 195–196; A. Míšková – M. Neumüller, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Německá akademie věd v Praze), 1994, s. 129; A. Kertesz – J. Kalvach, Arnold Pick and German Neuropsychiatry in Prague, in: Archives of Neurology 53, 1996, s. 935–938; A. Kreuter, Deutschsprachige Neurologen und Psychiater, München 1996, s. 344–355; R. M. Wlaschek, Die Opfer des Nationalsozialismus unter den Professoren der Prager Universitäten, in: H. Lemberg (ed.), Universitäten in nationaler Konkurrenz, München 2003, s. 195–205, zvl. s. 202; F. C. C. Peng, Is Dementia a Disease?, in: Gerontology 49, 2003, s. 384–391; J. E. Morley, A brief History of Geriatrics, in: Journal of Gerontology 59A, 2004, s. 1132–1152; M. Goedert, O. F. and the Study of Dementia, in: Brain (Oxford) April 2009, 132(4), s. 1102–1111; P. Kalvach – Z. Kalvach, History of understanding dementia (příspěvek přednesený na 2nd International Conference on Psychiatric Museums and History of Psychiatry, Prague, October 29–30, 2009, CD ROM).

P: NA, Praha, fond PŘ 1941–1951; fond MV-SR, k. 5054; fond ÚŘP-AMV- 114, k. 181; Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Praha, R5686/40; Archiv UK, Praha, f. LF NU; tamtéž, Rig. 1885–1911.

Michal V. Šimůnek

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FISCHER_Oskar_12.4.1876-2.3.1942&oldid=101758“